Podobně jako u kardiocenter bude mít tato struktura tři stupně – první mají tvořit Komplexní cerebrovaskulární centra (musejí kromě jiného disponovat i neurochirurgickými kapacitami a musí tu být trvale přítomen intervenční radiolog), druhý stupeň iktová centra a do třetího stupně spadá ostatní cerebrovaskulární péče.

Pracoviště, která se chtějí ucházet o statut center, mohou podat svou přihlášku do 31. března 2010. Podmínky, jež musejí splňovat, jsou zveřejněny ve věstníku, který ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 1. března na svých internetových stránkách, přihláška je jeho součástí.

V dubnu proběhnou přímo na místě audity, na nichž se kromě ministerstva budou podílet zainteresované odborné společnosti a zástupci plátců péče. V květnu by měly být vyhlášeny výsledky opět formou věstníku. Tak jako v předchozích segmentech péče i zde bude zařazení do sítě znamenat možnost čerpat finanční prostředky v řádu desítek milionů korun. Výzva pro čerpání z fondů EU by měla být vydána v červnu.

„Cévní mozková příhoda je v České republice druhá nejčastější příčina smrti a nejčastější příčina invalidity,“ uvedla náměstkyně ministryně zdravotnictví MUDr. Markéta Hellerová.

„Ve srovnání s vyspělými zeměmi je naše mortalita spojená s ikty téměř dvojnásobná. Je to způsobeno především zanedbávanou prevencí, ať už primární či sekundární, a také velmi nedokonalou organizací péče. Kvalitní léčba je přitom u nás dostupná, avšak nerovnoměrně. Dosud není přesně definováno, kam by měl být pacient s podezřením na CMP odvezen. Více než jinde tu platí, že není důležité dostat se do nejbližší nemocnice, ale do takové, která je schopna konečného kvalitního ošetření. Vytvoření sítě center by v této oblasti mělo přinést výrazný kvalitativní posun,“ dodala.

Tento krok přivítali i zástupci odborných společností. „Jistě je to posun správným směrem. Tento trend je pozorovatelný všude na světě. Česká republika má velmi dobrou akutní kardiologii, avšak péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je skoro v plenkách. Přitom princip přístupu k pacientovi s infarktem myokardu a pacientovi s iktem je velmi podobný,“ řekl prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., předseda České neurochirurgické společnosti ČLS JEP. Neurochirurgové se podle něj podílejí na ošetření 20 až 30 % těchto nemocných.

Lucie Ondřichová, www.tribune.cz