Blogy MT

Péče o duševně nemocné se stala jednou z priorit evropské zdravotní politiky, což zdůraznila Helsinská konference v roce 2005, kde byla přijata Deklarace o duševním zdraví.

Jaká je konkrétní situace v ČR? Co se týče ukazatelů využití služeb, v roce 2008 vyhledalo ambulantní psychiatrickou péči 466 352 pacientů, kterým bylo poskytnuto vyšetření celkem ve 2,55 miliónu případů.

Pro srovnání v roce 2000 vyhledalo ambulantní psychiatrickou péči 361 931 pacientů, kterým bylo poskytnuto 2,06 miliónu vyšetření. To představuje nárůst 29 % v počtu pacientů a nárůst 24 % v počtu vyšetření během necelého desetiletí.

Dlouhodobý růst počtu duševních onemocnění v populaci se projevuje vyšší spotřebou zdravotnických a sociálních služeb, což znamená také vyšší finanční nároky.

Informace o výdajích na duševní zdraví a jejich struktuře jsou důležité jak pro transformaci péče o duševní zdraví, tak pro zvýšení pozornosti společnosti na problematiku duševního zdraví a na ekonomické dopady duševních onemocnění.

Jaké jsou výdaje na duševní zdraví v ČR? Sám jsem odhadoval pro rok 2001, že výdaje na duševní zdraví činily 3,54 % výdajů ve zdravotnictví a 0,26 % hrubého domácího produktu.

Výdaje na dušení zdraví za rok 2001 odhadoval rovněž Ondřej Pěč, který došel k hodnotě 3,6 %. Pavel Horák, ředitel VZP ČR, prezentoval za období 2000-2005 informace o výdajích na psychiatrii, které podle odhadu oscilovaly mezi 2,7 až 3,0 % z celkových výdajů VZP ČR na zdravotní péči.

I když autoři vycházeli z různých předpokladů a zdrojů, lze se na základě určité shody výsledků domnívat, že skutečné výdaje na péči o duševní zdraví se v ČR pohybují mezi 3–4 % z celkových výdajů na zdravotnictví.

Jaké jsou výdaje ve srovnatelných zemích? V mezinárodní studii uveřejněné v časopisu The Lancet v roce 2007 se uvádí, že průměrná evropská země dává na výdaje na duševní zdraví 6,3% z celkových výdajů na zdravotnictví.

Jiné mezinárodní srovnání podílu výdajů na duševní zdraví je uvedeno v tzv. Zelené knize, kterou vydala Evropská komise. Z 19 zařazených zemí, se ČR umístila na 18. místě před Slovenskem.

Pochopitelně, výsledky mezinárodních srovnání nejsou nikdy zcela spolehlivé, neboť jednotlivé studie používaly různou metodologii.

Přesto lze dojít k závěru, že ČR na tom není ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejlépe. Všechna dostupná mezinárodní srovnání výdajů na duševní zdraví v sektoru zdravotnictví (zřejmě se týká i dalších sociálních služeb) ukazuje na nedostatečné financování zdravotní péče o duševní zdraví v ČR.

V jedné publikaci jsem se dočetl, že výše finančních prostředků určenou na duševní zdraví lze vykládat jako určitý ukazatel zájmu společnosti o duševně nemocné. To je na zamyšlení.

doc. Martin Dlouhý, www.tribune.cz

autor vyučuje na VYsoké škole ekonomické v Praze