I v naší nemocnici existuje systém fiktivních a reálných služeb.Dle fiktivních se platí nemocenská i dovolená,ve skutečnosti pracujeme podle reálného plánu,kde je více služeb a tím nás zaměstnavatel poškozuje.Nechali jsme tyto postupy prošetřit inspektorátem práce,ale bylo nám sděleno,že je vše v pořádku.Inspektorátu nevadilo ani to,že ve fiktivních plánech jsou vedeny i bezejmenné sestry.Kde je tedy pravda,když zde již opakovaně právníci popisují porušování zákoníku práce při vedení dvojích rozpisů služeb.Inspektorát nás odkázal na soud.

Nastoupila jsem čerstvě po škole do nemocnice a taky jsem jsem překvapená. Lékaři musí sloužit třeba 8 služeb, dostanou zaplaceny 4 a zbytek si musí vybrat jako náhradní volno. Nevím, zda je to ten samý problém, ale nechápu lékaře, proč si to nechají líbit. Buď pracuji a dostanu to zaplaceno nebo na vedení kašlu i na celé oddělení a ať si to nějak zařídí ti nahoře. Třeba si můžou snížit své nehorázné platy.

Buďte ráda za náhradní volno!! My si ho vybrat nemůžeme a jestli si někdo myslí, že mámy od rodin jásají radostí, že mají měsíčně 3 dvanáctky navíc, tak to se plete. Peníze možná a náhradní volno nikdy. Ale to nebyl ten problém

proto jdu za kopečky, kde je po službě nárok na den volna, po víkendu 2 dny volna a takové blbosti jako tady řešit nebudu, co se tu děje je až neuvěřitelné.

Děláš dobře, holka

Taky se nestačím divit, co se někde děje. Pokud si to ale nechají zaměstnanci líbit, vedení s nimi bude cvičit dál. Jsou snad nějaké zákony a těmi se musí řídit všichni, pokud ne, odchod !

Bazi, děláme ve stejné nemocnici. Vy máte náhradní volno? Nám vedení ukrádá i tu půl hodinu, kterou máme oficiálně na pauzu, ve které se ale nesmíme hnout z pracoviště, ale nepočítají nám ji. Spočítala jsem si to na 38 hodin ( tedy týden) ročně, co děláme gratis. Zastání nemáme. Přesčasy proplácejí, ale nikdy ne všechny ( vůbec mi nebude vadit, když přinesu domů o 5 tisíc víc, já vím, co s nimi udělat, třeba si mohu koupit boty a odbornou literaturu) a hlavně vždycky s připomínkami.

Baže, Bazi ! V té Opavě to máte nějak neujasněné. My jsme slyšely , že je už vše vyřešeno a teď zase jakási nová informace. Neměl by o tom něco vědět pan ředitel Cvek ? Nebo plánujete nějakou novou petici ? Něco, o čem ještě v Praze na Palačáku nevědí ? To by tedy byla bomba, Bazi !

Stanovisko OSZSP k problematice pracovní doby a přestávek v práci
Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnancům pracovní dobu do směn a za tímto účelem je povinen vypracovat písemný rozvrh směn. Účelem tohoto rozvržení pracovní doby je naplnění požadavku, kdy zaměstnanci musí mít v průměru naplněnou stanovenou týdenní pracovní dobu ve stanoveném vyrovnávacím období. Připravený rozvrh směn by měl být závazný, neměl by být jednostranně zaměstnavatelem bez důvodu měněn.
Situace, kdy zaměstnanec má plánovou směnu, část odpracuje a po zbytek směny mu není přidělována práce a je mu nařízeno opuštění pracoviště je po právní stránce velice lehce řešitelná. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, neboť na jeho straně (rozuměj na straně zaměstnavatele) nastala skutečnost, která brání přidělování práce zaměstnanci (ať již jsou to provozní příčiny, nedostatek klientů nebo nevytíženost oddělení, apod.). V souladu s ust. § 208 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v tomto konkrétním případě se jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, neboť příčinou překážky nejsou předvídané v ust. § 207 zákoníku práce. Za část směny, kterou zaměstnanec z důvodu překážky v práci neodpracoval, zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Na základě ust. § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se tato doba posuzuje jako výkon práce a započítává se do doby odpracované.
Postup, kdy zaměstnavatel neumožní zaměstnancům další výkon práce v plánované směně a neodpracovanou dobu zaměstnancům nezohlední jako dobu pracovní a řádně odměňovanou, je v rozporu s právními předpisy. Zaměstnavatel nejen porušuje právní úpravu překážek v práci, ale i základní zásady pracovního práva a základní práva zaměstnance. Musíme si uvědomit, že zaměstnanci pracující v nerovnoměrně rozvržené době se ocitají v nerovném postavení se zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vykonává – li zaměstnanec například administrativní činnosti v rovnoměrném rozvržení Po – Pá a je mu zrušena s

Po – Pá a je mu zrušena směna například z provozních důvodů (havárie vody) nebo z nedostatku práce, nikdo nepochybuje, že se jedná o překážku na straně zaměstnavatele na rozdíl od výše nastíněné situace. Tím je porušována zásada rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Nadto je základním právem každého zaměstnance, aby mu byla přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, která je právě vyjádřena rozvrhem směn.
Problematiku poskytování přestávek v práci a přiměřené doby na jídlo a oddech upravuje ust. § 88 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen v souladu s tímto ustanovením poskytnout zaměstnanci v průběhu pracovní směny nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech (dále jen „přestávka v práci“) v trvání nejméně 30 minut. Důležité pro zaměstnance je, že přestávka v práci není ze zákona pracovní dobou, je to doba odpočinku, ve které z podstaty věci zaměstnanec nekoná práci. Zaměstnanec tudíž není povinen zdržovat se na svém pracovišti, a jelikož se jedná o dobu na oddech, může na dobu přestávky v práci i usnout. Zaměstnavatel v této době nemůže po zaměstnanci práci vyžadovat. Pokud by byl zaměstnanci nařízen výkon práce, dochází k přerušení čerpání přestávky v práci. Shrnujeme, že přestávka v práci se nezapočítává do pracovní doby a nepřísluší za její čerpání zaměstnanci plat.
Zákoník práce současně předvídá, že existují činnosti, které nemohou být přerušeny a při jejichž výkonu zaměstnanec nemůže s ohledem na povahu konaných prací nebo provozu čerpat přestávku v práci. Jak bylo řečeno výše, přestávka v práci je dobou odpočinku zaměstnance a zaměstnanec práci nevykonává. Tam, kde je například nutná nepřetržitá přítomnost zaměstnance na pracovišti, jeho nepřetržité soustředění, dosažitelnost zaměstnance ihned dle nečekaných potřeb atd., je zřejmé, že není možné výkon práce přerušit přestávkou v práci. V takových případech musí být na základě ust. § 88 zákoníku práce zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech, která neznamená přerušení výkonu práce. Při

V takových případech musí být na základě ust. § 88 zákoníku práce zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech, která neznamená přerušení výkonu práce. Přiměřená doba na jídlo a oddech se započítává do pracovní doby, tudíž i za její poskytnutí zaměstnanci náleží plat.
Je vždy stěžejní posouzení charakteru a povahy konané práce. Je -li v nočních směnách na pracovišti přítomná jen jedna všeobecná sestra, ze zkušeností předpokládáme, že její výkon práce (i když „jen“ v podobě okamžité reakce na zavolání ) nelze přerušit. Všeobecná sestra nemůže být při výkonu svých pracovních povinností zastoupena jiným zaměstnancem, který pro výkon práce nemá odpovídající způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb. ve spojení s vyhláškou 424/2004 Sb. Pro posouzení charakteru práce je nutné zejména zvážit, zda zaměstnanec je oprávněn z pohledu svých povinností opustit pracoviště, věnovat se soukromým aktivitám. Nicméně v daném případě (i kdyby zaměstnavatel tvrdil, že zaměstnanec může přestávku v práci ve výše uvedeném smyslu čerpat) je nutné si uvědomit, že všeobecná sestra je stále „na telefonu“, tedy minimálně připravena k výkonu práce podle pokynů na pracovišti a tudíž tato doba bezesporu i z tohoto pohledu splňuje definici doby pracovní ve smyslu ust. § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

Zákony v Čr co by něco řešily???dobrý vtip:o)