Kvalifikace všeobecné sestry po léta znamenala jistotu zaměstnání, byť těžkého a podhodnoceného. Ještě před nedávnem nemocnice o sestry tvrdě bojovaly, investovaly do inzerátů, nabízely náborové příspěvky v řádu desetitisíců, dokonce se objevily úvahy o mohutném využití sester z Vietnamu. Dnes už je vše jinak. Inzeráty zmizely, mnohde platí stop stav na přijímání nových zdravotníků. Přesycený pracovní trh nevysává sestry mimo zdravotnictví a ty si svého místa začínají vážit. V některých oblastech o místo nezavadí. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Co tato nová situace pro ošetřovatelství znamená? Převažuje ve vaší nemocnici (respektive ve vašem regionu) potřeba nelékařských zdravotnických pracovníků nad zájmem uchazečů? Hrozí podle vás sestrám nezaměstnanost?

Mgr. Erna Mičudová,
náměstek pro NLZP, FN Brno

V rámci evidence uchazečů o zaměstnání evidujeme více zájemců o nelékařské profese, než je počet volných míst, což nám umožňuje vybrat si kvalitního zaměstnance a rozloučit se s těmi, kteří neodvádějí práci dle našich požadavků  a představ. Příčin je několik. K profesi všeobecné sestry se díky situaci na trhu práce vracejí pracovníci i s několikaletou přestávkou. Naučili jsme se využívat v organizaci práce profesi zdravotnický asistent a v neposlední řadě i možnost pobírat starobní důchod bez  nutnosti ukončení pracovního poměru motivuje některé pracovníky v setrvání v pracovním poměru. Všechny tyto faktory se projevují v naplnění požadovaného počtu nelékařských zdravotnických pracovníků na jednotlivých pracovištích.
Současná situace v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků je tedy - s výjimkou profese radiologický asistent - ve FN Brno, ale i v rámci města Brna  uspokojivá.
Obecně si nemyslím, že by všeobecným sestrám, které nepožadují úpravy pracovní doby, umí, a především chtějí tuto profesi vykonávat, hrozila nezaměstnanost. Přirozené odchody, například  na mateřskou dovolenou, vytvoří dostatek volných míst, ale samozřejmě to nemusí být v blízkosti jejich bydliště a s takovou pracovní dobou, kterou by  požadovaly. Pro ošetřovatelství tato situace znamená příležitost ke zvýšení kvality poskytované péče, protože když si můžete pracovníka vybrat, když pracovník ví, že je nahraditelný, tak se požadavky na kvalitu lépe prosazují. Obávám se však, že současná situace je přechodná a odpovídá demografické situaci. Za dva tři roky se opět můžeme potýkat s nedostatkem kvalitního personálu.

Mgr.Václav Kočovský,
ředitel SZŠ a VOŠZ Příbram

Položené otázky by si zasloužily důkladnou analýzu společenského vývoje, který svými proměnami zasáhl také do nelékařských profesí našeho zdravotnictví. Splním však zadání a budu stručný. Ekonomické otřesy vrátily do zdravotnictví velkou část ošetřovatelského personálu - sester, jež pracovaly mimo svůj obor; navíc střední zdravotnické školy až po školy vysoké, které se zabývají vzděláváním oboru ošetřovatelství, připravují dostatek absolventů pro zdravotnická zařízení. Tyto dva fenomény, kdy primární je nesporně prvně jmenovaný, způsobily, že nemocnice i ostatní zdravotnická zařízení v našem (příbramském) regionu mají ošetřovatelského personálu dostatek, uchazečů o zaměstnání začíná být více než systemizovaných míst. Lze tedy uvažovat o tom, že v dohledné době může sestrám nezaměstnanost reálně hrozit. Tato z hlediska nedávné  doby překvapivá situace přináší jisté pozitivum v tom, že výběr ošetřovatelského personálu umožní zdravotnickým zařízením zvýšit kvalitu ošetřovatelství jako takového, znovu alespoň zčásti zvýšit prestiž této velice potřebné profese. Avšak vyslovuji svá slova velice obezřetně, protože prestiž se v naší společnosti často odvíjí od ekonomického ohodnocení. A zdravotní sestry nepatří k doceněným profesím.

Mgr. Lenka Nováková,
ředitelka Střední zdravotnické školy Turnov

V Libereckém kraji v současné době potřeba nelékařských zdravotnických pracovníků nepřevažuje nad zájmem uchazečů, alespoň takový pocit mám já. V kraji jsou dvě střední zdravotnické školy (z nichž jedna je navíc VOŠZ) a Ústav zdravotnických studií na Technické univerzitě v Liberci. Možnosti vzdělávání sester jsou v Libereckém kraji dobře pokryty. Je však známou skutečností, že v některých krajích republiky je počet škol příliš vysoký, což je příčinou toho, že sestry nenacházejí pracovní uplatnění (pokud nejsou navíc ochotny dojíždět nebo se přestěhovat). Systém vzdělávání sester je třeba optimalizovat a stabilizovat. Rychlé změny ve vzdělávání neprospívají totiž nejen žákům, studentům a pedagogům, ale hlavně nemocným!

www.tribune.cz