PLZEŇ, RAKOVNÍK Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) se obrátil na soud, neboť chce získat zpět bývalé krajské nemocnice, které jeho předchůdce Petr Bendl prodal soukromým majitelům. Nemocnici v Rakovníku přitom koupil bývalý hejtman Plzeňského kraje a spolumajitel plzeňské nemocnice Privamed Petr Zimmermann.

"Odebírání nemocnic soukromým subjektům by byla chyba, protože většina z nich hospodaří bez problémů a poskytuje kvalitní zdravotní péči," tvrdí Petr Zimmermann.

* Bojíte se znárodnění nemocnic v případě, že volby vyhrají sociální demokraté?

To se nedá vyloučit. Na druhé straně jsou ve zdravotnictví velké skupiny typu Agel Tomáše Chrenka, které provozují tisíce lůžek a třeba i celé bývalé železniční zdravotnictví. Vím, že nemocnici v Mělníku provozuje skupina Vienna Insurance Group, navíc je zde řada soukromých okresních nemocnic.

* Chcete říci, že v zemi působí mezinárodní skupiny, které by se bránily?

Vždycky jde o politické odhodlání dělat ty či ony kroky. To znamená, že kdyby se někdo v České republice z titulu dostatečné síly v parlamentu odhodlal ke znárodnění - ať už nemocnic nebo energetických či vodárenských nebo jiných společností, tak to vždycky je možné. Ale nepokládám to za rozumné, protože vím, že jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru se mohou dít chyby, omyly nebo řekněme nějaká nekalá činnost. Ale ve sdružení soukromých nemocnic, které sdružuje od roku 1996 řadu nemocnic, tak z nich žádná neprošla nějakým divokým bankrotem. Takže si myslím, že soukromí vlastníci se o nemocnice dokážou starat nejméně stejně dobře jako stát. Je to otázka politické karty, se kterou hraje sociální demokracie. Obecně se dá říci, že když je vlastník nezodpovědný, tak je problém. Vím, že krajské nemocnice v Karlovarském kraji čelí problémům a jsou tam uzavřená celá oddělení, i když je za nimi veřejná korporace, která by měla být garantem.

* Máte názor na ideální poměr soukromého a veřejného sektoru ve zdravotnictví?

Možná, že fakultní nemocnice napojené na lékařské fakulty by měly mít zvlášní status, aby zůstataly veřejnými. Tam bych byl opatrný. Ale nemocnice okresního formátu mohou mít soukromé provozovatele nebo mohou být provozovateli města a obce či kraje. Jsem pro pluralitu, ideální poměr neexistuje. Navíc některá města, když si nevěděla rady se svou nemocnicí, tak pro ni hledala když ne vlastníka, tak třeba soukromého provozovatele. Někdy to dopadlo dobře, někdy také ne, to já uznávám. Ale to je ten lidský faktor, který se nedá předem odhadnout.

* Jak zaručit, aby na případné problémy, ať už veřejných nebo soukromých nemocnic, nedoplatil pacient?

Možná, že by stálo za to, aby ve zdravotnictví - tak jako v energetice - existoval regulátor. Měl by pravomoci zasáhnout tam, kde se situace vyvíjí špatným směrem. Regulační úřad by měl stejné pravomoci nejen vůči soukromým, ale i veřejným zařízením.

* Kdy by mohl zasáhnout?

Kdyby nemocnice například nedodržovaly technické, hygienické, nebo personální předpisy. Nebo kdyby jim hrozil neřízený úpadek s dopadem na pacienty. Aby tam mohl úřad na nezbytnou dobu dosadit při splnění přesně daných podmínek nuceného správce.

* Čemu mohl například v minulosti předejít?

Například v Plané by mohl dva roky předtím, než byla nemocnice zavřená, dosadit nuceného správce. Nemocnici mohl třeba zeštíhlit, ale zachovat alespoň internu nebo část chirurgie nebo alespoň chirurgickou ambulanci s nepřetržitým provozem a nedošlo by k neřízenému bankrotu. To, že některé nemocnice postupně upadají a některé se naopak rozvíjejí, to je asi přirozené.

MfD, Jitka Šrámková