Milá Lenko velké DĚKUJI za vše co pro nás sestry děláš.
Irena P.

Chtěla jsem napsat totéž,takže se pod tohle jen podepíšu.DÍKY!

Milá Lenko, DÍK za všechno, co pro ostatní obětavě děláš. Moc pěkně a výstižně popsané. Ve zdravotnictví už nejsem, znechutily mě současné poměry. I tak sbírám kredity kvůli udržení registrace, ale co bude dál, nevím. Nevypadá to, že bych se chtěla vrátit.

It's good to get a fresh way of looinkg at it.

Leni taky moc děkuji,ale bohužel si myslím,že se stejně nic nezmění a my budeme nadále jenom ty služky pro vše.A to jsem sebevědomá dost a dost.:-))))

Lenko, mluvíte mi z duše! Je dobře, že o tom píšete!A více takových článků!
Díky. Radka H.

How could any of this be better satted? It couldn't.

You mean I don't have to pay for expert advice like this amnyore?!

Thanks for writing such an easy-to-undrseantd article on this topic.

Souhlasim s clankem autorky. Moje manzelka pracuje jako zdr.sestra, a v ramci vzdelavani a kompetenci sester, je to opravdu tristni. Bohuzel podobna situace je i lekarskem sektoru, kde zase pracuji ja. Navic, celou situaci v ramci financovani vzdelavani zdravotniku jeste "vylepsuje" trend nemocnic, podepisovat se zamestnanci tzv."kvalifikacni dohody", coz je jinymi slovy upis - "My ti to profinancujeme, ale ty pak po dokonceni musis zustat napr.5 let pracovat zde ve spitale". Je to vec,ktera je bezna v manazerskych firmach, ale tam byva spojena i s postupem v ramci pozice a platu. Coz je v nasem zdravotnictvi iluzorni predstava.

I'm really into it, thakns for this great stuff!

This is way bteetr than a brick & mortar establishment.

Zcela souhlasím s článkem Lenky Šnajdrové, opravdu velice výstižně popisuje stav dalšího vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Ze svého okolí znám sestry, které to pokládají jako honbu za kredity proto, aby měly splněno, ale znám více těch, které se chtějí vzdělávat a vynakládají na to ze svého soukromého života mnoho času a někdy i financí na úkor rodiny. Znám kolegyně, kterým účastnický poplatek plně uhradí zaměstnavatel, ale znám většinu těch, které si vše musí financovat ze svého.
A teď z jiné strany.
Většina kolegyň pracuje na směny. Ve většině zařízení je sester málo a tento stav jasně vede k rozepisování práce přesčas. Logicky, když jedna chybí, musí ji někdo nahradit. Bez ohledu na její soukromý život. Ten jde jaksi do ústraní.
A tak samou starostí o zvládnutí šestnácti dvanáctek v měsíci, s polevujícím prospěchem dítete ve škole, s kontrolou jeho činnosti v době, kdy je ona i manžel v práci, s přemýšlením co uvařit, kdy poklidit a nakoupit, říct si s manželem, že se rádi vidí a že se pořád mají rádi, jak stihnout provozní schůzi a najít odpovídající školící akci v oboru, který ji baví, najednou zjistí, že vlastně funguje jako robot. Syndrom vyhoření buší na dveře a s ním i další a další problémy. Opravdu to nejde zastavit?

Jsem moc ráda, že je někdo jako Ty a zastaneš se nás. PÍŠEŠ o tom, co nás trápí. Ve všem máš pravdu pravdoucí.Na seminář(drahý), který nezbytně potřebuji ke své profesi, si musím vzít náhradní volno, případně dovolenou.To,že ho financuji sama,jsem už dávno spolkla. Jeden můj dávný přítel odjakživa tvrdí, že práce ve zdravotnictví je velmi těžká řehole a partneři zdravotnic by mohli vyprávět o unavených, naštvaných, vyčerpaných,bohužel i šikanovaných a ve finále vyhořelých manželkách, matkách, přítelkyních...které si potom své trable ventilují na nich doma.Ti nechápou...snaží se pomoci na max, ale často jsou i tyhle věci velmi častou příčinou zničených vztahů...Co je po ženský, která je pořád v práci, svátek pátek...To všechno už jsem slyšela, zažila. Raději toho nechám.

Díky, Lenko.

Zrovna mám týden, kdy v 7 dnech sloužím 60 hodin.
S tím jak Lenka reagovala na článek pí. Pejznochové nelze než souhlasit a poděkovat. Kéž by to vedlo k nějakému zlepšení v neutěšené situaci sester!

Já o příštím víkendu sloužím 56 hodin (24 z pátku na sobotu a 36 z neděle na pondělí), 24 hodin mezitím mám příslužbu. V žádném případě Vás nechci trumfnout, jen pokázat na to, jak jsme vytíženi. Zajímalo by mě, kdo by při případné chybě sestry či lékaře řešil, kolik mají za ten týden napracováno... ...držte se!

Milý chirurgu, rozhodně vám nezávidím vaše služby, obzvláště ta páteční bude jistě krušná ( znám z naší chirurgie), ale to to sloužíte všechno sám? Nejste ve službě dva, co se střídáte? Nesmíte ani hodit hlavu na stůl, když přijde krize a na 5 minut vypnout? V tom případě před vámi smekám, u nás doktoři "spí" v posteli ( i když chápu, že je to spánek na vodě) a běda, jak je budíme, pokud to není superakutní.

Myslím chirurgu, že oba víme, kdo a jak by to řešil. Já si bohužel nevzpomínám na konkrétní fakta, před pár lety jsem zachytila případ, kde dva zaměstnanci drah byli před soudem za způsobené železniční neštěstí. Oba se hájili množstvím přesčasových hodin a únavou. Výrok soudu zněl tehdy nějak tak, že když jsou unaveni, nemají do práce chodit a s přesčasy nemusí souhlasit. S námi by to dopadlo stejně.
Sloužila jsem na chirurgii řadu let a opravdu se mi nechtělo v 3.30 budit lékaře, který stál na sále do 3:00 a ráno pokračoval ve službě, kvůli tomu, že pacient se vzbudil s bolestí a neměl ordinovaná analgetika. Ani jsem se nebála , že by byl lékař nepříjemný, ti naši byli celkem vždycky v pohodě, ale prostě mi ho bylo líto budit. Takže co? Podat Paralen bez ordinace a čekat kartáč od vedoucí sestry nebo přesvědčit pacienta, že lék nepotřebuje, a čekat jeho stížnost na neochotnou sestru?

Vesměs nelze než souhlasit jak s paní Pejznochovou, tak s Lenkou Šnajdrovou. Všichni jsme zdravotníci a se zmiňovanými problémy máme osobní zkušenosti. Stejně jako paní Pejznochová se domnívám, že řada našich kolegů a kolegyň je zvyklá na to, že veškerou odpovědnost přijímá lékař.
Dnes se v řadě případů vzdělání sester a lékařů pohybuje na stejné nebo podobné úrovni (akademické hodnosti) a přesto je rozdíl mezi vnímáním a ohodnocením sester a lékařů prospastný v neprospěch první skupiny.
Lékař je ohodnocen a honorován pro své vzdělání a odpovědnost, kterou nese za zdraví a životy pacientů. Je to naprosto v pořádku, ba dokonce je třeba říci, že by si lékaři zasloužili ohodnocení na úrovni jejich kolegů ve vyspělých zemích euroamerické civilizace. Pokud však chceme po sestrách vysokoškolské vzdělání a vyšší míru odpovědnosti, tak je třeba je také zaplatit a ocenit.
Ve srovnání se zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), jsou celkové výdaje České republiky na zdravotnictví jedny z nejnižších – v roce 2007 činily celkové náklady na zdravotnictví v ČR pouhých 6,8 % HDP - za námi tehdy bylo už jen Turecko a Polsko. Přesto, že je naše zdravotnictví jedno z nejlevnějších, tak zaznamenává velké úspěchy a zdravotní stav populace je poměrně dobrý. Jsem ale přesvědčen, že náklady na zdravotnictví jsou v ČR nižší především na úkor personálního poddimenzování ZZ (Lenka Šnajdrová) a ,z pohledu zahraničních kolegů, až směšného finančního ohodnocení lidí, ktěří zdravotní péči zajišťují.
Nedivím se tedy sestrám, že se tak trošku zříkají vyšší odpovědnosti – pobírat almužnu a přitom zodpovídat za životy lidí je role velmi nevděčná a nezáviděníhodná. Současná zdravotní péče je zajišťována idealisty, nadšenci a lidmi, kteří ve svém regionu se svým vzděláním nemají lepší možnost výdělku. Ale i těm nadšencům plným ideálů jednou mohou dojít nervy – byl to i můj případ.

What a joy to find such clear thkining. Thanks for posting!

These tpcios are so confusing but this helped me get the job done.

Znám řadu kolegyň, co e-learning využívají jen jako doplňkovou metodu ke vzdělávání, i když každý kreditní bodíček je dobrý. Prostě potřebují spíše diskusi k tématu ( myslím odbornou, třeba srovnání, nebo upřesnění). Argumenty zaměstnavatelů."tak se vzdělávejte přes počítač" jsou dost krátkozraké. Nejen pro tyhle kolegyně. Protože když něco takového zaměstnavatel nařídí nebo spíš navrhne ( to asi nenařídí), měl by zajistit podmínky, aby se sestry dostaly k počítači a k internetu. V pracovní době to nelze a ne každá má doma počáítač a připojení.

Now we know who the sesilnbe one is here. Great post!

Lenko, díky za to ,co děláš pro nás sestry,jenom vydrž .

Glad I've finally found soemthnig I agree with!

What a joy to find somnoee else who thinks this way.

Jaké asi tak můžeme mít sebevědomí, když jsme neustále jen sráženy a je nám stále jen tlučeno do hlavy, že sestra nemá co myslet, nemá nárok se najís ani jít na WC a musí držet ústa a krok? Když nám lékaři stále omílají, že my jsme tam proto, abychom plnili jejich příkazy a ne abychom přemýšleli nad tím, co by bylo pro pacienty dobré a lepší?
Děkuji za článek.

At last, someone comes up with the "right" asnewr!

S nikým nanjdeet a stavět! Osídlovat a osídlovat a jestli bude někdo protestovat, tak znovu osídlovat! Ano, Abbás chce jednat až bude zastaveno osídlování. To se mu splní. Osídlování bude zastaveno, až osídlíme, co osídlit chceme a až budeme žít tam, kde chceme žít. Pak budeme s Abbásem, resp. s nějakým jiným pitomcem, jednat. Tehdy oni pochopí, že měli jednat mnohem dříve, aby zachránili aspoň něco. ;-P

Titul Mgr mám skoro ještě čerstvý - 9 měsíců. Jsem na pozici středního zdravotnického personálu v malé nemocnici. Často se mě pacienti a kolegyně ptají, proč tam jsem s takovým vzděláním? Teď ještě to vidím tak, že zatím sbírám poznatky z praxe. Ale rozhodně to nevidím jako svoji první a jedinou zkušenost...Ale kam mám jít, kde by ocenili moje vzdělání a využili toho, co jsem se na škole naučila? Není to tak jednoduché - nejsou tady na to podmínky. A že bych neměla sebevědomí? Mám, ale pokud si dovolím něco říct, tak za rohem slyším, že jsem jen "velmi chytrá vysokoškolačka".
Leni, díky za to, jak za nás dokážeš bojovat!

And to think I was going to talk to someone in psroen about this.

Díky Lence za její článek,je skvělé,že se nás sester někdo zastane.Pokračuj v tom,co děláš a jak to děláš!!!!!Marcela

Tato zbabělá, zákeřná vražda nechť je vykřičena do uší všech těch kodsrauchů v UN, tolik stojících o quasistát ekonomicky parazitujících a podlých palestinských poloopic…

yeah I agree the rnvaes will win the steelers, lol last game the squeelers got a lucky fumble by troy paluawataaaevaaaa his name is, lucky play, lucky win….rnvaes won’t let it happen again

nejdřív chci poděkovat Lence moc krásně to napsala a snaží se nám moc pomáhat, včera když jsem si přečetla v MT článek o sebevědomí sester tak jsem viděla černě. Jak se píše v příspěvku jaký máme mít sebevědomí když nám všichni říkají, že jsme tu proto abychom jen dělaly a nic neříkaly a ještě k vzdělávání musíme si vše platit samy a z našeho volna a toho opravdu není moc. Mám stejný názor jako ostatní děkuji

Leni díky, líp by to nikdo nenapsal, se vším s tebou souhlasím.

Leni,i já děkuji. Se vším,co jste napsala plně souhlasím ! Nazýváte věci prvými jmény a to umí málokdo. Já třeba ne.
A něco k tomu sebevědomí. Dřív jsem bývala seběvědomá dost.Ale pak přišly různé peripetie v mém životě a nyní mám sebevědomí na bodě mrazu.Svoji práci mám ráda,ale začínám k ní přistupovat s rezervou. Mám děti,rodinu a nehodlám se zničit. Takže u mě už začíná platit,to co Lenka píše na konci : odpracovat si své,to co musím a jít domů...

Leni děkuji. Jsi opravdu skvělá a doveděš všechno nejenom napsat, ale i zorganizovat. Škoda, že tyto a všechny podobné články nečtou naši páni zaměstnavatelé. Aspoň to tak vypadá, že Medical Tribune je nezajímá.