Bohužel, i z vlastní praxe vím, že podřízenost sester lékaři se žádá stále. Je nepsané pravidlo, že lékař rozhoduje o tom, kdy si sestra vybnere dovolenou, kolik dostane odměny, na jakém pracovišti bude pracovat a co bude její nápní práce. Z pochopitelných důvodů se pod svůj přípěvek nepodepíšu, i když to normálně nedělám.
Jen bych ráda vzkázala všem lékařům, kteří ještě nepochopili partnerský vztah v práci: Lékaři - my sestry nejsme vaši poddaní !!!

V době OF/* Občanského Fora/ měly sestry možnost lékaři se všelijak pomstít. Třeba když od nich chtěl poctivou práci....Ovšemhodnocení asestaer od totality dodnes v nemocnicích je podle toho kdo na koho donáší, and kdo s kým má poměr atd..To Vy asi nevíte autorko !!

Pravdu má paní Pejznochová,a podle mě největší "úskalí" je ve výchově mediků..Osobně ze své praxe mohu napsat,že pokud jsou někde na chodbě,jsou jak děti v MŠ,aniž by brali ohled na ostatní a že by pozdravili,nebo ev.uhnuli v cestě je samostatně nenapadne...budoucí elita národa:-)

:-)

Nechci komentovat to, co se děje v nemocnicích, a o čem zřejmě je i článek autorky. Ale pokud mohu mluvit za sebe, v ordinaci samostatného AS, OSVČ, který zaměstnává zdravotní sestřičky a uklízečky již déle, než 20 let, musím se ohradit vůči podobnému konfrontačnímu tónu nějaké ukřivděné a zakomplexované SZP.
Lékař je vždy nadřízený, to je bez diskuze. Je to jeho ordinace a jeho zodpovědnost za vše !
Neznamená to ovšem, že je vykořisťovatel, který nebere vpotaz nic, co navrhne kdokoliv ze zaměstnanců. Vždy jsme se uměli vzájemně na všem dohodnout a dokonce i když pro mne platové tabulky státu nejsou povinné, vždy strukturuji mzdy na základě tohoto zákona. Dokonce dávám mzdy i vyšší, vč. odměn, apod. Ještě se nestalo, že by si kterákoliv sestra u mne stěžovala.
Je to v lidech, to víme dávno. A čím složitější struktura řízení a delegování na subalterní podřízené, tím vyšší riziko vzájemného nepochopení a komplikací. Ale je možné to změnit, věřte, jde to.

Rozumím sice tomu, že by někteří lékaři mohli mít více úcty k sestrám a chovat se korektněji a sestry by to měly i vyžadovat, ale nevěřím tomu, že nově prosazovaný vztahový model rovnoprávnosti sestry k lékaři při rozhodování v péči o pacienta může být úspěšný. Každý ví, že mnohdy nastávají situace, kdy se dva neshodnou na stejném postupu a to bude na škodu jak pracovním vztahům, tak i především pacientovi. Při vší úctě k sestrám má lékař přece jen vyšší medicinské vzdělání, zatímco sestra zase může být šikovnější v ošetřovatelství. Partnerská spolupráce mezi sestrou a lékařem přece může fungovat i při klasickém modelu, kdy má lékař hlavní slovo v stanovení způsobu léčby a péče o pacienta.

Proboha, kam se to dostáváme, odstranění systému nad a podřízenosti by vedlo jen k chaosu ještě většímu ve zdravotnictví. Lékař má diplom a atestaxi a plně odpovídá za léčení pacienta. Vždy přivítá iniciativu a upozornění sestry, ale někdo musé mít poslední a rozhodující slovo. Přestaňte vnášet do zdravotnictví další zmatek.

Z uvedených příspěvků je dobře čitelné, že většina reagujících jsou lékaři.Nikdo - a sestry nejméně - nezpochybňuje důležitou úlohu lékaře, jako nejzodpovědnějšího a nejkompetentnějšího člena terapeutického týmu, ale často je nutné připomenout, že jsou i další členové tohoto týmu, kteří mají své úkoly a od těch chceme aby je bezezbytku a naprosto profesionálně plnili.Nemají mít však roli suplování plnění nepopulárních úkonů lékařů.V práci sestry jsou úkoly ošetřovatelské péče nikoliv lékařské a přesto se velmi často stává, že sestra je úkolována lékařem aby něco dělala za něho a tím na sebe brala jak riziko komplikací tak i zmenšení času na její vlastní práci.A to přece není cílem práce v týmu.
Irena Pejznochová,ČAS

Paní Pejznochová,moc Vám děkuji za výborně napsaný blog a i tento příspěvek. Zcela přesně vystihuje vztahový model lékař-sestra. Osobně se naprosto přirozeně podřizuji ordinacím lékaře a samozřejmě je i co nejsvědomitěji plním a je mi i jasné,že On má první i poslední slovo v terapeutickém týmu. Ale stále zde vyvstává u mnohých lékařů despekt k ostatním členům zdravotnického týmu,jehož nedílnou součástí jsou nejen sestry,ale i ošetřovatelky,sanitáři či sanitářky a já osobně tam zahrnuji i uklízečku. A proč jmenuji všechny tyto členy až po úklid ? To má prosté vysvětlení: když nám na směně chyběla ošetřovatelka,tak její práci dělaly sestry,když chyběl sanitář,odběry odnesly do laboratoře sestry,když se pacient pozvracel,nebo pokálel na zem a zrovna nebyla k mání uklízečka,vytřela to sestra... a když pan doktor nestihl zajistit interní či jiné konzilium,zajistila to sestra,když nestihl lékař vyndat centrální žilní katétr,epidurální katétr či Redonův drén,vše zvládla bez jakékoliv pomoci a vysvětlování sestra..... Co tedy ještě vše má sestra dělat ?????
Páni lékaři a dámy lékařky,blog paní Pejznochové není zaměřen proti vám a nic takového bych osobně ani nepodporovala,jelikož si vás všech velice vážím,ale hovoří o nelehké úloze sestry a vztahových dysbalancích týmu . Poukazuje na problém,který zde stále přetrvává z dob minulých,kdy sestra byla skutečně plně podřízena lékaři ve všech směrech a v podstatě mu mohla i posluhovat. Je to v nás stále zakořeněno,a to i v nás sestrách. Jde o to,že vy máte své kompetence a my své.My respektujeme vás ,vaše znalosti ,dovednosti a vzdělání a vy tedy respektujte,prosím nás ! A respektujte nás i jako lidi ! Jde kolikrát jen o samotnou lidskou úctu jako takovou,nic víc. A co se pod tou úctou skrývá ? : pozdravit,když někam vejdu,odpovědět na pozdrav,prosit a děkovat,nechovat se povýšeně ...
Už nám rozumíte ?
A ještě další poznámka,opět tu někdo hanlivě napsal SZP. No,dnes to už moc neplatí.Já osobně mám VOŠ s titulem DiS. a postgraduál na IPVZ. Mnohé mé kolegyně disponují stejným vzděláním a mnohé i vysokoškolským. Na straně druhé mi snad chcete tvrdit,že člověk se střední školou je člověkem jen z poloviny? A to jen proto,že jeho intelekt mu již dále neumožnil studovat a nebo prostě byly v jeho životě okolnosti,které mu studium na VŠ neumožnily.Je snad jeho práce méně důležitá a potřebná než ta vaše??? Nebyla tato poznámka,doufám,takto míněna... ???

Moc hezký článek. Podle ohlasů v diskusi ho čtou i lékaři, ovšem kdyby se aspoň zamysleli nad tím, kam je směřovám. Myslím, že by se lékaři při svém vzdělávání měli učit také něco o tom, že ošetřovatelství je obor a samostaná vědní disciplína se všim všudy jako medicína (vlastní výzkum, vzdělání...). A z toho také vyplívají naše samostatné "sesterské" činnosti=kompetence o kterých nejspíš nemají lékaři ani potuchy. (Tím samozřejmě nechci říct, že ordinace lékaře by sestra neměla plnit, ty také patří do našich činností.)

vyplívají? tyhle překlepy jsou legrační

Boemy,promiňte,ale vaše příspěvky bývají vůči sestrám často despektní s nádechem arogance a ironie. Můžete mi vysvětlit proč?
Ano,kolegyně se spletla,ať šlo již o překlep či si neuvědomění,že jde o vyjmenované slovo.Navíc mám pocit,že tu nejsme proto,abychom druhého za případné chyby kárali a pokud chcete poukázat na pravopisnou chybu,bylo by na místě vysvětlit,proč se dané slovo píše jistým způsobem.
Jelikož to zřejmě nevíte a pouze se hloupě posmíváte,udělám to za vás : vyplývati je odvozeno od vyjmenovaného slova plynout, v tomto kontextu být důsledkem nějaké situace.

Milá Ester, pokud se to Vaší kolegyně dotklo, pak se jí velmi omlouvám, ani ve snu by mě nenapadlo, abych se jí posmíval. Překlepy se při rychlém psaní stávají každému a mikdo v nich nespatřuje nic dehonestujícího. Buďme prosím méně nerudní a vztahovační. U nás v práci, když se někomu povedl nějaký legrační překlep nebo přeřeknutí, mnohdy i sám na to upozornil a všichni jsme se vděčně zasmáli. Všichni víme, že smích léčí. Byl tu i zajímavý příspěvek o potěšování pacientů, proč by se nemohli potěšovat i zdravotníci mezi sebou. Berme prosím život více s lehkostí a humorem. Myslím, že autorka překlepu sama život takto bere a pro ten nikoli ironický úsměv se nezlobí.

Díky.Nevím,zda se to dotklo mé kolegyně,jelikož se osobně neznáme,ale spíš se to dotklo mě,jelikož vím,jakých překlepů se člověk na PC dopouští...
Hezký večer !

Ano, potom zkresleně pojmenováváme problém. Nejde o to, zda je setra podřízená lékaře, nechceme měnit tento vztah v rovnoprávnost v rozhodování, ale jde o to, zda má sestra suplovat práci lékaře a jak se ev. bránit úkolování, jehož plnění jí nepřísluší. A pokud jde o subjektivní pocit despektu, ten v případě, že je oprávněný, musí řešit sestra sama, a to tím, že se bude umět v konkrétních případech slušně ohradit a dát možnost lékaři pozitivně reagovat na zpětnou vazbu. Žádný lékař nechce být "otrokářem", ale je-li to pro něj pohodlné, do role "diktátora" v pracovním procesu mnohdy samozřejmě vklouzává. Vsadím se ale, že když se s dotyčnou sestrou setká tento "despotický" lékař mimo zaměstnání v "civilu", žádných manýrů nadřízeného si nedovoluje a chová se k ní jako ke kterékoli jiné dámě, ba možná ještě laskavěji.

Ano, lékař kolikrát řekne:"Uděláme, jak to vidíte vy, sestři", ale vzápětí, když se něco nepodaří, tak na vás hodí každou špínu a řekne, že jste si to vymyslela a udělala vy, tak ať si poradíte, jak chcete a najdete řešení. Někdy za to dostanete taky zápis nebo snížení osobního ohodnocení, pokud vám vůbec nějaké osobní hodnocení zařízení dává. Lékař se vás totiž nezastane a nijak mu nedokážete, že jste se na něčem dohodli. Nechci házet všechny lékaře do stejného pytle, mluvím o vlastní prodělané praxi.

Ano,tak to bohužel chodí. Lékaři na nás házejí své průšvihy,kolikrát i svoji lenost,ale nedej Bože,když se něco pokazí,může za to sestra. Dobře to znám,pak znám i pocit naprostého zoufalství,kdy se vás nikdo nezastane.
Znám ale i lékaře,kteří jsou nesmírně solidní,lidští a skutečně i dobří lékaři,se kterými jsem vždy ráda pracovala a sloužit s nimi byla radost,i když se resuscitovalo,i když oddělení bylo naprosto šílené. Vše je jen v lidech. Bohužel však vedení nemocnic své sestry při problému nikdy neobhajuje,třeba ani samotného lékaře,ale nezastane se ani sestry,a to je špatně. Určitě je to i jeden z důvodů,proč sestry z některých nemocnic doslova utíkají. Není to jen otázka peněz,neproplacených přesčasů a celkové přetíženosti,ale problém je i managmentu jako takovém.

Děkuji za příspěvek"s".
Plně souhlasím.Sestra je partner v lepším případě,ale má bohužel všechny kompetence světa,přesně jak říká kolegyně"s",od některých úkonú lékaře,agendu za něj napíše většinu celou a ještě si ji orazítkuje a nechá lékařem podepsat,až po ty uklízečky.A ještě se "pyšní " titulem registrovaná a každých 4-6 let za to zaplatí 500kč.Vysokoškolské vzdělání si doplní jen pro své sebevědomí a pokud přece jen chce jít pracovat k lůžku,musí se smířit s tím,že ho třeba i zapře,a když se posune do vyšší platové třídy,tak se jí "automaticky " uberou odpracované roky.Povolání je to krásné,ale púokud není člověk dostatečně oceněn a není partner,je těžké.

Ewo,tak jest ! A nejvíc mě vždy vytáčely doslova "kecy" vedoucích pracovníků o tom,že naše zaměstnání je především POVOLÁNÍ a že bychom se až skoro měly stydět za to si nechávat za tak krásné povolání platit....Posléze vedení odjelo služebními Fabiemi nejnovějšího typu do Prahy na raut... :-)