Nedodržování zákona o veřejných zakázkách a nedostatečné používání soutěžních metod při nákupech zboží a služeb

Zdravotnická zařízení mají ve své většině charakter tzv. veřejného zadavatele a při nákupech zboží, služeb a dlouhodobého majetku (investice) se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách. Jeho dodržování, jak je obecně známo, nepatří mezi silné stránky veřejného sektoru v ČR a nejinak je tomu i v případě zdravotnických zařízení.

Při porušování tohoto zákona však dochází ke ztrátám prostředků, neboť dosažená cena nakupovaných statků a služeb placená z veřejných financí není nejnižší možná.

Vzhledem k celkovým výdajům alokovaným v rámci tohoto institutu se jedná o nezanedbatelné částky. Výdaje, které jsou zdravotnickými zařízeními alokovány prostřednictvím veřejných zakázek, lze rozdělit na dvě skupiny.

DÁLE ČTĚTE:

Hovorka: MZ vysává ze systému peníze jako pijavice
Kompletátorské firmy žijí díky aktivní podpoře MZ
MZ tají o kompletátorech informace a porušuje zákon

První tvoří výdaje na pořízení nového hmotného investičního majetku. Jejich velikost se ročně pohybuje kolem 8 mld. Kč a ve své většině jsou tyto prostředky alokovány prostřednictvím otevřených, případně užších řízení. Druhou skupinou jsou výdaje na nákup „běžného“ zboží a služeb, jejichž hodnota v roce 2005 přesáhla 43 mld. Kč.

Odhad ztrát je možné provést na základě určitých zjednodušujících předpokladů pro obě skupiny samostatně. U kapitálových výdajů lze vyjít z údajů publikovaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který je orgánem dohledu nad systémem veřejných zakázek.

Z analýzy jeho nálezů vyplývá, že zhruba 30 % veřejných zakázek na realizaci nového hmotného investičního majetku ve zdravotnictví je předmětem řízení ÚOHS a ten v 50 % konstatuje porušení zákona. Pokud budeme předpokládat, že v těchto případech nebyla dosažena nejnižší cena a aplikujeme koeficient neefektivnosti ve výši 12 % zjištěný předchozím výzkumem TI, dostaneme se k číslu 148 mil. Kč.

Zde je nutné podotknout, že se jedná o velmi opatrný odhad, neboť kalkuluje s tím, že všechny nepřezkoumané zakázky byly správně provedeny a tedy realizovány za nejnižší možnou cenu. V případě druhé skupiny (výdaje na nákup „běžného“ zboží a služeb), vycházíme ze situace

v ČR, kde pouze 27 % výdajů alokovaných v rámci veřejných zakázek prochází otevřeným řízením. Tato hodnota byla zjištěna v rámci výpočtu ukazatelů transparentnosti trhu veřejných.

Koeficient vychází z výzkumu TI v roce 2005, jehož výsledkem bylo zjištění, že ceny zakázek zadaných v otevřeném řízení jsou v průměru o 12 % nižší než v případě nesoutěžních metod. Podrobněji k výpočtu koeficientu - ZDE

Z výše uvedeného vyplývá, že více než 31 mld. Kč vynaložených zdravotnickými zařízeními na nákup zboží a služeb neprošlo soutěžní metodou. Na základě již zmíněného výzkumu TI lze odhadnout, že ceny zakázek zadaných v otevřeném řízení jsou v průměru o 12 % nižší než v případě nesoutěžních metod.

Aplikací tohoto koeficientu neefektivnosti na částku 31 mld. Kč tak lze odhadovat ztrátu z titulu nedodržování zákona o veřejných zakázkách (případně nedostatečného používání soutěžních metod) na 3,8 mld. Kč.

Na základě výše provedených výpočtů lze uzavřít, že hodnota ztrát z titulu nedodržování zákona o veřejných zakázkách a nedostatečného používání soutěžních metod se pohybuje kolem 3,9 mld. Kč.

Transparency International