Praha - Česku hrozí, že bude platit miliony výrobcům léků kvůli tomu, jak se u nás rozhoduje o lécích. Jak zjistila MF DNES, první farmaceutická firma vyhrála žalobu proti ministerstvu zdravotnictví. A co víc: rozsudek ukazuje, že na léky doplácíme často zbytečně.

Oč jde? Firma Abbott se bránila proti tomu, jak lékový úřad určil úhradu jejímu léku Tarka na snížení vysokého tlaku. Tedy to, co za lék platí zdravotní pojišťovny. Soud uznal, že úřad spočítal úhradu špatně mimo jiné proto, že k výpočtu použil nesmyslné koeficienty.

"Používání těchto koeficientů je nezákonné," říká právník a farmaceut Vladimír Bíba, který Abbott zastupoval. Tím, že je lékový úřad používá, navíc dochází k tomu, že lidé za mnohé léky doplácejí zbytečně víc. Zvýhodňovány jsou totiž léky se slabším účinkem, což není výhodné pro pacienta ani pojišťovny.

Soud navíc v případě léku Tarka řekl, že jej úřad přiřadil do špatné skupiny. Tedy: spletl hrušky s jablky. Příkladem, jaký pak může být výsledek rozhodování o lécích, jsou třeba pankreatické enzymy. Ty slouží pacientům s nádorem či zánětem slinivky břišní. Jsou na trhu od různých výrobců a v různé síle.

Plnou úhradu od pojišťoven, což znamená, že je bez doplatku pro pacienta, však dostal lék zjednodušeně řečeno v nejslabší dávce, který je určen dětem, a to ještě jen do deseti kilogramů a s diagnózou cystická fibróza. Silnější léky ze stejné skupiny však potřebují dospělí s nádory a záněty slinivky.

Mají smůlu: úřad splnil podmínku, že v každé skupině stejných nebo podobných léků musí být jeden plně hrazený. Plně hradí dětský lék, dospělí budou doplácet.

"Nebo lék na rakovinu prostaty je zařazen mezi léky léčící nádory prsu. Jenže mezi těmi už jeden plně hrazený je a nikoho nezajímalo, že nádory prostaty neléčí. Takže muži mají smůlu a musí doplácet," popisuje Bíba.

Chybička se vloudila

Lékový úřad však říká: Postupovali jsme podle zákona. "Kdo má pochybnosti, měl by použít standardní nástroje. A těmi jsou možnost odvolání," říká ředitel Martin Beneš.

Soud komentovat nechce, ale ministerstvo omyly připouští. "Při těch tisícovkách rozhodování o lécích se může stát, že dojde k chybám. Ovšem systém je správný, nechtějme s vaničkou vylít i dítě," říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr a dodává, že možnými chybami platíme daň za průhlednost rozhodování.

A co když budeme platit i doslova výrobcům, kteří se obrátí na soud? Běží totiž dalších pět žalob a dvě se chystají. "Existuje paragraf o odpovědnosti za škodu a výrobci se mohou po státu domáhat škody," upozorňuje expert na léky Josef Suchopár.

Pro firmu Abbott jde o 20 korun na každou krabičku léku s dvaceti denními dávkami. A prodaných léků jsou tisíce. Navíc od chvíle, kdy se koeficienty používají, úřad rozhodl o tisícovkách léků. "Případné škody se tak pohybují v řádu jedné až tří miliard korun," odhaduje Suchopár.

Ministerstvo tvrdí, že se laviny žalob nebojí. Ze stížnosti, kterou proti rozsudku podalo, však vyplývá, že strach má. Apeluje totiž na soud, že toto rozhodnutí může vyvolat "kolaps celého systému hrazení léků ze zdravotního pojištění".

MfD, Lenka Petrášová