Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 05. květen 2016 | Svátek má Klaudie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Z medicíny  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Z historie pražské nemocnice milosrdných bratří

Z historie pražské nemocnice milosrdných bratří

Medical Tribune 13/2009
27.04.2009 00:00
Autor: Doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Žádná pražská nemocnice nemá tak dlouhou nepřerušenou tradici v poskytování zdravotní péče jako nemocnice milosrdných bratří v Praze Na Františku a stěží bychom ji doložili u některé jiné nemocnice v našich zemích.
diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek

Již v polovině 14. století zde založil špitál pro chudé nemocné Bohuslav ze slavného rodu Olbramoviců. Někdy se uvádí, že to bylo již okolo roku 1320, ale první písemný doklad je až z roku 1354. U špitálu byla kaple sv. Šimona a Judy, vysvěcená samotným arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Patřila k němu i zahrada, která sahala až k Vltavě. Špitál měl pohnuté dějiny a v roce 1616 se původní budovy špitálu s kaplí dostaly do rukou jednoty bratrské. Po bělohorské bitvě – v roce 1620 − je dostal jako konfiskát od císaře Ferdinanda II. špitální řád milosrdných bratří, aby zde zřídil svoji nemocnici. Řád, založený v roce 1537 ve Španělsku později svatořečeným Janem Ciudadem z Boha, školil své členy v péči o nemocné a ve svých nemocnicích zaměstnával i světské lékaře. Proto byly špitály milosrdných bratří zakládané po celé Evropě nejlepšími lůžkovými zařízeními až do vzniku státy zakládaných zdravotních ústavů v 18. století. Na našem území byl první špitál milosrdných bratří založen ve Valticích v roce 1605, další pak vznikaly během 17. a 18. století.

Stavební proměny v průběhu staletí

Stavební i lékařské dějiny pražské nemocnice jsou neobyčejně bohaté a zajímavé. Se stavebními úpravami začali bratři již v roce 1621 a nemocnice se postupně rozrůstala přestavbami i přístavbami. Zmiňme alespoň nejvýznamnější. Přestavba dokončená v roce 1680 byla velkoryse dotována hrabětem Humprechtem Janem Černínem – budovatelem Černínského paláce na Loretánském náměstí. Stejný architekt – Jan de Capauli − se podílel i na stavebních úpravách nemocnice. Ty pokračovaly i v první polovině 18. století. Dokončena byla roku 1753 pod vedením stavitele Jana Josefa Hrdličky, jenž dal nemocnici podobu, kterou si uchovala v podstatě až do velké přestavby v meziválečném období. Dodnes ji můžeme obdivovat z ulice U Milosrdných i s bohatou sochařskou výzdobou na střeše dvoupatrové budovy. Těmito stavebními úpravami získávala nemocnice další a další tolik potřebná lůžka. Už na počátku 18. století se stala s přibližně 50 lůžky největší pražskou nemocnicí. V polovině 18. století měla na svou dobu úctyhodný počet 108 trvalých lůžek s možností dalších nouzových přistýlek v případě potřeby.

Ještě v polovině 19. století patřila nemocnice milosrdných k nejlepším pražským nemocnicím, ale poté postupně přestala prostorově vyhovovat požadavkům moderní medicíny. Na počátku 20. století se hledaly pozemky pro novou budovu. Jeden z návrhů byl postavit ji v Košířích na Klamovce. Nakonec bylo rozhodnuto vybudovat moderní nemocnici přímo v návaznosti na její barokní objekt Na Františku. Jednání o realizaci se táhla léta – přispěla k tomu nemalou měrou i čtyři léta první světové války. Stavět se začalo až v roce 1924. Architektem prosté účelové stavby s průčelím a hlavním vchodem situovaným k Vltavě, byl Vilém Kvasnička, sochařskou výzdobu provedl Čeněk Vosmík. Budova ve tvaru ležatého E je středním křídlem propojena se starým nemocničním traktem. V novostavbě dostala nemocnice 200 nových lůžek, laboratoře a další moderní zdravotnické vybavení. Zároveň s novostavbou byly radikálně modernizovány i staré části nemocnice. Poslední modernizaci prodělala nemocnice v nedávné minulosti, po sametové revoluci.

Řád získával prostředky k vydržování nemocnic zejména z odkazů, ale část bratří byla vždy určena k tomu, aby jako tzv. sběratelé sbírali při pochůzkách příspěvky od občanů. O tom, jak vypadal každodenní život v nemocnici, jsme dobře informováni z knížky, kterou vydal v roce 1823 proslulý pražský lékař, doktor Jan T. Held (1770−1851), dlouholetý fyzik (tj. hlavní lékař) nemocnice, zvěčněný v poněkud zidealizované podobě v Jiráskově F. L. Věku. Pacienti, oblečení do jednotného úboru, leželi na lůžkách vybavených záclonami, které jim zaručovaly určité soukromí. K dispozici měli i knihovnu s českými a německými knihami. Jejich dni byly rozděleny pravidelnými lékařskými vizitami, léčebnými procedurami a jídlem.

Spolupráce s pražskou lékařskou fakultou

V nemocnici milosrdných bratří se také odehrávaly nikoliv nevýznamné kapitoly dějin našeho lékařství, a to zejména před otevřením pražské Všeobecné nemocnice a ostatních josefinských zdravotních ústavů na přelomu 80. a 90. let 18. století. Již v roce 1624 otevřeli milosrdní bratři nemocniční lékárnu, která ovšem sloužila i veřejnosti. Brzy po otevření nemocnice se zde občas konaly pitvy za účasti mediků. První demonstrační pitvu zde provedl v roce 1685 profesor pražské lékařské fakulty S. K. Zeidler (1620?−1689). V témže roce o ní publikoval knihu, na jejíž titulní straně je vyobrazen interiér i exteriér nemocnice. Traduje se, že Zeidler již v roce 1649 zřídil v nemocnici vlastním nákladem „anatomickou síň“, kterou věnoval lékařské fakultě. Ještě užší spolupráci navázala nemocnice s lékařskou fakultou v době osvícenských reforem, které kladly velký důraz na zkvalitnění teoretické i klinické výuky mediků. V roce 1761 došlo k upravení posluchárny, kde medici prováděli anatomické pitvy. Od tohoto roku také vedení nemocnice hlásilo fakultě všechna úmrtí na infekční nemoci. Do výuky mediků v nemocnici se někdy zapojovali i řádoví lékaři. Od roku 1778 se konala v nemocnici klinická výuka mediků ve vnitřním lékařství. Vedl ji profesor Josef Plenčič (1751−1785). Bylo mu vyhrazeno osm klinických lůžek, ale díky vstřícnosti a porozumění představených nemocnice rozšířil kliniku na 50 lůžek. Také jeho nástupce prof. Antonín Sebald (1753−1799) vděčně vzpomínal, že mohl využívat k výuce nejen smluvně dohodnutých osm lůžek a mohl zde konat i různé pokusy, pitvy apod. Od roku 1784 se v nemocnici konala i klinická výuka chirurgie pod vedením profesora Karla Arnolda (1742−1897). O rok dříve zde bylo zřízeno i specializované oddělení pro psychicky nemocné kněze. Léčil se zde mj. slavný „Modrý abbé“ Josef Dobrovský (1753−1829). Pečoval o něj zmíněný doktor Held. Nemocnice milosrdných bratří byla velmi příhodná pro výuku mediků i proto, že se nalézala nedaleko Karolina, kde se odehrávala jejich teoretická příprava. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že kliniky budou od školního roku 1791/1792 převedeny od milosrdných do nově otevřené Všeobecné nemocnice na Dobytčím trhu (dnes Karlově náměstí). Jedním z důvodů byla i skutečnost, že u milosrdných směli být léčeni na lůžku pouze muži, ženy a děti zde byly ošetřovány jen ambulantně.

Medicínské primáty

Do dějin našeho lékařství se zapsala nemocnice velmi výrazně i v roce 1847. Dne 7. 2. zde byla poprvé v Čechách použita éterová narkóza. (Na Moravě to bylo o dva dny dříve v brněnské všeobecné nemocnici a o dva dny později v olomoucké.) Provedl ji řádový chirurg Celestýn Opitz (1810−1886). Od roku 1995 připomíná jeho průkopnický čin pamětní deska umístěná na barokním průčelí nemocnice.

V letech 1905−1915 měl v nemocnici první specializovaná lůžka pro neurologické pacienty tehdy první docent neurologie v monarchii Ladislav Haškovec (1866−1944). V září roku 1930 zde bylo otevřeno nádorové oddělení, třetí v republice.

Konec řádové nemocnice  

Druhá světová válka zasáhla nemocnici velmi tvrdě. Byla zabrána pro německou armádu. V roce 1941 byl řád zrušen a majetek propadl ve prospěch německé říše. Po osvobození v roce 1945 byla nemocnice navrácena řádu, ale již v roce 1948 – po únorovém politickém převratu − byla zestátněna. Kostel sv. Šimona a Judy byl v roce 1961 odsvěcen a přeměněn na depozitář Muzea hl. města Prahy. V témže roce bylo v nemocnici otevřeno oddělení pro nehodovost a v roce 1964 zde začala pracovat reanimační ústředna, první svého druhu u nás.

V roce 1992 se stala Nemocnice Na Františku samostatným právním subjektem zřízeným městskou částí Prahy 1, která velmi pečuje o to, aby držela krok s dobovými náročnými požadavky na úroveň léčebné péče, ale i na komfort pacientů. Krásně zrenovovaný a udržovaný kostel sv. Šimona a Judy se stal oblíbeným kulturním stánkem, proslulým zejména koncerty klasické hudby.

Diskuse

Nebyl nalezen žádný příspěvek.



Copyright © 2000-2016 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky