Rychnov nad Kněžnou - Před třemi měsíci usedl do ředitelského křesla v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou Luboš Mottl. Do té doby pracoval tamtéž jako náměstek ředitele pro ekonomiku. Podle vedení Královéhradeckého kraje má zlepšit hospodaření nemocnice, která je po náchodské druhou nejzadluženější nemocnicí spravovanou krajem.

* Máte zlepšit hospodaření nemocnice, ale několik let jste byl jejím ekonomickým ředitelem. Nedalo se hospodaření zlepšovat už v té době?

Jste první, kdo se na to ptá. Vytváření strategií a jejich uskutečňování není většinou v klasické pracovní náplni ekonomicko-provozního ředitele či náměstka. Zodpovídal jsem hlavně za to, aby účetní a daňové věci byly v pořádku, aby fungoval celý provoz a zázemí nemocnice včetně informačních systémů, nicméně do rozvoje nemocnice, do strategického řízení, jakým směrem se ubírat, co by mohlo být pro nemocnici v nějakém časovém horizontu lepší, k tomu jsem se dřív nevyjadřoval. Neříkám, že bych vůbec neměl šanci, ale neměl bych možnost uskutečnit to podle svých představ.

* Proč byste některé věci neprosadil? Vždyť jste byl ekonomickým ředitelem.

Podílel jsem se na mnoha koncepcích, dával jsem do nich know how na základě svých bohatých pracovních i akademických zkušeností, ale mým úkolem nebylo tyto koncepce realizovat. Kdybych to nějakým způsobem stínově dělal, minimálně bych tím diskreditoval práci svých nadřízených.

* Jaké kroky učiníte pro zlepšení hospodaření?

Náš zřizovatel, Královéhradecký kraj, nám vloni výrazně pomohl. Dotace na dluhy nemocnici stabilizovaly. Tím se nám více otevřel prostor k tomu zaměřit se na poskytování zdravotní péče a vnímáme to i jako výzvu k další stabilizaci nemocnice. Je třeba učinit řadu kroků, bude to práce na delší období. Mám vytipovány oblasti, kde můžeme získat, a mým osobním úkolem je ucpat veškeré díry, jimiž nám utíkají peníze, a vynaložit všechny síly na to, abychom za to mohli poskytovat zdravotní péči a ne nějaké opičí obchody, které jsou v některých nemocnicích zvykem.

* Co tím myslíte?

Nemocnice má v první řadě poskytovat zdravotní péči. Ostatní činnosti je třeba citlivě oddělit, a to i jejich předáním jiným poskytovatelům služeb. Pokud bychom provozovali třeba prádelnu, musela by fungovat ve směnném provozu, a to už je pro nemocnici ekonomicky nevýhodné, protože tuto kapacitu nedokáže sama naplnit. Takže je pro nás výhodnější to brát jako službu, kterou si zadáme a zaplatíme. Jsou ale další činnosti, kde se naopak výrazně vyplatí mít vlastní zaměstnance, protože každá dodavatelská služba je pro nás minimálně o daň z přidané hodnoty dražší.

* Jaké díry chcete ucpávat?

Je to série menších děr. Jde o šetření v tepelném hospodářství, o úspory elektrické energie, o personální strategii a zejména strategii nákupu zdravotnického materiálu a léčiv. Některé věci jsme již stihli úspěšně nastartovat a je vidět první kladné výsledky.

* Jaký dopad na zdravotnictví má podle vás hospodářská krize?

Je to nepříjemná věc a je třeba počítat s tím, že postihne i zdravotnická zařízení. Sice s určitým zpožděním, ale možná o to silněji. Hodně se o tom mluví už dnes, ale myslím si, že problémy teprve nastanou. Třeba s rostoucí měrou nezaměstnanosti budou klesat určitě výběry zdravotních pojišťoven a to se přenese na celý systém financování zdravotní péče. Mohou být nižší platby nebo se mohou zpožďovat. Proto už teď máme připraveny mechanismy, jak takové situace řešit.

* Už letos se očekává, že zdravotní pojišťovny nezvýší platby za pacienty. Dotknou se nižší příjmy nemocnice?

Těžko teď někdo může předvídat, jak letošní rok dopadne, ale pojišťovny určitě nenavýší platby meziročně o pět procent tak, jak tomu bylo v minulých letech. Je to výstražný signál k tomu, abychom zapojili veškeré mechanismy a udrželi kvalitu a dostupnost péče.

* Bude mít šetření vliv na pacienty?

Jsou různé pohledy, vždy záleží na prioritách, které si stanovíme. Je jistě lepší kvalitnější léčba než třeba chutnější oběd z nemocniční jídelny. Zatím ale takto uvažovat nemusíme. Pacientů se to nijak nedotýká a uděláme vše pro to, aby se jich to nedotklo. Kdybychom se přesto ocitli v těžkých podmínkách, jsem přesvědčen, že naši pacienti by to pochopili.

* Mohlo by dojít třeba k posouvání plánovaných operací?

To je velmi citlivá otázka. Je medicína akutní a neakutní, ale vysvětlovat někomu, kdo rok čeká na náhradu kyčelního kloubu a trpí bolestmi, že toto není akutní, k tomu by měl odvahu málokdo. Je tu určitý prostor, ale záleží především na zdravotních pojišťovnách, jestli poskytnou peníze například na tento typ léčby a nebudou nemocnice tlačit do kouta. Je to námět k vážnému zamyšlení, jestli třeba vydávání časopisů pojišťoven či hrazení rekreací pro úzké skupinky pacientů je pro pojištěnce natolik přínosné.

* Jak dluhy rychnovské nemocnice vznikly?

To je věc historická a jasně průhledná. Se vznikem zdravotních pojišťoven v roce 1992 začalo být zdravotnictví poměřováno penězi. Pojišťovny nastavily kritéria, kolik má stát určitý lékařský výkon, kolik jaké vyšetření. To se bohužel zakonzervovalo a nevyvíjelo podle toho, že některé úkony zlevnily a jiné naopak podražily. Dříve stála klasická vyšetření desítky korun, po příchodu nových technologií a moderní výpočetní techniky stojí méně. Nicméně úhrady od pojišťoven, a to je na první pohled nepochopitelné, jsou stále vyšší. To se týká hlavně vyšetřovacích metod, jako jsou zejména laboratorní. To je takzvaná komplementární medicína. Proti tomu je akutní medicína jako chirurgie, interna, gynekologie a tak dále. Současný systém financování zdravotnictví je bohužel nastaven tak, že akutní péče si na sebe nedokáže vydělat, a to hlavně v bývalých okresních nemocnicích. Musí být tedy kompenzována výdělečnými komplementárními službami a ty naše nemocnice historicky postrádá.

* Ty jsou v Rychnově v soukromých rukou. Jak k tomu došlo?

Nebylo to tak, že by z nemocnice byla vyvedena lukrativní péče, jak nám ještě někdy bývá podsouváno. Tato péče se u nás oddělila v době, kdy to ještě nebylo finančně zajímavé a přinášelo to jen práci. Radiodiagnostické centrum vzniklo v roce 1992. Byly rozdílné názory tehdejšího vedení nemocnice na vyšetřovací metody a dnešní provozovatel rentgenologického centra si tehdy řekl, že půjde svou cestou tak, jak je přesvědčen, že to je správné. Nikdo nemohl vědět, že se to v příštích letech stane pro nemocnici určitým hendikepem. Ten má však dvě polohy. Jednou je ekonomický dopad na nemocnici a druhou významný přínos pro naše pacienty.

* Jak to myslíte?

Díky tomu, že radiologické centrum šlo vlastní cestou, mohlo se velmi pružně modernizovat. Bylo to první pracoviště v nemocnici naší velikosti, které mělo magnetickou rezonanci nebo metody obdobné jen ve fakultních nemocnicích. To by nemocnice vybudovala těžko. Protože je toto zařízení v našem areálu, můžeme je využívat k tomu, že pacient je tady velmi rychle a podrobně vyšetřen na technologiích, které v podobném typu nemocnice běžné nejsou. Velmi rychle se můžeme rozhodnout jak postupovat v léčbě. Kdyby to tak nebylo, jezdili by pacienti za touto diagnostikou třeba do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, museli by respektovat delší čekací doby a čas přitom hraje při léčbě vážných případů důležitou roli.

* Nemohla by si nemocnice pořídit svoje vlastní vyšetřovací pracoviště?

Dnes vybudování takových vyšetřovacích pracovišť naráží na to, že v regionu určitá kapacita už existuje a další takovou péči by zřejmě pojišťovny nehradily.

MfD, Pavel Bednář

Luboš Mottl vystudoval České vysoké učeni technické v Praze se specializací na lékařskou elektroniku a biokybernetiku. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se specializoval na obor Management a řízení. Svou profesní kariéru zahájil jako matematik - analytik, později působil jako konzultant v oblasti informačních technologií. Od roku 1992 pracuje v oboru zdravotnictví, nejprve jako vedoucí oddělení informatiky v Orlické nemocnici v Rychnově nad Kněžnou, od roku 2003 jako ředitel pro ekonomiku a provoz v Oblastní nemocnici Rychnov nad Kněžnou. Ve své funkci má mimo jiné na starosti rozvíjení informačních systémů nemocnice. Luboš Mottl vystoupí v úterý společně s Milanem Komárkem ze společnosti ARBES Technologies s přednáškou zaměřenou na využití ICT v oblasti zdravotnictví.