
Mezi každodenními drobnými zprávičkami a skandálečky zaujalo pozornost médií v nedávno minulých dnech jedno prohlášení České stomatologické komory.
Na své tiskové konferenci oznámila, že by bylo dobré, kdyby bylo ošetření zubního kazu zcela vyjmuto ze zdravotního pojištění.
Jinými slovy, aby si čeští pacienti platili zubní výplně sami, cash. Požadavek nikterak nový, proto zřejmě byly reakce médií, politiků i veřejnosti radikálně odmítavé, avšak pouze frázovité a nikterak důsledné.
Jako by bylo mnohým zúčastněným jasné, že se zde prezentuje jeden z klíčových problémů, které ochromují nejen rozvoj systému zdravotnictví v ČR, ale někdy i bohužel celkový vývoj medicíny. Problém spočívající v tom, že je na jedné straně ze strany veřejnosti neomezený nárok na vše a na druhé straně vždy omezené zdroje ze strany státu, respektive zdravotních pojišťoven.
Zubní lékař dostane od zdravotní pojišťovny za zhotovení amalgámové výplně 220,- Kč. Musím připomenout, že se jedná o hrubý obrat, ze kterého financuje provoz ordinace. Jako čistý zisk mu zůstane tak asi čtvrtina až třetina.
Skutečná cena je ovšem vyšší, někdy i několikanásobně. Požadovat od pacienta doplatek k vyrovnání ceny zákon neumožňuje. Pouze když pacient sám chce, může se vzdát nároku na bezplatné ošetření a s lékařem se dohodnout na zhotovení výplně, která by byla skutečně lege artis.
Mohu z vlastní zkušenosti říci, že takových pacientů přibývá. Pomalu, ale přibývá. Na tomto místě je třeba zmínit ještě jeden aspekt: žádná skutečná (nikoliv zdravotní) pojišťovna na světě se moc nehrne do pojišťování zubní péče, i když výjimky jsou. Důvod je prostý. Zubní kaz je z pohledu pojišťovenské aritmetiky tzv. zamezitelná škoda. Tak jako nám pojišťovna nepojistí dům, kde je vadná elektroinstalace, nezajištěné dveře a díra ve střeše, tak nám nepojistí ani zuby, jejichž zdraví si každý může do značné míry ovlivňovat sám. Ano, správným čištěním zubů.
Velmi mě pobavilo, jak se v souvislosti se zmínkou o platbách najednou vyrojila mračna smělých a novátorských teorií o vzniku zubního kazu. Teorií, které jako příčinu uvádějí nejrůznější temné přírodní síly, lidstvem zcela neovlivnitelné.
Teorií, jejichž společným jmenovatelem je odmítání osobní odpovědnosti za vlastní zdraví, za vlastní život. Zubní kaz je patologický proces, jehož příčina je známá, a který postihuje tvrdé zubní tkáně a neošetřený postupuje dál do zubní dřeně, eventuelně ještě dál do okolních tkání formou hnisavého zánětu.
Dá se to přirovnat k vojsku, které dobývá pevnost a zdolává jednotlivé hradby a nádvoří. Jednoznačně platí, že čím kvalitněji je kaz ošetřen v první fázi, tedy hned jak se objeví, tím více se dají s jistotou vyloučit výše zmíněné komplikace.
Za 220, - Kč se ve většině případů stoprocentně kvalitně kaz ošetřit nedá, čímž je zaděláno na další nevyhnutelné problémy.
Dovolil bych si z toho učinit závěr, že podfinancování ošetření kazu je příčinou mnohých zcela zbytečných potíží, se kterými naši pacienti dennodenně přicházejí. Řešení je prosté – vyřadit ošetření kazu ze zdravotního pojištění, protože to prostě nefunguje. Bezplatné plomby se sázejí jak na běžícím pásu, ale pro zdraví pacientů nemají většinou žádný význam, nebo i často škodí.
Cena několik set korun za výplň je pro drtivou většinu populace zcela průchodná, zvláště když si uvědomíme jak vysoké částky se v běžném občanském životě utrácejí za věci zcela nesmyslné.
MUDr. Zdeněk Poledna
Zubní lékař


