DISKUSE

Eutanazie je v České republice legální. Eutanazie je trestná. Lékaři provádějí divoké eutanazie. Lékaři odmítají eutanazii. Pod každý z protichůdných výroků by se mohla podepsat řada kapacit mezi lékaři i odborníky dalších oborů, kteří se tématu věnují. Výběr úvodních tvrzení dokládá zmatečnost existující v mimořádně citlivé oblasti umírání.

Žonglování s pojmy a matení veřejnosti se zhusta dopouští i předseda České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek v několika médiích.

Doporučení vydané ČLK není určeno umírajícím a jejich blízkým, ale je pouze návodem pro lékaře, jak beztrestně postupovat. Primárním cílem není zmírnit či zkrátit utrpení umírajících a posílit jejich práva suverénně a důstojně o sobě rozhodovat, ale chránit lékaře v jeho samostatném (svévolném) rozhodování, jakou léčbu může kdy použít. Kubek nám prozrazuje více, než sám chce.

Základní jeho sdělení je, že "konečné rozhodnutí je na lékařích". Odmítáli eutanazii, odmítá v ní především prvek samostatného rozhodnutí pacienta. V tradici českého paternalistického zdravotnictví ví lékař lépe než pacient, co potřebuje. Pacient v bezvědomí je optimálním objektem k rozhodování profesionála.

Maximum, čeho jsou lékaři schopni

Zkusme do pojmového zmatku vnést základní řád. Eutanazie je ukončení života na výslovný souhlas umírajícího. Dnes má pacient právo odmítnout léčbu úplně nebo zvolit místo život udržující léčby bolest utišující (paliativní) léčbu. V tomto případě jde o "pasivní" eutanazii, případně o "nepřímou" eutanazii, kdy vedlejší účinek léků podávaných pro tišení bolesti je zkracování života umírajícího.

Vše by se mělo dít s poučeným souhlasem pacienta. Stanovisko ČLK doporučuje v těchto dvou případech nahradit souhlas umírajícího nebo jeho zákonného zástupce rozhodnutím lékaře. Na místo kvalitní normy upravující promyšleně celou oblast práv umírajícího, jeho rodiny, lékařů a veřejné kontroly, máme dnes doporučení, jak má lékař rozhodovat za umírajícího.

Je to asi maximum, co jsou lékaři jako profesní skupina schopni nabídnout. Namísto polovičatého řešení ve stylu chytré horákyně je zřejmé, že potřebujeme přijetí zákona.

LN, Milan J. Hamerský, ředitel Institutu práva a demokracie