Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 21. květen 2012 | Svátek má Monika
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Z medicíny  |  Kongresy  |  Z praxe  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Konektom

Konektom

Medical Tribune 7/2010
12.04.2010 06:54
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. František Koukolík, DrSc.
S funkčními sítěmi lidského mozku je svízel. S bílou hmotou se totiž na rozdíl od nervových buněk pracuje daleko hůř. Vypadá jednotvárně. Vlákna tvoří takovou džungli, že nikdo, zejména v mikroskopickém obrazu, přesně neví, odkud a kam co vede. Desítky let se vědci dívají do jediného hubeňoučkého korového sloupce, v němž je, dejme tomu, 10 000 neuronů, aniž by to věděli, ať ho krájí v dlouhé ose nebo napříč...
diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek

 

Kdo se podíval na fotografii příčného řezu korovým sloupečkem, ví, o čem mluvím, zejména když fotografii udělal elektronový mikroskop. Chcete-li se v něčem na celý život ztratit, máte možnost. Proč ne, evoluce na to měla asi 550 milionů let a desítky milionů živočišných druhů. Makroskopicky pomůže, dokonce u živých lidí, DTI, diffusion tensor imaging, což je podoba funkční magnetické rezonance. Jedna její verze se jmenuje fraktografie, protože v mozku ukazuje mozkové dráhy, vzájemné zapojení jednotlivých mozkových oblastí.

Výsledkem jsou krásné barevné obrázky ukazující, odkud kam co vede, ukazuje tudíž zapojení, čili konektivitu. Pojmu "konektom" je právě pět let. Označuje ucelený anatomický popis sítí tvořících lidský mozek. DTI umožnila podívat se do hlavy 80 zdravých mladých lidí, jak to s konektomem mají. Práce pro Popelku, vyplatila se. Mozková kůra byla rozdělena do 78 oblastí, po 39 v každé hemisféře. Každá z nich byla uzlem sítě. DTI uzly propojila, mezi uzly vytvořila to, čemu topologie říká hrany. Dva uzly, dvě korové oblasti, byly považovány za vzájemně propojené, jestliže pravděpodobnost jejich vzájemných vláken převyšovala nastavený statistický práh. Výzkum došel ke dvěma objevům.

Konektom lidského mozku má vlastnosti takzvané sítě malého světa, neboli small world network, což je 12 let starý, velice plodný pojem. Má zásadní vliv na studium sociálních, ekonomických i biologických sítí. Uzly sítí malého světa nejsou vzájemnými sousedy, zato je každý z nich dosažitelný z každého jiného uzlu jen několika kroky. Sítě malého světa dobře vystihují chování bílkovin, přepisování genů, počítačový model krátkodobé paměti, silniční mapy, metabolické dráhy, elektrické rozvodné sítě, chování voličů i protestujících skupin.

Skutečnost druhá: hlavní uzly lidského konektomu odpovídají implicitní nebo defaultní síti lidského mozku. Na tu se přišlo poměrně nedávno. Jestliže je člověk v naprostém klidu, to znamená, že má zavřené oči, ucpané uši, je adaptovaný na tlak podložky a nic ho neruší, má vysoce aktivní mozkovou kůru vnitřní plochy čelních laloků a některých částí laloků temenních. Jakmile jej osloví jakýkoli podnět, začne se mu mozek věnovat a aktivita implicitní sítě klesne. Na otázku, co se v lidech děje, když mají aktivní implicitní síť, obvykle říkají "mluvím sám se sebou", "prožívám se".

Lidský konektom je tedy zřejmě síť propůjčující sebe-uvědomování.



Copyright © 2000-2012 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved. Podrobné informace o právech.