Ministerstvo zdravotnictví úžasně konfabuluje, dle vyjádření zástupce v akreditační komisi MZ pro neurologii doc. Kellera se od Evropy vzdalujeme, nikoliv k ní přibližujeme, byť redukce nesmyslnépo počtu atestačních oborů byla nezbytná. Lživým tvrzením je fakt, že v tomto novém sysému budou vychováváni dostatečně odborně znalí lékaři. V případě dermatovenerologie v prvních dvou letech neszráví budoucí odborník na kožní chororby na pracovišti své specializace ani den, poté následuje vlastní specializační příprava v délce tří let. Doposud byla pětiletá - má MZ poznatky, že se obor dermatovenerologie v poslendích dvou letech o 40% zjednodušil? A že bylo vyslyšelo volání odborné veřejnosti včetně děkanů lékařských fakult? Ne, byl vyslyšen návrh náměstkyně ministryně MUDr. Hellerové, který děkani schválili, odborná veřejnost v žádném případě nic tupě neodkývala (odkazuji na zápis ze zasedání, kde protestovali např. prof. Smrčka za obor neurochirurgie, doc. Keller za obor neurologie a další), ale "demokracie" byla silnější. O platových podmínkách ani nemá smysl diskutovat - peníze na vzdělávání v systému jsou, ale jejich vynakládání je nesmyslné a nekoncepční. Konec konců, plat lékaře je položka, ze které nikdy nikdo úplatek nedostane... ...morální ponaučení na závěř? Hrubý nástupní plat v ČR cca 700 Euro, v Německu cca 3500 Euro, v ČR dvouletá nesmyslá rezidentura, v Německu přímé zařazení do oboru, v ČR stabilizační dohody jako protihodnota možnosti stážovat na specializovaných pracovištích, v Německu studijní volno a hrazené stáže bez otrockých dohod. Kampak asi zamíří četrví absolventi?
Tomáš Kocourek, Mladí lékaři

Rád bych uvedl na pravou míru některé údaje z uvedeného rozhovoru:
1. 83 oborů nebyla unikátní situace v rámci evropských zemí. Každá evropská země má jiný počet specializačních oborů, zcela podle své potřeby. Oněch zmíněných 52 jsou ty obory, na kterých se všechny země evropské unie shodují. Je pravda, že specialista v oboru, který není v seznamu padesáti dvou společných může mít potíž s uznámím specializace v některých zemích. To je však jeho riziko a nevylučuje jeho uplatnění v jiné evropské zemi.
2. Zrušení užitečného dvoustupňového systému vzdělávání nebylo nutné, stačilo jen pro evropskou legislativu uvádět jako specializační zkoušku naši II. atestaci. (Mimochodem tento názor nám potvrdili legislativci Ministerstva zdravotnictví)
3. Není pravda, že vyhláška č. 185/2009 se vrací k původnímu systému nástavbových atestací. V uvedené vyhlášce jsou navrhovaný tzv. certifikované kurzy navazující na jiné specializace, které zdaleka nemohou zajistit potřebnou kvalifikaci specialisty.
Příklad: dříve budoucí dětský neurolog musel mít po dvou letech praxe atestaci z pediatrie nebo neurologie (I. stupeň) na to navazovala 3 letá výuka v dětské neurologii a nástavbová atestace z dětské neurologie.
- nyní bude lékař procházet 2 roky interním kmenem, další 3 roky bude mít praxi v dospělé neurologii, uděla atestaci z neurologie a následuje roční(sic) praxe v dětské neurologii. Roční praxe je zcela nedostatečná pro vzdělání dětského neurologa.
4. Souhlasím s termínem spolufinancování specializačního vzdělávání, není mně ale jasné, kdo bude financovat tu druhou část vyjádřenou slovem "spolu-". Navíc toto spolufinancování pokrývá jen malý počet absolventů. V našem oboru pokryje jen desetinu potřeby neurologického dorostu.
5. Jsem rád, že je v textu vyjádřeno, že postgraduální vzdělávání nebylo nedokonalé. Skutečnost je taková, že nám ho v některých zemích záviděli.
6. Odvolávat se na hlasování předsedů akreditačních komisí je demagogie. 17 zástupců interních oborů se dohodlo na podobě společného interního kmene pod tlakem informace, že jiná možnost neexistuje. Přítomni byli i zástupci dalších čtyřech oborů, kteří nejsou interními obory, ale byly mezi ně zařazeny, tito zástupci nemohli hlasování zvrátit. Jako neurolog jsem samozřejmě hlasoval proti.
7. Zpochybňuji tvrzení že odborná veřejnost požadovala něco, co je současné vyhlášce jen trochu podobné. Nápad vznikl jen mezi několika děkany lékařských fakult, proti kterému naopak odborná veřejnost protestovala. Zúčastnil jsem se několika takových jednání.
8. Nikdo neumí vysvětlit ani zdůvodnit, proč vzniklo deset 10 "kmenů" a proč zrovna těchto deset. Proč má například psychiatrie vlastní kmen a proč neurologie, oftalmologie, dermatologie a jiné kmen nemají.
9. Nakonec je nutno dodat, že kvalitní vzdělávací programy s možností využítí nástavbových atestací byly vypracovány před třemi lety, prošli připomínkami všech odborných společností a akreditačních komisí a byly probrány a koordinovány na půdě Ministerstva zdravotnictví(!!!) a tato náročná práce by měla být nyní znehodnocena jednou vyhláškou, která kvalitu vzdělávání zdaleka nemůže zajistit.

Vzhledem k tomu,že značná část pacientů v ordinaci praktika má primárně psychický problém a psychiatrická problematika prostupuje všechny obory snad vyjma patologii ap. má psychiatrie v Česku stále velice malý prostor a ještě menší peníze.

You're the garetest! JMHO