Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 02. prosinec 2016 | Svátek má Blanka
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Sláva a pád jedné preventivní metody

Sláva a pád jedné preventivní metody

Medical Tribune 12/2008
21.04.2008 00:00
Autor: Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.
Před půl stoletím byla vTáboře uvedena do provozu vodárna distribuující fluoridovanou pitnou vodu. Po šesti letech bylo potvrzeno, že došlo kvýraznému snížení kazivosti zubů umístních obyvatel. To bylo impulsem kfluoridování pitné vody vdalších městech tehdejšího Československa.
příspěvků v diskusi: 3

Před padesáti lety byla fluoridizace vody poprvé uvedena do praxe ivtehdejším Československu. Prošla obdobím velkého zájmu aúspěchů – vsoučasnosti však patří minulosti, protože fluoridizace pitné vody se unás nikde neprovádí.

Historie této preventivní metody začíná příchodem absolventa Pennsylvánské univerzity F. McKaye do Colorado Springs vroce 1901. Mladý zubní lékař si povšiml, že mnozí zjeho pacientů mají výrazné změny na zubec h. Na sklovině nacházel někdy malé bílé skvrnky, jindy žluté až hnědavé okrsky, vjejichž okolí byl povrch zubů křídově bílý. Takto vyhlížející zuby nazývali místní obyvatelé „coloradské zbarvení“, McKay zavedl termín skvrnitá sklovina. Dále pozoroval udětí zuvedených oblastí nižší výskyt kazů.

Neuměl si vysvětlit toto poškození povrchu zubů aobrátil se oradu kuznávanému odborníku G. V. Blackovi. Black dlouho považoval McKayem popisovaný nález za omyl, nemohl uvěřit, že léze povrchu zubů, postihující tolik lidí, mohla být vodborné literatuře nepopsána. Rozhodl se navštívit Colorado Springs astrávit tam několik týdnů.

McKay připravil Blackovi na přivítanou soubor 24945 dětí – žáků obecných škol. U80,5 % znich nalezl skvrnitou sklovinu. Tyto výsledky jsou první statistickou prací ofluoróze skloviny.

G. V. Black zjistil histologickým vyšetřením, že jde oporuchu mineralizace apublikoval práci, kterou nazval „Endemická porucha skloviny, vodborné literatuře dosud neznámá“.

To, že jde ozměny skloviny dosud neznámé, nebyla zcela pravda. Italský lékař dr. Chiaie popsal totiž podobné zbarvení zubů uobyvatel okolí Neapole atyto změny tam byly nazývány „denti di Chiaie“.

Tři různá města, jeden zdroj vody

McKay stále usiloval ovysvětlení příčiny tohoto jevu. Zjistil, že skvrnitá sklovina se vyskytuje vždy vurčitých geograficky ohraničených oblastech. Postiženy jsou však jen ty děti, které se vuvedených místech narodily avnichž žily. Děti narozené jinde, které se přistěhovaly do postižených oblastí po dovršení věku tří let, tyto změny neměly. Skvrnitá sklovina nesouvisela ani srodinným prostředím, ani svýživou. Stejně byly postiženy děti zrůzných sociálních skupin. McKay si však povšiml dalšího zajímavého faktu: tři města, kde se skvrnitost objevovala, byla od sebe vzdálena několik mil, avšak obyvatelé používali pitnou vodu ztéhož vodního zdroje. To ho přivedlo kdomněnce, že je to právě voda, jež obsahuje jakýsi neznámý faktor, který je za změny skloviny odpovědný.

Potvrzení této domněnky ovlivu pitné vody přineslo pozorování C. E. Martina zjižní Dakoty. Když totiž četl McKayův článek, uvědomil si, že stejné změny nacházel iu některých místních dětí. Společně sMcKayem zjistili, že vBrittonu byla nedávno rekonstruována vodárna, zásobovaná vodou znově vyvrtaných hlubokých artéských studní. Všichni obyvatelé Brittonu, kteří prožili dětství před změnou vodního zásobování, měli zuby normální. Narození po rekonstrukci měli sklovinu skvrnitou.

Vroce 1901 společnost Alcoa zabývající se těžbou hliníku vybudovala pro své zaměstnance osadu Bauxit. Místní zubní lékař po několik let pozoroval, že nově narození občánci mají zbarvené zuby, zatímco děti zokolí mají chrup normální.

Protože se začínaly šířit pověsti, že tyto změny povrchu zubů souvisejí sužíváním hliníkového nádobí, společnost pověřila chemika závodu H. V. Churchilla, aby se věcí podrobně zabýval. Po rozsáhlém vyšetření mnoha možných vlivů zjistil, že pitná voda vuvedených oblastech výskytu skvrnitých zubů obsahuje překvapivě vysoký obsah fluoridu.

Mezitím manželé Smithovi, chemici výzkumného zemědělského ústavu, se pokusili změny skloviny vyvolat experimentálně. Jako pokusná zvířata zvolili krysy, hlodavce se stále rostoucími řezáky. Koncentraci fluoridů vevodě podávané zvířatům zvyšovali jednoduše varem apodařilo se jim skutečně vyvolat charakteristické změny na zubech.

Souvislost fluoridů se vznikem skvrnité skloviny byla tedy prokázána.

Hledání správné dávky

Do událostí vstupuje další zubní lékař dr. Dean. Ten uvažoval takto: Jestliže uchrupu se skvrnitou sklovinou je nižší výskyt kazů ajestliže vysoké dávky fluoridu způsobují poškození skloviny, nedala by se nalézt taková koncentrace fluoridu vevodě, která ještě sklovinu nepoškozuje, ale je dostatečná pro snížení kazivosti?

Rozeslal stovky dotazníků anavštívil desítky lokalit. Pak svou studii uzavřel – pro prevenci zubního kazu je nejvhodnější koncentrace 1 mg fluoridu vjednom litru pitné vody (jinak řečeno 1 ppm fluoridu na jeden litr vody).

Zbývalo nyní dokázat, že zubní kaz může být redukován pitnou vodou suvedenou optimální koncentrací fluoridu. Vsrpnu 1944 představitelé dvou vybraných měst veSpojených státech souhlasili sprovedením takového experimentu. Grand Rapids bylo vybráno jako město pokusné, Muskegon jako město kontrolní. Bylo vyšetřeno téměř 20000 dětí vevěku od 4 do 16 let vobou městech. Ukázalo se, že vpostižení dětí kazem mezi oběma městy není rozdíl. Od roku 1945 byla pitná voda pro Grand Rapids obohacována fluoridem sodným. Po 6,5 letech fluoridace byl vpokusném městě výskyt kazu opolovinu nižší než veměstě kontrolním. Příznivý účinek fluoridované vody byl tedy prokázán. Obdobné studie srovnávající pokusnou akontrolní lokalitu byly pak prováděny ivdalších státech.

Studie Tábor versus Písek

Rovněž vnaší republice byl uskutečněn takový experiment. Jako vhodná města byla vybrána Tábor aPísek. Splňují vhodné podmínky pro uspořádání takovéto akce; jsou to města ležící blízko sebe sdobře srovnatelnými životními podmínkami, navíc smalou fluktuací obyvatel, takže bylo možné sledovat výsledky po delším časovém období. Bylo rozhodnuto, že se vTáboře bude pitná voda fluoridovat, Písek se stal městem kontrolním.

Před zahájením celé akce byli obyvatelé, především děti, podrobně vyšetřeni, ato jak jejich celkový zdravotní stav, tak stav chrupu. Stomatologické vyšetření udětí po šesti letech fluoridace prokázalo až 80% redukci kazu utěch, které pily takto upravenou vodu od narození.

Výsledky studie Tábor–Písek se shodovaly sobdobnými studiemi vjiných státech. Byl potvrzen antikariézní efekt fluoridace anebyl zjištěn žádný nežádoucí účinek. Tím vstoupila vroce 1964 fluoridace pitné vody vtehdejším Československu do dalšího stadia – snahy ouplatnění vco vnejširším rozsahu.

Dosud jsme sledovali historii fluoridace pitné vody. Význam fluoridu pro mineralizované tkáně včetně zubů byl však poznán již dávno. Vroce 1874 včasopisu Memorabilia určeném pro lékaře dr. A. Erhardt píše: „Tak jako je železo podáváno pro krev, vápník afosfor pro kosti, tak seukázalo úspěšné dodávat fluoridy sklovině zubů. Je to fluorid, který sklovině zubů dodává tvrdost atrvalost achrání ji před zubním kazem.“

VKodani byl vroce 1920 vydán spisek stitulem „Fluoridens. Jak léčit rozpad našich zubů“.

Autoři připomínají význam fluoridů pro zdravé zuby adoporučují podávat přípravek Fluoridens dětem. Vezmíněném textu čteme: „Žádný zubní lékař nepochybuje, že zuby musejí obsahovat fluoridy aže tento prvek má velký význam pro sklovinu, která je štítem aochranou zubu.“

Již tedy před pozorováním vColorado Springs byl znám příznivý vliv fluoridů na chrup, nicméně praktické využití usnulo na další desetiletí.

Fluoridace pitné vody vpolovině minulého století byla doporučena Světovou zdravotnickou organizací jako metoda spolehlivá abezpečná. Doporučení však nebylo všemi státy přijato. Objevily se námitky „antifluorářů“. Uvedeme některé nejčastější argumenty, snimiž nepřátelé fluoridace vystoupili.

Jsou argumenty pro ukončení fluoridace dostatečné?

Jednou známitek je, že po zavedení fluoridace vody stoupá výskyt chorob kardiovaskulárního systému. Takové argumentace přehlížejí skutečnost, že lidský věk se prodlužuje aže choroby srdce acév se vyskytují ustarších osob. Věkové rozložení obyvatelstva souviselo sdalším argumentem, že po zavedení fluoridace vody se zvýšil výskyt zhoubných chorob. Další obava se týkala vlivu fluoridace na vrozené vady (rozštěpy rtu apatra, srdeční vady, Downův syndrom). Odpovědné statistiky však prokázaly, že vefluoridovaných oblastech se vyskytlo na 10000 porodů 194 malformací, vnefluoridovaných bylo zjištěno 186 malformací.

Nejrozsáhlejší lokalitou unás, vníž byla voda fluoridována, byla Praha, ato od roku 1975. Příznivý efekt fluoridace prokázaly výsledky kontrolního vyšetření dětí po dvanácti letech od jejího začátku. Kazivost zubů byla snížena průměrně očtyřicet procent. Vzáří 1988 byla fluoridace pitné vody vPraze zastavena. Původně udávaným důvodem byla nutnost rekonstrukce vodárenského zařízení, současně se však objevily vdenním tisku nepodložené aneodpovědné pochybnosti oúčinnosti této preventivní metody. To vedlo kzastavení fluoridace vhlavním městě apozději iv dalších místech státu. Časopis Progresdent se ředitele vodárny vPodolí Ing. Ješuty později dotázal, jak je to sfluoridací vody vPraze. Zjeho odpovědi vyplývalo, že fluoridace nebyla zastavena zdůvodu rekonstrukce, ale kvůli aspektům ekologickým aekonomickým. Podle Ing. Ješuty sloužilo kpití pouze pět procent zveškeré vyrobené vody. Navíc novorozenci amalé děti konzumovali spíše minerálky aovocné šťávy adospělým fluorid vevodě neprospěje. Ekonomicky vzato, náklady na fluoridaci se lily přímo do odpadu.

Vsoučasné době se unás voda fluoridem neobohacuje nikde. Před půl stoletím jsme sfluoridaci pitné vody začali, před dvaceti lety byla navzdory své úspěšnosti zastavena. Stálo by za zamyšlení, zda citované důvody zastavení fluoridace byly dostatečně relevantní. WHO opakovaně tuto preventivní metodu doporučila ařada států světa vní nejen pokračuje, ale dokonce ji dále rozšiřuje.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2008, strana C7

Diskuse

Jiří S.
16.08.2010 | 15:45
Marek N.
15.09.2010 | 14:56


Copyright © 2000-2016 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky