POLEMIKA

Lidové noviny přinesly minulý týden zprávu, že ministryně zdravotnictví a ministr pro lidská práva předkládají nyní vládě návrh novely zákona o péči o zdraví lidu. Novela má umožnit Podvýboru proti mučení a Výboru pro zabránění mučení (Rada Evropy) při návštěvách českých věznic, psychiatrických léčeben a jiných míst, kde se nacházejí lidé omezení na svobodě, seznámit se i s lékařskou dokumentací.

Komentátor LN Daniel Kaiser ve svém sloupku poněkud neuctivě píše, že se "bojovníci proti mučení ohrazují, že jim jde o veřejné blaho", a dodává: "i tak ale není jasné, proč by měli monitorovat zrovna oni". Píše také o tom, že se "výbory domáhají přístupu do našich(!) zdravotnických dokumentací". Pan Kaiser hodil rukavici, zvedám ji a vysvětluji, proč zrovna oni.

Všechny státy se ratifikací smlouvy zavázaly, že umožní v souladu s touto úmluvou členům Výboru návštěvu jakéhokoliv místa podléhajícího její jurisdikci, kde semohou nacházet osoby zbavené svobody veřejnou mocí, včetně práva pohybovat se v těchto místech bez omezení.

Připomínám, že členové se slibem zavazují k mlčenlivosti a diskrétnosti. Třináct současných členů Výboru má lékařské vzdělání různého typu a další experti mohou být přizváni.

Všechny zúčastněné státy také od počátku až dodnes povinnosti vyplývající z úmluvy plní. Až v roce 2008 vznikl zádrhel. Na ministerstvu zdravotnictví si všimli, že v zákoně se o přístupu členů Výboru proti mučení ke zdravotnické dokumentaci nic nepíše. A byl na světě malér.

Už v ústavě je však na takové případy pamatováno: "Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanovíli mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva."

A to je také důvod, proč by měl mít Výbor přístup k lékařské dokumentaci i bez přijetí zvláštního zákona. Měli bychom si uvědomit, že k tomu, abychom splnili své mezinárodní závazky, nepotřebujeme zákon, ale dobrou vůli vykládat Úmluvu shodně se všemi ostatními státy.

LN, Anna Šabatová, členka Výboru pro zabránění mučení (Rada Evropy)

Krásná nová hřišťátka

SLOUPEK LN

Spor mezi ochránci práva na soukromí a lidmi, kteří se pokoušejí zvýšenou kontrolou vymýtit nějaké zlo, nezuří jen v supermarketech. Nedá se a priori upřednostnit jeden princip před druhým, záleží na okolnostech.

Teď například se výbory proti mučení při Evropské komisi a OSN domáhají přístupu do našich zdravotnických dokumentací - tedy k informacím, na které je čím dál víc Čechů háklivých.

Bojovníci proti mučení se ohrazují, že jim jde o veřejné blaho - aby například v psychiatrických léčebnách pacienty zbytečně neotupovali sedativy. I tak ale není jasné, proč by měli monitorovat zrovna oni.

Přece už samo přijetí do Evropské unie předpokládá jistou civilizační úroveň. Tady tu úroveň chtějí vyhodnocovat přímo z centrály, což je pěkný příspěvek do debaty o kontrolorských sklonech Bruselu. A taky ukázka, jak vznikají nová hřišťátka pro aktivisty s velkým srdcem a často malým zájmem o fakta. Něco jako Joanne Rowlingová, jen oficióznější.

LN, Daniel Kaiser