Jsem takový "poloviční " internista - promovala jsem 2005 , rok a půl jsem byla doma s dítětem , nyní jsem 3,5 roku v praxi , jsem rok a půl po ukončení společného interního kmene a pracuji od začátku v privátní nemocnici ve velkém městě. Myslím si , že v naší nemocnici na tom nejsme ještě tak nejhůř ( hlavně i kvůli tou , že s námi vedení nemocnice vcelku vyjednává- každý prosinec jsou porady s lékaři ohledně našich požadavků , máme i různé výhody - přísp. na penzijní připojištění, platí nám členské příspěvky do komory , členské příspěvky do odborných společností atd.)) , základ mám 23 000,- , osobní ohodnocení 1000,- ( když jsem byla na kolečkách , tak bylo kráceno přibl. o polovinu) , za všední službu ( 15,5 hod.) 1700,- , za so , ne ( 24 hod.) 3000,- . Sloužíme 2 lékaři , starší má JIP + 1 patro LDN, já jako mladší 2 oddělení interny a centr. příjem , neurolog ( ten slouží sám) má zbytek LDN + své patro. Musím říct , že služby bývají velmi pracovní, sice mám, pokud je klid, možnost si lehnout , ale už si ani nevzpomínám , kdy to bylo... Nota bene ani bych asi neusnula...Druhý den po službě se nechodí ráno domů,vracím se zpět na oddělení , v lepším případě odcházím v půl 2 domů. Za víkend službu máme 2 hod. NV, které si můžeme vybrat kdykoliv po domluvě s primářem. Papírově píšeme 2 výkazy ( obcházení zákoníku práce, logicky), jinak neděle + část pondělí je hrozných 32 hodin , někdy už ani nevím , jak se jmenuju ...Mladších je nás vcelku dost, někdy až "moc" , na někoho někdy "zbydou" jen 2 služby a pak je to na výplatnici znát... každá koruna je dobrá. Tak asi souhrně moje vcelku " krátké " zkušenosti z praxe.
Zdravím P.