U podnikatelů byla a je situace jiná. Vyměřovací základ tvoří jen určité procento jejich zisku před zdaněním. Dříve to bylo jen 30% a dnes je to 50% zisku před zdaněním. Jde o to, že se předpokládá, že zisk fyzické osoby není vždy jejím příjmem.

V souvislosti s jejím podnikáním i fyzická osoba musí vynakládat výdaje, které nesnižují základ daně, ale netvoří zdroj peněz, které lze po zdanění použít pro svou obživu. Jsou to například výdaje na nákup hmotných i nehmotných investic, výdaje na reprezentaci, sociální výdaje hrazené zaměstnancům ze zisku a podobně.

Toto pravidlo bezesporu platí u mnoha soukromých podnikatelů. U některých, do kterých lze zahrnout i některé odbornosti lékařů, je však investiční náročnost mnohem nižší. Dá se tedy tvrdit, že jejich příjem je i 100% zisku po zdanění.

V takovém případě samozřejmě lékaři zůstává po zdanění mnohem vyšší příjem než zaměstnanci a samozřejmě i daně platil vyšší avšak pojistné na sociální a i důchodové zabezpečení si platil nižší.

Východiskem z této situace může být možnost stanovit si vyměřovací základ dobrovolně vyšší. To však v této době vzhledem k chystané reformě důchodového systému vidím jako nejistou investici a rozhodně bych doporučil spíše se na důchod připravit formou komerčního připojištění klidně i u více jak jednoho pojistitele (rozložení rizik).

Pro lékaře s většími příjmy je pak vhodné investovat i do jiných investičních nástrojů, které mohou být v důchodovém věku dobrým zdrojem příjmů, který udrží životní standard i po přechodu zdrojů příjmů na státní důchodový systém.

DÁLE ČŤĚTE:

Jaké důchody budou mít soukromí lékaři

Pavel Vítek, www.tribune.cz