Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 27. září 2016 | Svátek má Jonáš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Z medicíny  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Z historie pražské nemocnice milosrdných bratří

Z historie pražské nemocnice milosrdných bratří

Medical Tribune 13/2009
27.04.2009 00:00
Autor: Doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Žádná pražská nemocnice nemá tak dlouhou nepřerušenou tradici vposkytování zdravotní péče jako nemocnice milosrdných bratří vPraze Na Františku astěží bychom ji doložili uněkteré jiné nemocnice vnašich zemích.
diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek

Již vpolovině 14. století zde založil špitál pro chudé nemocné Bohuslav zeslavného rodu Olbramoviců. Někdy se uvádí, že to bylo již okolo roku 1320, ale první písemný doklad je až zroku 1354. Ušpitálu byla kaple sv. Šimona aJudy, vysvěcená samotným arcibiskupem Arnoštem zPardubic. Patřila kněmu izahrada, která sahala až kVltavě. Špitál měl pohnuté dějiny av roce 1616 se původní budovy špitálu skaplí dostaly do rukou jednoty bratrské. Po bělohorské bitvě – vroce 1620 − je dostal jako konfiskát od císaře Ferdinanda II. špitální řád milosrdných bratří, aby zde zřídil svoji nemocnici. Řád, založený vroce 1537 veŠpanělsku později svatořečeným Janem Ciudadem zBoha, školil své členy vpéči onemocné ave svých nemocnicích zaměstnával isvětské lékaře. Proto byly špitály milosrdných bratří zakládané po celé Evropě nejlepšími lůžkovými zařízeními až do vzniku státy zakládaných zdravotních ústavů v18. století. Na našem území byl první špitál milosrdných bratří založen veValticích vroce 1605, další pak vznikaly během 17. a18. století.

Stavební proměny vprůběhu staletí

Stavební ilékařské dějiny pražské nemocnice jsou neobyčejně bohaté azajímavé. Se stavebními úpravami začali bratři již vroce 1621 anemocnice se postupně rozrůstala přestavbami ipřístavbami. Zmiňme alespoň nejvýznamnější. Přestavba dokončená vroce 1680 byla velkoryse dotována hrabětem Humprechtem Janem Černínem – budovatelem Černínského paláce na Loretánském náměstí. Stejný architekt – Jan de Capauli − se podílel ina stavebních úpravách nemocnice. Ty pokračovaly iv první polovině 18. století. Dokončena byla roku 1753 pod vedením stavitele Jana Josefa Hrdličky, jenž dal nemocnici podobu, kterou si uchovala vpodstatě až do velké přestavby vmeziválečném období. Dodnes ji můžeme obdivovat zulice UMilosrdných is bohatou sochařskou výzdobou na střeše dvoupatrové budovy. Těmito stavebními úpravami získávala nemocnice další adalší tolik potřebná lůžka. Už na počátku 18. století se stala spřibližně 50 lůžky největší pražskou nemocnicí. Vpolovině 18. století měla na svou dobu úctyhodný počet 108 trvalých lůžek smožností dalších nouzových přistýlek vpřípadě potřeby.

Ještě vpolovině 19. století patřila nemocnice milosrdných knejlepším pražským nemocnicím, ale poté postupně přestala prostorově vyhovovat požadavkům moderní medicíny. Na počátku 20. století se hledaly pozemky pro novou budovu. Jeden znávrhů byl postavit ji vKošířích na Klamovce. Nakonec bylo rozhodnuto vybudovat moderní nemocnici přímo vnávaznosti na její barokní objekt Na Františku. Jednání orealizaci se táhla léta – přispěla ktomu nemalou měrou ičtyři léta první světové války. Stavět se začalo až vroce 1924. Architektem prosté účelové stavby sprůčelím ahlavním vchodem situovaným kVltavě, byl Vilém Kvasnička, sochařskou výzdobu provedl Čeněk Vosmík. Budova vetvaru ležatého E je středním křídlem propojena se starým nemocničním traktem. Vnovostavbě dostala nemocnice 200 nových lůžek, laboratoře adalší moderní zdravotnické vybavení. Zároveň snovostavbou byly radikálně modernizovány istaré části nemocnice. Poslední modernizaci prodělala nemocnice vnedávné minulosti, po sametové revoluci.

Řád získával prostředky kvydržování nemocnic zejména zodkazů, ale část bratří byla vždy určena ktomu, aby jako tzv. sběratelé sbírali při pochůzkách příspěvky od občanů. Otom, jak vypadal každodenní život vnemocnici, jsme dobře informováni zknížky, kterou vydal vroce 1823 proslulý pražský lékař, doktor Jan T. Held (1770−1851), dlouholetý fyzik (tj. hlavní lékař) nemocnice, zvěčněný vponěkud zidealizované podobě vJiráskově F. L. Věku. Pacienti, oblečení do jednotného úboru, leželi na lůžkách vybavených záclonami, které jim zaručovaly určité soukromí. Kdispozici měli iknihovnu sčeskými aněmeckými knihami. Jejich dni byly rozděleny pravidelnými lékařskými vizitami, léčebnými procedurami ajídlem.

Spolupráce spražskou lékařskou fakultou

V nemocnici milosrdných bratří se také odehrávaly nikoliv nevýznamné kapitoly dějin našeho lékařství, ato zejména před otevřením pražské Všeobecné nemocnice aostatních josefinských zdravotních ústavů na přelomu 80. a90. let 18. století. Již vroce 1624 otevřeli milosrdní bratři nemocniční lékárnu, která ovšem sloužila iveřejnosti. Brzy po otevření nemocnice se zde občas konaly pitvy za účasti mediků. První demonstrační pitvu zde provedl vroce 1685 profesor pražské lékařské fakulty S. K. Zeidler (1620?−1689). Vtémže roce oní publikoval knihu, na jejíž titulní straně je vyobrazen interiér iexteriér nemocnice. Traduje se, že Zeidler již vroce 1649 zřídil vnemocnici vlastním nákladem „anatomickou síň“, kterou věnoval lékařské fakultě. Ještě užší spolupráci navázala nemocnice slékařskou fakultou vdobě osvícenských reforem, které kladly velký důraz na zkvalitnění teoretické iklinické výuky mediků. Vroce 1761 došlo kupravení posluchárny, kde medici prováděli anatomické pitvy. Od tohoto roku také vedení nemocnice hlásilo fakultě všechna úmrtí na infekční nemoci. Do výuky mediků vnemocnici se někdy zapojovali iřádoví lékaři. Od roku 1778 se konala vnemocnici klinická výuka mediků vevnitřním lékařství. Vedl ji profesor Josef Plenčič (1751−1785). Bylo mu vyhrazeno osm klinických lůžek, ale díky vstřícnosti aporozumění představených nemocnice rozšířil kliniku na 50 lůžek. Také jeho nástupce prof. Antonín Sebald (1753−1799) vděčně vzpomínal, že mohl využívat kvýuce nejen smluvně dohodnutých osm lůžek amohl zde konat irůzné pokusy, pitvy apod. Od roku 1784 se vnemocnici konala iklinická výuka chirurgie pod vedením profesora Karla Arnolda (1742−1897). Orok dříve zde bylo zřízeno ispecializované oddělení pro psychicky nemocné kněze. Léčil se zde mj. slavný „Modrý abbé“ Josef Dobrovský (1753−1829). Pečoval oněj zmíněný doktor Held. Nemocnice milosrdných bratří byla velmi příhodná pro výuku mediků iproto, že se nalézala nedaleko Karolina, kde se odehrávala jejich teoretická příprava. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že kliniky budou od školního roku 1791/1792 převedeny od milosrdných do nově otevřené Všeobecné nemocnice na Dobytčím trhu (dnes Karlově náměstí). Jedním zdůvodů byla iskutečnost, že umilosrdných směli být léčeni na lůžku pouze muži, ženy aděti zde byly ošetřovány jen ambulantně.

Medicínské primáty

Do dějin našeho lékařství se zapsala nemocnice velmi výrazně iv roce 1847. Dne 7. 2. zde byla poprvé vČechách použita éterová narkóza. (Na Moravě to bylo odva dny dříve vbrněnské všeobecné nemocnici ao dva dny později volomoucké.) Provedl ji řádový chirurg Celestýn Opitz (1810−1886). Od roku 1995 připomíná jeho průkopnický čin pamětní deska umístěná na barokním průčelí nemocnice.

V letech 1905−1915 měl vnemocnici první specializovaná lůžka pro neurologické pacienty tehdy první docent neurologie vmonarchii Ladislav Haškovec (1866−1944). Vzáří roku 1930 zde bylo otevřeno nádorové oddělení, třetí vrepublice.

Konec řádové nemocnice

Druhá světová válka zasáhla nemocnici velmi tvrdě. Byla zabrána pro německou armádu. Vroce 1941 byl řád zrušen amajetek propadl veprospěch německé říše. Po osvobození vroce 1945 byla nemocnice navrácena řádu, ale již vroce 1948 – po únorovém politickém převratu − byla zestátněna. Kostel sv. Šimona aJudy byl vroce 1961 odsvěcen apřeměněn na depozitář Muzea hl. města Prahy. Vtémže roce bylo vnemocnici otevřeno oddělení pro nehodovost av roce 1964 zde začala pracovat reanimační ústředna, první svého druhu unás.

V roce 1992 se stala Nemocnice Na Františku samostatným právním subjektem zřízeným městskou částí Prahy 1, která velmi pečuje oto, aby držela krok sdobovými náročnými požadavky na úroveň léčebné péče, ale ina komfort pacientů. Krásně zrenovovaný audržovaný kostel sv. Šimona aJudy se stal oblíbeným kulturním stánkem, proslulým zejména koncerty klasické hudby.

Diskuse

Nebyl nalezen žádný příspěvek.



Copyright © 2000-2016 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky