HRADEC KRÁLOVÉ Největší zdravotnické zařízení v kraji už ví, jak se bude v dalších zhruba deseti letech rozvíjet. Ředitel hradecké fakultní nemocnice Roman Prymula, který ve funkci nahradil současného ministra zdravotnictví Leoše Hegera, za jehož působení se areál na břehu Labe proměnil ve špičkové zařízení, říká, že další rozvoj bude záležet i na penězích od státu.

* Co se v nemocnici plánuje postavit přednostně?

Hlavní je dostavba a přestavba Bedrnova chirurgického pavilonu. Chtěli bychom, aby u něj v jednom bloku byla i ortopedie. Pak by chirurgická péče byla poskytována na jednom místě a mezi jednotlivými klinikami uvnitř celého bloku by byla přímá provázanost. Vážně uvažujeme o tom, že by tam byla i menší rehabilitace, která by už nebyla jen v centru na jednom místě v areálu staré nemocnice jako doposud, protože se přímo váže na léčebně preventivní péči.

* Kolik by taková stavba stála?

Je to nejnákladnější projekt v našich vizích do budoucna. Odhady na celou dostavbu se pohybují kolem 700 milionů. Je jasné, že to nejsme schopni postavit v jednom roce, ale během tří čtyř let. Začalo by to přestěhováním nynější ortopedické kliniky, kterou bychom během stavebních prací využili pro některá pracoviště.

* Kdy by stavba mohla začít?

Je to priorita, ale teď ještě probíhají stavby neurologické kliniky a ústavu soudního lékařství a patologie. Takže reálná možnost zahájení stavby je nejdřív na přelomu let 2012 a 2013.

* Co nová chirurgie přinese pacientům?

Přinese zefektivnění péče, protože v tuto chvíli nejsou rozděleny kompetence mezi ortopedy a traumatology a jejich činnost se značně překrývá. Nechceme dělat násilná opatření a jeden či druhý obor omezovat, ale tím, že je sestěhujeme a budou na jednom patře, dojde přirozenou cestou k zefektivnění práce a přirozenému rozdělení kompetencí. Co není vůbec nepodstatné, bude zlepšení komfortu pacienta. Pokud vstoupí do areálu, bude na jednom místě.

* Jaké další plány by následovaly po chirurgickém pavilonu?

Potom bychom chtěli vybudovat centrum chirurgie hlavy a krku s operačním traktem. To je ale nyní hudba vzdálené budoucnosti pěti až deseti let. Co se týká dalších investic, uvažujeme i o přebudování transfuzní stanice tak, aby byla komfortnější k dárcům krve, kteří tam chodí. Chtěli bychom přebudovat i kliniku infekčních nemocí.

* Proč?

Nemá už všechny potřebné parametry, protože je staršího data. Jsou dva možné modely, jak může péče o pacienty s infekčními nemocemi probíhat. Buď se lůžka rozptýlí po jiných odděleních, a nebo bude jedno specializované oddělení jako infekční klinika. Tento model se u nás osvědčil. Když se infekční péče soustředí do několika málo nemocnic, pak tady má klinika i pro případ vážných onemocnění velký význam. Navíc vzhledem k výhledům v této oblasti je zřejmé, že v kraji to bude jediné takové zařízení, které se bude infekčním chorobám speciálně věnovat.

* Na jak dlouho rozvoj celé nemocnice plánujete?

Je to výhled na asi deset let. Nemá cenu plánovat na delší dobu, protože je celá řada vlivů a bude se to odvíjet i od ekonomické situace celé země. Je totiž velký rozdíl, jestli budeme investovat 400, nebo 200 milionů ročně. Zatím se snažíme držet úspornějších variant, protože se může stát, že od našeho zřizovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví, nedostaneme na investice velké příspěvky. My si nemůžeme dovolit výrazné investice z vlastních zdrojů, protože v tuto chvíli je náš rozpočet napjatý a bylo by to na úkor mzdových prostředků, což není žádoucí.

* Může nemocnici v získávání peněz pomoci to, že její bývalý ředitel Leoš Heger je ministrem zdravotnictví?

Pan ministr je osobou velmi povolanou a je detailně seznámen s tím, jak se nemocnice vyvíjela a jak se má vyvíjet. Pan docent Heger je ale velmi spravedlivý a velice přísný jak na sebe, tak na své spolupracovníky, takže neočekávám, že bychom dostali víc peněz než jiné nemocnice. Spíš budu rád, když dostaneme alespoň stejně jako ostatní. Troufám si odhadnout, že by se průměr mohl pohybovat kolem 200 milionů ročně. Poslední vývoj však ukazuje, že realita může být mnohem horší a že dotace zřizovatele mohou být zásadním způsobem omezeny.

* Jak hodnotíte rozvoj, který tady proběhl v posledních letech?

Hradecká nemocnice měla štěstí, že se areál přebudoval do moderního stavu, který možná nemá v republice obdoby. Dařilo se to z řady důvodů. Ekonomická situace byla v posledních letech příznivá, takže nemocnice byla v kladných číslech a byla schopna nashromáždit přebytek, který byl využíván do investic. Na druhé straně se však ozývaly hlasy, které to nějakým způsobem negovaly, prý tyto prostředky bylo možné použít na platy. Že se nemuselo investovat do betonu, ale do lidí. To jsou dva polární názory. Já si myslím, že ani jeden není možné pominout. Musíme mít svěřené zařízení na úrovni, která bude přijatelná pro pacienty, na druhé straně zdravotnické zařízení by bez špičkových odborníků bylo ničím.

Mladá fronta DNES,