Pan ministr Drábek vehementně tvrdí, že snížení platových tarifů bude vykompenzováno zvýšením maximální hranice osobního příplatku. Tudíž že bude možno výrazněji ocenit ty pracovníky, kteří podávají lepší pracovní výkony.

Budu se věnovat resortu zdravotnictví - v něm se vyznám. Pomineme fakt, že zaměstnanců s maximální možnou hodnotou osobního příplatku je v České republice možná několik desítek a velká většina zaměstnanců má osobní příplatek ve výši 0-15 % svého tarifu. Co by ale znamenalo uvedení Drábkových fantasmagorií do praxe pro takového hypotetického maximálně ohodnoceného zdravotníka?

Vezměme tři modelové případy - zdravotní sestra v 10. platové třídě s 10 lety praxe, zdravotní sestra specialistka v 11. platové třídě s 15 lety praxe a lékař s plnou kvalifikací ve 14. platové třídě a 20 lety praxe. Tedy jde o zaměstnance pro nemocnice nejcennější - plně erudované, zkušené a přitom v plné síle.

V prvním případě má podle současných platových předpisů zaměstnavatel možnost zdravotní sestře vyměřit maximální plat ve výši 43 230 Kč měsíčně, ve druhém případě může zdravotní sestra specialistka dostat až 48 570 Kč měsíčně. Lékař pak může mít plat až 62 980 Kč měsíčně.

V případě, že by došlo k realizaci navrhovaných změn, pak by v prvním případě činil maximální plat sestry 43 110 Kč měsíčně, ve druhém pak 46 830 Kč měsíčně a u lékaře 59 970 Kč měsíčně.

Pokud tedy existují význační odborníci, v jejichž jménu pan Drábek svoje "reformy" navrhuje, pak mají tito smůlu. Půjdou totiž s platem dolů.

Právo,  autor  MUDr. MILOŠ VOLEMAN, lékař, FN Královské Vinohrady, Praha