HRADEC KRÁLOVÉ Budou se náročnější operace a specializovanější obory soustřeďovat do vybraných větších nemocnic a v těch menších budou pacienti spíš na doléčení? To je zásadní otázka, na kterou by měla odpovědět dlouho očekávaná a sociálnědemokratickým vedením Královéhradeckého kraje rok a půl slibovaná koncepce zdravotnictví. Už její nástin vypracovaný vloni o něčem takovém hovořil. V září mají důležitý dokument projednávat krajští zastupitelé.

"Koncepci potřebujeme, abychom měli představu, co nás čeká v budoucnosti, co je kde třeba změnit, zlepšit, jaká je vize," říká krajská radní zodpovědná za oblast zdravotnictví Jana Třešňáková (ČSSD).

Soustředit specializované obory, vybavení či operační týmy do vybraných nemocnic by bylo výhodné ekonomicky. Pro pacienty by to podle předsedy krajského zdravotního výboru Jiřího Veselého (KDU-ČSL) znamenalo i zlepšení péče. Pokud krajští zastupitelé toto řešení schválí, krajem zřizované nemocnice by mohly pro specializované obory nakupovat lepší vybavení.

"Dnes jsou takové technologické možnosti, že není možno, aby byly všechny přístroje ve všech nemocnicích," vysvětlil Veselý. Pro přijetí koncepce je podle něj důležitý kompromis. "Aby se mohlo koupit nové vybavení, bude nutné, aby mezi nemocnicemi i mezi lidmi, kteří budou za jednotlivé oblasti lobbovat, došlo ke shodě. Jinak zůstaneme, na čem jsme," míní Veselý.

S uvažovanou centralizací oborů v krajských nemocnicích bude zřejmě souhlasit i opozice. Zastupitel Jan Bém (ODS) dodal: "Byl bych pro centralizaci špičkových výkonů do jednotlivých nemocnic a ať si rozdělí, kde budou dělat třeba náhrady kloubů. Nebylo by hospodárné, aby každá nemocnice měla všechno. K tomu musí být i personál, který je také drahý. Takové řešení by ODS zřejmě podpořila, ovšem uvidíme, jaké parametry vedení krajského zdravotnictví nakonec nastaví."

Bém chápe obyvatele některých regionů, kteří se nechtějí vzdát péče, na niž byli i v menších nemocnicích zvyklí. Podle něj je ale třeba zvážit hospodárnost takové péče i to, jestli je v regionu nezbytná.

Vize jednotlivých lékařských oborů vzniká i ve spolupráci s odborníky z hradecké fakultní nemocnice. Ta má totiž specializovaná centra a špičkové vybavení, kterým nemocnice zřizované krajem konkurovat nemohou. Proto do nich míří lidé z celého kraje. Třeba pacienti po vážných dopravních nehodách jsou převáženi na traumacentrum, pomrtvici na iktové centrum a po infarktu na kardiocentrum.

Už dlouho se mluví také o tom, že by se krajské nemocnice měly sloučit do jedné společnosti.

Nové sociálnědemokratické vedení krajského zdravotnictví slibovalo koncepci už vloni na podzim. Proč její vypracování trvá tak dlouho? Podle radní Třešňákové je těžké navrhovat nějaká opatření, když chybí celostátní koncepce zdravotnictví.

"Nemáme nic, od čeho bychom se v kraji odrazili, protože koncepce neexistovala ani v minulosti. A změny, které se očekávají s nástupem nové vlády, jsou zatím mlhavé, i když mohou být dost razantní," míní Třešňáková. Proto mají být návrhy změn rozpracovány v několika variantách.

"Pokud bychom dnes provedli nějakou restrukturalizaci, to, co se teď jeví jako ideální, za půl roku může být kvůli vyváženosti dostupnosti péče či ekonomiky jinak," vysvětluje Třešňáková.

Bez ohledu na koncepci však změny v nemocnicích už začaly zrušením chirurgického oddělení v nemocnici v Broumově a zastavením operací v Opočně. V obou nemocnicích zůstaly chirurgické ambulance, větší operace lékaři provádějí ve větších nemocnicích v Náchodě a Rychnově nad Kněžnou.

O definitivním osudu opočenské chirurgie se rozhodne v září. Podle kraje neměla dost pacientů, byla ve ztrátě a operační sály nesplňovaly hygienické podmínky. Změny v obou malých nemocnicích mají přinést úspory asi 24 milionů korun. Kraj slibuje v nemocnicích rekonstrukce, které povedou ke zlepšení ostatních oddělení.

V Broumově kvůli větší vzdálenosti do Náchoda zůstane i malý sál pro drobnější chirurgické zákroky.

MfD, Pavel Bednář