Těžiště programu bude ve zmapování charakteru reálných patogenů přítomných na území České republiky. Celkem se počítá s vyšetřením 1 200 vzorků. Z toho by mělo být 600 izolátů meningokoků, 400 izolátů streptokoků a 200 izolátů hemofilů. Ty budou vyšetřovány metodou sekvenční typizace – na přesně vymezené části genomu bakterie bude stanoveno pořadí jednotlivých nukleotidů, což umožňuje její jednoznačné určení. Přednostně budou takto zkoumány aktuální kmeny izolované od současných pacientů a osob, které s nemocnými přišly do kontaktu. „Naším vědeckým bohatstvím je ale sbírka izolátů, pokrývající období více než třicet let. Pro účely projektu je možné využít i tento materiál,“ uvádí MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy a koordinátorka projektu.

Tato data budou dodávána do celosvětových databází. Mohou být použita například pro tzv. reversní vakcinologii, což je progresivní trend při výrobě očkovacích látek. Při tomto postupu je nejprve detailně zmapován genom patogenu a následně vybrány antigeny, které jdou napříč jednotlivými kmeny. Výsledná vakcína má pak širší účinnost.

Výsledky tohoto výzkumu mohou mít ale svůj význam i na zcela lokální úrovni. Může jít o objasnění důvodů případného selhání vakcinace nebo popsání cesty šíření infekce. „Při práci v ohnisku je pak možné říci, zda u konkrétních jedinců jde o náhodné nakupení dvou či více případů anebo spolu nákazy souvisejí,“ vysvětluje MUDr. Křížová.  

Přínos může být rovněž v podobě cenné zpětné vazby. „Praktický lékař, kterému zemřel mladý pacient na meningokokovou infekci pod rukama, na takovou zkušenost nezapomene. Pokud dojde k sekvenaci konkrétního agens, budeme mu moci poskytnout informace, jak agresivní typ patogenu byl právě u jeho nemocného. Víme například, že v České republice se objevil meningokok séroskupiny Y, který se jinak vyskytuje hlavně v USA. Vyznačuje se vysokou smrtností, až padesát procent. K upřesnění takových údajů by měl projekt sloužit,“ dodává P. Křížová.