Předčasné volby se odkládají, úsporný rozpočet byl schválen, úřednická vláda zůstává. Co přinese její další působení zdravotníkům a na co se mají připravit? Úsporná opatření ve státním rozpočtu se podle náměstka ministryně zdravotnictví pro legislativu Martina Plíška zcela určitě dotknou i zdravotníků.

Takzvaný Janotův balíček se dotkne mimojiné platů státních zaměstnanců, tedy i zdravotníků, kteří pracují v nepodnikatelské sféře. Znamená to tedy, že budou zdravotníci budou mít od ledna nižší platy o 4 procenta?

Cílem ministerstva zdravotnictví  rozhodně není snižovat tabulkové platy zdravotnickým pracovníkům.  Nechceme zasahovat do tabulek a způsobovat plošné snižování tarifů ve zdravotnictví. Snížit objem nákladů na platy o 4 procenta ročně je plně v kompetenci vedení  státních zdravotnických zařízení. Možností, jak tento objem snížit, je více. Mohou  například  upravovat takzvané pohyblivé složky  mzdy  nebo například přistoupit k určité optimalizaci zaměstnanců. Půjde vždy o individuální, nikoliv plošné rozhodnutí. Je to ale čistě na jejich uvážení, do kterého ministerstvo nebude zasahovat.

Hovořil jste o možnosti propuštění ve zdravotnictví. Pokud tato varianta nastane, co může MZ ze své pozice udělat – čistě z legislativní stránky. Nařídit státem řízeným organizacím propuštění personálu o určité procento?

Samozřejmě. Ministerstvo může udělat kontrolu obsazenosti určitých míst a řešit to individuálně, nikoliv plošně.

Máte představu, že by šlo spíše optimalizaci pracovních míst v rámci administrativy nebo zdravotníků?

Určitě by šlo spíše o kontrolu vytíženosti provozně administrativního personálu. Vše je ale ještě v jednání, budeme o tom vést diskusi, ale tímto směrem chceme jít.

Takže nemáte v plánu to, že byste dělali nějaké personální audity mezi zdravotníky?

Já myslím, že ne. K tomu obejmu ušetřených prostředků se můžeme dopracovat pomocí snížení administrativní, provozní, organizační a obslužné personálu ve zdravotnictví. Ale to jsou zatím jen předběžné odhady, vše je na dalším jednání s ministerstvem práce a soicálních věcí.

Dalším škertem ve státním rozpočtu, který se může dotknout lékařů, jsou chybějící peníze na rezidenční místa pro zdravotníky. Pokud vím, tak v této verzi státního rozpočtu tyto peníze nejsou.  Jak reálné mohou být obavy, že stát nebude přispívat na vzdělávání nových lékařů?

Je pravda, že zatím ve schváleném návrhu státního rozpočtu tyto prostředky nejsou. Nicméně je dohoda s ministerstvem financí, že v rámci druhého čtení při přípravě rozpočtu v rámci dispozic mezi jednotlivými kapitolami, bude částka 500 milionů na zřízení rezidenčních míst pro specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků zařazena do kapitoly ministerstva zdravotnictví. Doufáme, že tato věc bude napravena při projednávání rozpočtu ve druhém čtení.

Na jaké konkrétní vzdělávací programy mají tyto peníze ze státního rozpočtu jít?

Jsou to veškeré náklady spojené se zřízením rezidenčních míst lékařů. Jak přesně bude tato částka rozdělená, bude věc dalšího jednání.

Jaké změny oproti současnému stavu by nastaly, pokud by těchto 500 milionů nebylo na vzdělávání schváleno?

Nenaplnili bychom mandatorní výdaj daný vzdělávacími právními předpisy. V rozpočtu zdravotnictví by zůstaly některé výdaje na výzkum, vývoj, některé zdravotnické programy související se vzděláváním. V takovém scénáři by ale nebyly vůbec zahrnuty náklady na zřízení nových rezidenčních míst. To by tedy lékaři pocítili velmi konkrétně. Tuto věc si ale ministerstvo zdravotnictví moc nepřipouští, protože je to mandatorní výdaj daný zákonem.

Iva Bezděková, www.tribune.cz