Blogy MT

Organizátoři zvolili zajímavý systém vyššího účastnického poplatku zahrnujícího tři noci ubytování, plnou penzi a společenský večer. Díky tomu bylo možné zúročit dlouhé cestování i k dalším mimokonferenčním aktivitám prakticky ve čtyřech dnech.

Zejména lyžaři jásali, pokud jim bohatá sněhová nadílka příliš neznepříjemnila příjezd. Konference se myslím velmi povedla. I systém bezplatného hostování všech aktivních účastníků přinesl bohatou žeň příspěvků a nemohu říci, že bych si všiml přednášky nepřínosné nebo nezajímavé.

Organizační risk, neomezit délku příspěvků ani diskuzí, způsobil v sobotu odpoledne lehkou vyčerpanost. Setrvání tří čtvrtin účastníků až do úplného konce však dokazuje, že je to správná cesta ke kvalitě autorského přednesu i podpoře aktivity auditoria.

První den zazářili hlavně kapacity a legendy v rehabilitaci. Kdo tam nebyl, přišel o neopakovatelnou atmosféru příspěvků a diskusí takových osobností rehabilitace, jakými jsou Prof.Lewit, Doc.Véle, Doc.Kolář, Doc.Kříž, Dr.Haladová, Dr.Švejcar či Bc.Kováčiková. Ani fyzioterapeuti nezaháleli a oba dny dávali podnětnou zpětnou vazbu. K nejvěcnějším připomínkám myslím přispěli Mgr.Urban, Mgr. Toufar a kolegyně MUDr.Mgr.Míkové Ph.D., která je živoucím důkazem propojitelnosti medicíny a fyzioterapie oficiální akademickou cestou.

Celkový dojem z konference mám velmi dobrý. Nejen proto, že se mi snad podařilo předat základní poselství vznikajících projektů info.Fyzioterapeuti.cz a info.ProReS.cz, ale zejména proto že došlo k úžasně konstruktivnímu setkání napříč generacemi.

Když některé diskuse rozvibrovaly napětí v sále, bylo to myslím vždy jen kvůli nevyhnutelným, leč nechtěným srážkám zamilovaných profesionálů. Jen ten kdo svou pravdu miluje tolik, že ji veřejně vyjeví a brání třeba i proti přesile, má právo se nazývat specialistou. Jen ten kdo své city ovládne a dokáže vyslechnout a pochopit pravdu druhého, je specialistou na multidisciplinární úrovni.

Za zmínku jistě stojí alarmující příspěvek kolegy Mgr.Zemánka hledající příčinu klesající účasti fyzioterapeutů na oborových aktivitách a členství v jediné společné organizaci (UNIFY). Odkaz příspěvku jak ho cítím já sám, bych velmi volně parafrázoval asi takto:

"Budoucnost našeho oboru nejsme jen my sami, ale hlavně činy, kterých jsme schopni společně. Pokud budeme dělat svou práci jak nejlépe umíme, každý sám, nebude krásný náš obor, ale jen naše ordinace. Nebudeme se mít o co opřít, když přijde nepřízeň z okolí nebo ze středu politické moci. Nebudeme se moci hlásit ke společným kořenům a lidem kteří pro věc udělali mnoho dobrého před námi."

Mgr. Tomáš Pelc,www.tribune.cz