Od letošního července platí nová vyhláška ohledně postgraduálního vzdělávání lékařů, která zásadně mění vzdělávací programy pro 40 základních oborů. Důvodem této zásadní změny je podle MZ to, že se postgraduální vzdělávání v ČR sblíží s normami EU. Můžete uvést, v čem konkrétně budou podobné jako normy EU?

Právní normy EU jsou zde především proto, aby vytvořily systém vzájemného uznávání kvalifikací v rámci EU. Aby bylo možné tyto kvalifikace (čímž jsou míněny jednotlivé obory specializačního vzdělávání lékařů) vzájemně uznávat, musí být někde stanoveny. Konkrétně se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005, kde je mj. uveden seznam 52 oborů specializačního vzdělávání na jejichž úrovni lze vzájemně uznávat kvalifikaci (mezi těmito základními obory jsou i obory zubního lékařství).

Můžete uvést konkrétní praktické příklady toho, jak nové normy zlepší postgraduální vzdělávání lékařů?

V roce 2004 se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, změnil systém vzdělávání v lékařských profesích. Součástí tohoto zákona byla příloha, která nově stanovila specializační obory lékařů, kterých bylo 83. Tímto nastala situace, která byla nejen unikátní  v rámci států EU v počtu specializačních oborů, ale systém byl nefunkční v tom smyslu, že do řady oborů byl malý nebo nulový počet zařazených lékařů. Nejvýraznější změnou, který zákon 95/2004 Sb. přinesl bylo zrušení dvoustupňového systému atestací. Právě v roce 2004 mnoho odborníků velmi razantně vystupovalo proti zákonem stanovené změně dlouhodobě zaběhnutému systému postgraduálního vzdělávání. Schválením  vyhlášky č. 185/2009 Sb. o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, znamená návrat k systému tzv. základních a nástavbových atestací.

Ministerstvo zdravotnictví touto cestou spolu se zavedením spolufinancování specializačního vzdělávání formou rezidenčních míst, kdy jsou preferovány obory s nedostatkem lékařů v návaznosti na náplň  a organizaci systému vzdělávání v rámci kmene, je ve velké míře eliminováno hrozící nebezpečí  nedostatku lékařů některých odborností.

Pro úplnost je nutné dodat, že dosažená specializovaná způsobilost podle dřívějších předpisů zůstává přitom zachována.

V čem konkrétně byl dosavadní systém postgraduálního vzdělávání podle Vás nedokonalý?

Nejedná se přímo o nedokonalost systému postgraduálního vzdělávání, ale o příliš velký rozsah oborů specializačního vzdělávání lékařů. Jak již bylo řečeno, byly obory do kterých se hlásilo jen velmi málo lékařů a nebo vůbec žádný. Vyhláškou jsou nově definovány základní obory, kdy lékař získá specializovanou způsobilost a nástavbové obory (certifikované kurzy), kdy lékař získá zvláštní odbornou způsobilost. Podmínkou pro absolvování nástavbového oboru je získání specializované způsobilosti v základním oboru.

Představitelé různých medicínských oborů tuto vyhlášku ostře kritizují. Kritici poukazují na to, že prodloužením studia na základním kmeni se zkrátí doba specializačního vzdělávání lékařů, což povede k výraznému nedostatku specialistů v řadě oborů. Pod petici neurologů proti této vyhlášce se podepsaly stovky lékařů i pacientů...

Na uvedeném systému ministerstvo spolupracovalo s předsedy akreditačních komisí, které jsou poradním orgánem MZ ČR. Na jednání, které se konalo na jaře letošního roku si předsedové akreditačních komisí (interních obor) odhlasovali vzhled a podobu druhého roku interního kmene.

Opomíjenou stránkou je fakt, že MZ ČR vyslyšelo volání odborné veřejnosti včetně děkanů lékařských fakult a vytvořilo systém, který bude moci vychovávat dostatečně odborně znalé lékaře. Systém rezidentury funguje mj. i v zahraničí.

Ministerstvo zdravotnictví v návaznosti na systém deseti základních kmenů připravilo systém finanční podpory tzv. Rezidenční místa, na která jsou pro příští rok připraveno v řádu stovek milionů korun. Systém RM bude zaměřen na spolufinancování mladého lékaře - absolventa nejlépe v prvních dvou letech po absolvování školy. Finanční spoluúčast bude směřovat tedy nejen na plat mladého lékaře, ale i na jeho školitele a samozřejmě i do zdravotnického zařízení.

Neurologové,  angiologové, dermatologové a další  zástupci lékařů požadují, aby došlo k co nejrychlejší novelizaci vyhlášky č. 185/2009. Chystá MZ tuto změnu? Uvažuje ministerstvo alespoň o nějakých dílčích změnách?

Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli provádí analýzu všech podnětů a na základě jejich vyhodnocení podnikne případné další kroky.

(ivb), www.tribune.cz