Mezinárodní zdravotnické autority jako WHO, Zdravotnický výbor OECD, International Society for Quality  in Health Care nebo Institute of Medicine (součást americké Národní akademie věd) se stále častěji shodují v tom, co by mělo být hlavním směrem v rozvoji zdravotních systémů. Proto nepřekvapuje, že průsečíkem různých názorů je kvalita zdravotní péče. Pro nezasvěcené však může být překvapením, jaké způsoby ke zvyšování kvality shledávají tyto autority jako nejúčinnější a s jakou samozřejmostí je prosazují.

NA TAHU JSOU PACIENTI

V návrhu ministerského komuniké, které letos 21. a 22. června projednalo rozšířené byro Zdravotnického výboru OECD se uvádí, že „jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterým jako správci zdravotních systémů stojíme, je zajistit, aby naši občané dostali skutečnou hodnotu za obrovské finanční prostředky, které jsou na zdravotnictví vynakládány…K tomu potřebujeme kvalitní a dobře srovnatelné informace o výkonnosti našich národních zdravotních systémů v jednotlivých zemích.“  

V komuniké se s odkazem na předchozí jednání Fóra pro kvalitu také navrhuje posun v oblasti kvality zdravotní péče. Je jím benchmarking zdravotnických zařízení  nejen v rámci jednotlivých zemí, ale i v mezinárodním měřítku. 

Úkolem je najít rovnováhu mezi ochranou soukromí pacientů a monitorováním toho, co se s nimi ve zdravotnictví děje. Nové modely koordinace a organizace péče musí poskytovat lepší, na pacienta zaměřené (patient-centred) služby.

V dalším dokumentu rozšířeného byra ZV OECD se  rozvíjí podpora měření kvality zdravotní péče pomocí mezinárodně srovnatelných postupů při statisticky prokazatelných zkušeností pacientů. V Česku tomu odpovídá projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ.  V dokumentu se doslova říká: „Má-li na pacienta orientovaná péče hrát tak důležitou roli v řízení zdravotních systémů a má-li být kladen takový důraz na posilování postavení a odpovědnosti pacienta, potom se musí stát měření zkušenosti/spokojenosti pacientů základní, nepostradatelnou složkou hodnocení zdravotních služeb.“  

CO NA TO POLITICI?

Politici a tvůrci zdravotního systému potřebují měřit, hodnotit a srovnávat kvalitu zdravotních služeb ze tří základních důvodů: 1/ jako podporu odpovědnosti poskytovatelů péče (kdo je měřen, hodnocen a srovnáván, je motivován k odpovědnosti za výsledky),  2/ k rozvoji efektivní informační politiky vůči uživatelům zdravotní péče (má-li mít pacient právo na svobodnou volbu zdravotnického zařízení, musí mít i informační oporu pro jeho uplatnění – spolehlivé, srozumitelné a veřejně dostupné informace o kvalitě zdravotnických subjektů, na jejichž základě může volbu uskutečnit) a 3/ kvůli způsobu, jak zajistit poskytovatelům zdravotní péče  zpětnou vazbu od uživatelů a umožnit jim učit se jeden od druhého. K tomu je potřeba nastavit právní rámec a správnou motivaci pro užitečnou soutěž zdravotnických subjektů. V dokumentu se dále uvádí: „Pokud poskytovatelé zdravotní péče s horší výkonností budou dohánět ty s lepší výkonností, získají tím prospěch všichni uživatelé a plátci zdravotního systému.“ Takový je efekt benchmarkingu.  

NEZŮSTÁVÁME POZADU

To je dobrá zpráva ty, kdo investovali do kvalitního a poctivého měření spokojenosti pacientů. Nebyly to marně vynaložené prostředky. Stejným směrem se vydalo i Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ).  Před několika lety ve spolupráci se  Sdružením fakultních nemocnic podpořilo projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ (viz www.hodnoceni-nemocnic.cz). MZ, zřejmě v předtuše, uveřejnilo standardizovanou metodiku distribuce a sběru dotazníků pro měření kvality zdravotní péče prostřednictvím zkušenosti pacientů uveřejnilo ve svém Věstníku již v roce 2008. Jedním ze čtyř závěrečných doporučení OECD v oblasti kvality z letošního roku je totiž „nastavení jednotného národního systému pro měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů“. Fórum pro kvalitu OECD zmiňuje český projekt KVALITA OČIMA PACIENTŮ jako jeden z příkladů dobré praxe. Je příjemné zjistit, že v něčem také jednou máme náskok. MZ jednotnou metodiku nařídilo svým přímo řízeným organizacím a hned od počátku ji nabídlo a doporučilo i ostatním zřizovatelům zdravotnických zařízení a poskytovatelům zdravotní péče. Pokud některý poskytovatel péče nabídky nevyužil a nevyzkoušel si v lokálním prostředí, co ho čeká,  bude se možná muset vyrovnat s benchmarkingem nejen českých, ale i zahraničních subjektů. Rychlost, s níž mezinárodní instituce připravují společná opatření je totiž vyšší, než by se od nich dalo čekat. První pilotní projekt pro srovnávání kvality v oblasti ambulantní péče probíhá v některých zemích OECD již letos a Česká republika patří k aktivním členům, které se jej účastní.

„PAY FOR PERFORMANCE“ - RUKAVICE HOZENÁ ZDRAVOTNÍM POJIŠŤOVNÁM

Na záměru Zdravotnického výboru OECD  je třeba ocenit jeho důslednou přípravu. Byl by totiž poměrně bezzubý, pokud by jeho součástí nebyla i přiměřená motivace.  Měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů bude mít nějaký smysl jen tehdy, když bude probíhat podle spolehlivé a průkazné metodiky a zapojí se do něj co nejvíce subjektů. Ve vyspělých systémech by zdravotnické zařízení, které by se neobjevilo na výsledkové listině benchmarkingu a neposkytovalo o sobě spolehlivé a s ostatními srovnatelné informace, bylo natolik podezřelé, že by se mu pravděpodobně dříve či později pacienti vyhnuli. Dospět do takové fáze uvědomění jak poskytovatelů tak i pacientů ale samozřejmě nelze okamžitě.

O výrazné urychlení tohoto procesu se mohou zasadit zejména zdravotní pojišťovny. OECD podporuje princip „Pay for Performance“,  čímž se v tomto případě myslí platba za prokazatelné  zlepšení  kvality. V praxi to znamená disponovat systémem dobrých a snadno porovnatelných indikátorů kvality a odměňovat poskytovatele zdravotní péče, kteří překonají předem nastavený standard.  Ani v tomto nezaostáváme. Ministerstvo zdravotnictví začalo letos udělovat certifikát SPOKOJENÝ PACIENT zdravotnickým zařízením, která se do projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ zapojí a vykážou nadstandardní výsledky. Certifikát sice nepřináší peníze, ale protože od loňského roku je partnerem projektu i Všeobecná zdravotní pojišťovna, lze očekávat „lákavější“ motivaci odpovídající zahraničním zkušenostem.  

Tomáš Raiter

www.hodnoceni-nemocnic.cz

Autor je zástupce Ministerstva zdravotnictví  v pracovní skupině OECD „Indikátory kvality“  zaměřené na měření kvality prostřednictvím zkušenosti pacientů a je řešitelem projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ.

Tabulka zdravotnických zařízení podle ratingu dosaženého v projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ (podrobnější informace naleznete na stránkách projektu: www.hodnoceni-nemocnic.cz)