Blogy MT

Tak nám zase neprošla novela zákona 48/1997 O veřejném zdravotním pojištění. Tedy abych byl přesný, jednalo se o dvě novely, které naše poslanecká sněmovna projednávala současně.

Senát se pak musel vypořádat s tím, co mu poslanci připravili. A vypořádal se šalamounky, obě novely poslancům vrátil se zapracováním pozměňovacích návrhů. Ty 11.9. sněmovnou neprošly a tak se novela zákona odsouvá opět na neurčito. 

Novelizace zákona však nebyla pouze o úpravě či zrušení regulačních poplatků, což bylo pro politiky před volbami dosti žhavé téma. Novela měla vyřešit nejen problémy se zajištěním financování očkování, ale také problém se správním řízením, ve kterém nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje úhrady léčivých přípravků.

Problém je v tom, že seznam léčivých přípravků se stanovením výše jejich úhrad je vydáván na pokračování.

Lékárník se tak často až s týdenním zpožděním dozví, že úhrada přípravku, který on již pět dní vydává, se od prvního dne měsíce snížila a to někdy až o desítky korun.

Co s tím? Zdravotní pojišťovna následně odmítá akceptovat úhradu poskytnutou pojištěncům po oněch pět dní, i když logicky v číselnících, které sama vydává, byla po inkriminovanou dobu uvedena ještě nesnížená úhrada.

Má snad lékárník pozvat pacienta ještě jednou do lékárny a rozdíl doplatil? Nebo nad tím mávnout rukou a čekat, až nepůjde o desetikoruny ale o stokoruny? To je prostě problém.

SÚKL, který se řídí stávajícím zákonem, vydává opravy seznamu úhrad s retroaktivní působností. Asi proto, že se v tomto případě nejedná o ústavního zákona ohrožující příjmy poslanců, nikdo situaci neřeší. Regulační poplatky přeci musí vydržet alespoň do voleb. O čem by pak vlastně byly předvolební kampaně?

Na titulní straně jednoho deníku jsem se dočetl, že pan poslanec MUDr. Boris Šťastný chystá změnu v oblasti cen resp. doplatků na léčiva. Touto změnou chce sjednotit výši doplatků na léčiva hrazená z veřejného zdravotního pojištění v lékárnách.

Zajisté dobrá iniciativa, jen ten impuls pro ni přišel z nečekané strany. Že by po dlouhých letech někdo v ODS vyslechl volání lékárníků i pacientů?  Neznám detaily uvedeného návrhu, ale rád se nechám překvapit. Doufám jen, že do stávajícího systému cenotvorby léčiv nepřibude jen další výpočet.

Když jsme u té cenotvorby, tak mně napadá, jestli bych ji dokázal nějak jednoduše vysvětlit. To vezmete výrobní cenu léčiva (odborně zvanou cena původce).

Podle její výše pak přičtete přirážku, která se dělí do osmi pásem. Začíná u léků do 150 Kč ceny na 36% a končí u léků s cenou nad 10.000 Kč na 5%. Když máte lék, který výrobce prodal za 600 Kč bez DPH, pak z prvních 150 Kč je přirážka 36%, z dalších 150 Kč je 33%, z dalších 200 Kč je 24% a ze zbývajících 100 Kč pak 20%.

Sečtete tedy cenu výrobní a přirážky a máte výsledek - jakýsi cenový polotovar. Ten pak snížíte o odpočet, který vypočtete dle vzorce 30* {0,25 * [ARCTG (CENA VÝROBCE/50 - 2,5) + 1,6]}, k tomu přidáte DPH a výsledek porovnáte s úhradou ze zdravotního pojištění. Je-li úhrada vyšší nebo rovna výsledku, můžete se jako provozovatel lékárny radovat, neboť již máte maximální cenu léku.

Pokud je však úhrada nižší, vrátíte se k cenovému polotovaru (tj. neprovedete odpočet), přičtete k němu DPH a čekáte, až si pro lék někdo přijde. Záleží totiž na tom, kolik balení tohoto léku bude mít na položce receptu předepsáno.

Musíte přece ještě provést ještě jeden odpočet a to regulačního poplatku z doplatku a proto nevíte, zda odečtete 30, 15 nebo 10 Kč (případně méně, pokud je součet doplatků léků na položce receptu nižší než 30 Kč). Může se ale také stát, že pro lék přijde pacient osvobozený od platby regulačního poplatku a pak se při výpočtu ceny vrátíte k odpočtu  30* {0,25 * [ARCTG (CENA VÝROBCE/50 - 2,5) + 1,6]}.

Tak je to jednoduché. A tak je to také účinné. Jsem smířen s tím, že se mi to asi vysvětlit nepodaří ale prostě to tak funguje.  Nedivte se proto, prosím, lékárníkům, že jakékoliv zjednodušení systému vedoucí směrem k pevným cenám léčiv vítají. V žádném případě nejde o eliminaci konkurence mezi lékárnami, ta si vždy najde svoji podobu. Jde jen o to, učinit systém průhlednějším a předvídatelnějším. Vždyť pracovat v reálném čase s rovnicemi o tolika neznámých je opravdu práce spíše pro matematiky, než pro zdravotníky.  

Pavel VÍTEK

autor je výkonný ředitel Grémia majitelů lékáren