Lékaři primární péče často předepisují antikoncepci ženám v reprodukčním věku, jež trpí ještě jiným onemocněním. Nové formy užívání (např. antikoncepční náplast, kroužek nebo podkožní implantát) mohou u žen s přidruženým onemocněním měnit tradiční rizika a přínosy antikoncepce. Poskytnutí účinné rady ohledně antikoncepce vyžaduje znalost preferencí ženy a její medicínské anamnézy, stejně jako rizik, přínosů, nežádoucích účinků a kontraindikací jednotlivých metod. Neantikoncepční přínosy kombinované hormonální antikoncepce, kam patří například antikoncepční pilulky, zahrnují regulaci menstruačního krvácení, snížení dysmenorey a zmírnění premenstruační dysforické poruchy. Antikoncepční pilulky mohou být bezpečně předepisovány ženám s různými onemocněními, mezi něž patří například dobře kompenzovaná hypertenze, nekomplikovaný diabetes mellitus, deprese nebo nekomplikované chlopenní srdeční vady. Kouřící ženy starší než 35 let by se však měly antikoncepčním pilulkám vyhnout. Antikoncepce obsahující estrogeny, jež mohou zvyšovat riziko vzniku tromboembolické nemoci, by se neměla podávat ženám, které mají v anamnéze žilní tromboembolii, cévní mozkovou příhodu, kardiovaskulární onemocnění nebo onemocnění periferních cév. Ženám, u nichž je podávání estrogenů kontraindikováno, se doporučuje předepisovat čistě gestagenní antikoncepci. Mirena, intrauterinní antikoncepční tělísko uvolňující levonorgestrel, představuje alternativu pro ženy s menoragií, endometriózou nebo chronickou pánevní bolestí. Dlouhodobě působící injekční antikoncepce Depo‑Provera je preferována u žen se srpkovitou anémií, neboť snižuje frekvenci bolestivých krizí, je možné ji zvážit také u žen s epilepsií, neboť mezi antikoncepčními pilulkami a antiepileptiky dochází k interakcím. Podkožní antikoncepční implantát v podobě tyčinky (Implanon) může snižovat symptomy dysmenorey.

Téměř polovina těhotenství bývá neplánovaných, což u žen s chronickým onemocněním může představovat závažný medicínský problém. Některá onemocnění se mohou v těhotenství zhoršovat nebo se mohou pojit s nepříznivými dopady. Kromě toho jsou látky používané v léčbě mnoha chronických onemocnění potenciálně teratogenní. Navzdory tomu se stává, že nemocné ženy nejsou o antikoncepčních metodách dostatečně informovány. Z jedné studie probíhající v centru pro léčbu epilepsie vyplývá, že u poloviny tamních žen došlo k neplánovanému otěhotnění. Téměř 17 % z těchto žen užívalo antiepileptika, jež snižují účinnost hormonální antikoncepce. Také ženy s diabetem jen zřídka dostávají během ambulantních návštěv u svého lékaře informace o antikoncepci, přestože špatná prekoncepční kompenzace glykémií může být spojena s nepříznivými výsledky.

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2011, strana 4