Ta věta předního českého onkologa Jiřího Vorlíčka je v lékařských kruzích už skoro legendární: "V některých nemocnicích přežívají pacienti po operaci nádorů dvakrát až třikrát déle než v jiných."

Ukázala to už před lety sesbíraná statistická data onkologů.

Zatímco na "zkušených" odděleních nemocnic byla úmrtnost 15 procent, v těch "méně zkušených" 37 i více procent.
Na to, jak malá země jsme, z toho docela mrazí v zádech, když pacient ví, že se stačí dostat do nemocnice o dvacet kilometrů dál a jeho budoucnost má stále smysl: bude žít třeba dvakrát tak dlouho.

Potíž je, že lékaři nikdy nezveřejnili, kde má pacient naději na delší život. Vyříkávali si to vždycky pouze sami mezi sebou. Jakékoliv snahy o zveřejnění informací, jak se kde léčí, s jakými výsledky (naposledy loni ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny), vždycky vyzněly do ztracena.

Neslavně dopadl i další loňský projekt na zrušení deseti tisíc přebytečných lůžek. Ministr zdravotnictví Leoš Heger teď říká, že nápad zrušit postele nebyl jeho, nýbrž VZP. Faktem však je, že ministerstvo ho vzalo za svůj. Výsledek? Lůžka se povedlo zrušit prakticky jen v těch nemocnicích, které ministerstvo přímo řídí. A bylo to jen o něco málo přes tisícovku postelí.

"Přitom jsme si spočítali, že kdyby všechny nemocnice léčily alespoň tak, jaký je celostátní průměr, tak by se dalo zrušit až patnáct tisíc zbytečných lůžek," řekl loni MF DNES šéf VZP Pavel Horák.

Zefektivnit síť nemocnic se tedy státu nepovedlo. Nepodařilo se zapojit města ani kraje, které šéfují menším nemocnicím, ani vlastníky soukromých špitálů.

Logicky: kraje rok před volbami nemají zájem na negativních zprávách v novinách. A zrušení dlouholetého očního nebo ortopedického oddělení v malé nemocnici zdánlivě špatnou zprávou pro pacienty je. Přitom je skutečností, že pacient má větší naději na léčbu bez komplikací a na celkové vyléčení, když jede na zákrok do velké nemocnice, kde jsou lékaři zvyklí jej dělat.

"Máme dobrá data a je pravda, že u výsledků operace a průběhu hojení velmi záleží nejen na zkušeném týmu, ale i na tom, jestli jsou v nemocnici v průběhu rekonvalescence lidé, kteří včas poznají komplikace," říká urolog Marek Babjuk.

Problém je, že rušení části nemocnic je politická věc.

"Na rovinu: máme zásadní problém s politikou. Jestli se to nepovede teď, nepovede se to už nikdy," říká kardiochirurg Miloš Táborský.

"Už jsme to zažili v minulosti: vždycky vystoupí nějaký lokální politik se srdceryvným příběhem stařečka, který bude muset jet na operaci o pár kilometrů dál, ale už mu nikdo neřekne to B. Totiž, že když pojede dál, má větší šanci, že se operace povede a bez následků," říká.

-------

autor:Lenka Petrášová

Mladá fronta Dnes