Rozsudek, v jehož odůvodnění se píše, že žena má právo rodit doma s nemocniční porodní asistentkou, nadchl mnohé zastánce alternativních porodů. Ale rozlítil některé politiky a právníky.

Názor soudkyně Zuzany Stamidisové sice není obecně závazný pro jiné případy, ale budí mnoho praktických otázek.

Kdo by péči o rodící ženu doma platil?

Nesla by zodpovědnost za zdraví ženy a dítěte nemocnice, která porodní asistentku vyslala?

A na základě čeho by ji mohla k rodičce poslat, když nemocnice má ze zákona přesně určeno, co smí vykonávat, a domácí porody k tomu nepatří?

Stát léčí jen v nemocnici

"Nemocnice musí poskytovat péči jen v prostorách, které splňují zákonem a vyhláškou stanovené parametry. Jen tak smí výkon poskytovat, říká Radek Policar, právník, který se specializuje na zdravotnické právo.

"Teoreticky by si sice péči mohla žena vyžádat a pak sama zaplatit, ale to nelze nemocnicím nařizovat," dodává. Podle něj je proto názor soudkyně v praxi nepoužitelný, i kdyby se jím inspirovaly i další soudy.

"Je to naprosto nesmyslný rozsudek. Můj názor je jasný: stát garantuje zdravotní službu s názvem porod v jasné dostupnosti, jasné kvalitě a za využití přesně specifikovaných podmínek – tedy že je v dosahu operační sál, je tam doktor, je tam aseptické prostředí a tak dále," říká k tomu poslanec za ODS a lékař Boris Šťastný.

A vysvětluje:

"Tato služba je hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění, stejně tak jako péče o narozené dítě včetně všech možných komplikací spojených s porodem.nFilozoficky má mít žena svobodné právo rozhodnout se, že bude rodit na mezi pod stromem u lesa, a pokud si k tomu vybere kolemjdoucího, kamarádku nebo třeba porodní bábu, je to její svobodná volba. Ale nikdo nesmí nutit nemocnice a stát, aby za to platil. Stát tu službu ze zákona zajišťuje a zajišťuje ji v porodnici," rozhořčil se Boris Šťastný.

Podle něj je to na stejné úrovni, jako když se sám rozhodne, že se slepým střevem nepojede do nemocnice, ale odoperuje mu ho sekretářka na stole v Poslanecké sněmovně. "Je to má svobodná volba, ale nemám nárok na to, aby tuto službu hradila pojišťovna," říká.

A dodává, že ženy, které se rozhodnou rodit doma, mají nést následky svého rozhodnutí. "Čili jestli se to dítě přidusí a bude potřebovat celoživotní péči v ústavu, měla by to hradit žena sama včetně všech ošetření v nemocnici," dodává poslanec.

U druhého porodu je riziko stejné

Gynekologové s porody doma nesouhlasí vůbec. Názor soudkyně sice podle prezidenta gynekologické porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka respektují, ale názor na porody doma se pro lékaře nezměnil: ty jsou podle nich pro ženu i dítě nebezpečné.

Nedávný výzkum, který zveřejnil prestižní medicínský časopis Lancet, shrnoval data o domácích porodech z pěti set tisíc porodů zmnoha vyspělých zemí (USA, Kanada, Švýcarsko, Austrálie a Nizozemsko). Riziko poškození matky či dítěte je podle Lancetu u matky prvorodičky až trojnásobné oproti porodnici.

Na druhé straně se podle časopisu domácí porody zdají dobrou volbou pro rodičky, u kterých se neočekávají komplikace a které už někdy rodily. Tam je riziko stejné.

V Česku však ženy na podobný liberální přístup zřejmě mohou zapomenout. Na argument, že například v Nizozemsku rodí až třicet procent žen mimo porodnici, má Boris Šťastný protiargument:

"Ano, to se často říká, že to ve světě funguje jinak. A já říkám, že jsou také země, kde nejsou zubní lékaři, ale pouze dentisté, kteří se zaškolili na nějakém kurzu. Různé země zkrátka řeší věci různě."

Mezitím se v Poslanecké sněmovně chystá veřejné slyšení, kde by měly vystoupit všechny zúčastněné strany – lékaři, matky i porodní asistentky. Asi nikdo z nich však nečeká, že spory snadno překonají.

------

zdroj: Mladá fronta Dnes