Lékařem za kopečky Oproti českému platu si doktor v cizině může vydělat až sedmkrát víc. Naši doktoři mají navíc za hranicemi dobré jméno. Jak se jim žije? Opravdu v cizině létají pečení holubi rovnou do úst?

Že sousedovic kráva dává víc mléka, si momentálně myslí několik tisíc českých lékařů. A hrozí, že když jim ministr nezvýší platy na trojnásobek českého průměru, hromadně odejdou.

Vadí jim, že mají základní plat 23 tisíc korun a teprve s příplatky za přesčasy to dělá zhruba 45 tisíc korun. Možná i proto máme rok od roku méně nových lékařů, loni jich odpromovalo o stovku méně než před pěti lety. Celkem máme ani ne osm set nových lékařů ročně. Přitom v nemocnicích jich chybí sedm set.

A bude jich chybět ještě o pár stovek víc, až od roku 2012 skončí evropská výjimka na přesčasovou práci lékařů a i u nás se bude muset začít dodržovat zákoník práce. Zahraniční nemocnice se na to už chystají. Po svém. Třeba německé kliniky přijedou na konci října do Prahy lanařit české doktory.

Míří i k nám

Ideální situace říct si o víc peněz. Proto už 3 017 lékařů podepsalo výzvu odborového klubu "Děkujeme, odcházíme". Jsou připraveni podat hromadnou výpověď, pokud nedostanou přidáno.

Těžko říct, jestli je to pro naše zdravotnictví hrozba. Například v Anglii zůstává po studiu doma jen třetina lékařů, zbytek mizí ve světě. A místo nich přicházejí jiní a odjinud. Je to prostě trend, na který si budeme muset zvyknout.

Potíž je, že v konzervativním Česku se třeba na lékaře černocha stále díváme jako na legrační raritu. Jenže počet cizinců, kteří nás léčí, se za posledních pět let ztrojnásobil. Dnes nás léčí 2 200 cizinců. A bude jich víc. Zdravotnictví se kvůli odchodům našich lékařů zcela jistě nezhroutí. Jen si budeme muset zvyknout na muže a ženy v bílém s různou barvou pleti a s přízvukem.

"Doma jsem měl 22 tisíc korun"

A jak bude těm, kteří odejdou? Budou se mít lépe. Ale až po čase a je to tvrdě vykoupený lepší život. Na tom se shodli všichni lékaři, kteří už v zahraničí pracují a které MF DNES oslovila. Tady jsou jejich příběhy: Je pár minut před šestou večer a anesteziolog David Štěpánek už parkuje doma v Ostrově na Karlovarsku.

Právě se vrátil z práce - z devadesát kilometrů vzdálené nemocnice v německém Marktredwitzu. Dojíždí denně, pracuje tu už šest let a ani na vteřinu nelituje, že odešel.

"V karlovarské nemocnici jsem měl 150 hodin přesčasů a přinesl jsem domů 22 tisíc čistého. Pak se vedení kraje rozhodlo, že máme ještě moc peněz oproti ostatním nemocnicím v kraji a že nám platy sníží. To byla poslední kapka," vypráví.

Teď má víc času na rodinu. A průměrný plat lékaře? Ten se v Německu po deseti letech praxe (a s příplatkem za vedení) pohybuje okolo sedmi tisíc eur. Začátek však byl krušný.

"Přestože jsem se německy učil, první dny jsem spíš jen instinktivně vytušil, co po mně chtějí. Štěstí je, že Německo je multikulturní společnost, jen tady v nemocnici máme Íránce, Palestince, Poláka, Rumuny... Všichni byli milí a pořád mi chválili pokroky v řeči. Jazyk byl pro mě největší stres, dlouho ničemu nerozumíte a pak se to najednou zlomí a to už víte, že je všechno dobré. Trvá to ale rok."

Vrátit se? "Žena mi to zakázala. Vidí ty peníze a ten čas, který na ně najednou mám. Takže v cizině nejspíš zůstanu až do důchodu," směje se osmatřicetiletý anesteziolog.

Ani pětapadesátiletý anesteziolog Jan Machač neplánuje, že by se z Velké Británie vrátil. Pracuje na soukromé londýnské klinice, která se věnuje kosmetickým operacím, a je tu šťastný. "Nic mi nechybí, telefon domů je za pár haléřů, skvělá kultura, kousek je i český obchod, takže když mám chuť na buchty s mákem nebo s tvarohem,mám je. Podmínky k životu ideální," říká.

Má s čím srovnávat. Poprvé odešel za hranice už v roce 1992 a mimo jiné pracoval v Saúdské Arábii. "Zahraničí mě po letech zavřených hranic lákalo," vysvětluje. Ani v nemocnici, kde pracuje dnes, prakticky není žádný britský lékař. "Jsou tu Němci, Řekové, Afričané, Italové..." vypráví. A pro lékaře je tu život příjemný. "Ve státní nemocnici je základní plat osm až deset tisíc liber plus štědré příspěvky na penzi od zaměstnavatele. Na soukromých klinikách jsou platy vyšší, ale zase lékaři nikdo neproplatí dovolenou."

Všichni čeští kolegové, kteří do Londýna odešli, jsou podle něj maximálně spokojeni, a to i za cenu, že mnozí létají víkend co víkend domů za rodinou.

Amerika: (ne)omezené možnosti

To jít pracovat do Ameriky je nesrovnatelně těžší.
Lékař musí udělat sérii zkoušek, znovu dokázat, že svou práci umí, a složit jazykovou zkoušku. A pak začíná kolečko, kdy hledá práci. Kliniky se o lékaře neperou, naopak - ti tu musí pokorně žádat o interview. Tedy pracovní pohovor. A často je těch žádostí i 150, než si lékaře jedna soukromá klinika pozve. Šance je jedna ku třem, že sežene práci.

"Trvá to léta, než může začít cizinec pracovat, a celý proces stojí 3 až 4 tisíce dolarů za atesty," říká jeden z nejlepších českých lékařů v zahraničí, plastický chirurg Bohdan Pomahač. Patřil k prvním na světě, kteří transplantovali pacientovi celou tvář.

Žije a pracuje už šestnáct let na klinice v Bostonu. A byť, jak říká, ti nejméně placení lékaři, jako praktici či patologové, si v USA vydělají 80 tisíc dolarů ročně a ti z nejlukrativnějších oborů, jako třeba chirurgové či dermatologové, několik milionů, začátek práce je očistec.

"Ti nejvíc kvalifikovaní lékaři tu skoro do pětatřiceti let, než dokončí všechny atestace, prakticky žijí v nemocnici. Plat, který dostávají, přitom sotva pokryje základní potřeby. Teprve pokud to vydrží, mohou začít sklízet plody v podobě milionů," vypráví. A i potom musí počítat s tím, že domů se budou chodit v devět večer prakticky jen vyspat.

V cizině jsou slušnější

Kdyby měli lékaři žijící v zahraničí poradit kolegům, zda odejít, nebo ne, všichni se shodují: Nejdřív zjistěte, zda máte odvahu. A počítejte s tím, že první rok bude mnohem těžší, než si vůbec umíte představit. "Začátek je opravdu perný. Pak ale začnete sklízet ovoce a ty plody jsou sladké... Ale rozhodně to není volba pro každého," shrnuje to Jan Machač.

A ještě něco. "Myslet si, že víc peněz automaticky přináší úctu společnosti, je nesmysl. Je to obráceně," říká profesor Zdeněk Malý, který se na své soukromé klinice věnuje umělému oplodnění a pracoval ve Vídni.

"V zahraničí se lékař musí chovat uctivě k pacientovi. V Anglii pacient nedostane tak dobrou péči jako u nás, ale lékaři s ním hovoří a hovoří. Pacienti jsou pak nadšení, lékaři jsou pro ně bohové. Jenže úctě k pacientům naše lékaře nikdo neučil, takže v cizině obvykle narazí. Jistě, povídání s pacientem se nedá vyúčtovat pojišťovně. Jenže teprve zahraniční zkušenost české lékaře poučí, že není všechno jen o penězích," říká Malý a dodává: "Jestli čeští lékaři chtějí víc peněz, tak je dobré si uvědomit, že v zahraničí je to všude tak, že se velmi liší platy obyčejných lékařů a těch nejlepších. Je téměř jisté, že u nás se půjde - pokud se peníze navíc najdou - podobným směrem. Ale unesou to naši lékaři?"

***

FAKTA
Výdělky v cizině
Německo: 4 000 eur (začínající
lékař), 6 200 eur (po desetileté
praxi)
Anglie: 7 000 eur
Rakousko: 4 000 eur
USA: 20-40 tisíc dolarů ročně
začínající lékaři, 80 tisíc dolarů
ročně lékaři v neatraktivních
oborech, 2-3 miliony ročně
špičkoví lékaři
(Ve všech případech jde o základní plat
bez služeb, odměn, příplatků za vedení.)

Jak mizí čeští lékaři
rok certifikátů k práci v cizině
2003 83
2004 472
2005 466
2006 348
2007 339
2008 313
2009 336
2010 337 (stav k 31. srpnu)

Zdroj - ČLK

MF DNES, Lenka Petrášová, redaktorka