
Glosa: dokument 70 %
Bezmála hodinu sleduje kamera dva chytré, vtipné, činorodé a -proč to neříci - přitažlivé muže v bílém plášti. Když Vladimír Beneš operuje mozek a Jan Pirk srdce, diváka se zmocňuje takřka posvátná bázeň.
Pak s nimi projde úlevně zábavnou krajinou soukromých zálib. A teprve v samém závěru dokumentu Neodcházení, jejž zítra vysílá ČT2, se režisér Viktor Polesný zeptá - Má lékař odcházet?
A dostane jasnou odpověď - Ne, nemá.
Dokonce tu zazní slova o morální povinnosti pracovat za takřka jakýchkoli podmínek. Nebo nechuť nad úředníky neznalými zákonitostí medicíny, kteří jim přikazují limity pracovní doby, přestože "lidé, které jejich práce baví, nejsou unaveni".
Internet proti mozku
V době, kdy se doktorská rebelie začíná opět probouzet, zní Neodcházení z úst skutečných kapacit jako rajská hudba. Ale hlavně tu nejde o plakátovou výzvu ani moralitu, nýbrž o civilní dvojportrét špičkových lékařů, ze kterého jejich postoje vyplynou zcela samozřejmě, jakoby mimochodem. A navíc v jasných, přesných a široce srozumitelných formulacích, které používají také vůči pacientům.
Polidštění pánů nad našimi životy obstará hned úvod, v němž otec jednoho z lékařů líčí synova studia "to byla bída" a druhý se přiznává, že bílé ponožky nosí už od rána z lenosti, ne z frajeřiny.
Vyjadřují se bez povýšenosti - medicína není nic jiného než zdravý selský rozum a celý internet je proti mozku dětská hračka.
I se skalpelem před kamerou vzkážou po sestře, co jim má objednat k obědu, a zažertují si - Pro televizi teď předvedeme backhand, případně Budou nás vysílat o Vánocích hned po koťátkách a po pohádce o Bruncvíkovi. A ze soukromí prozradí jeden lásku k velorexům a triatlonu, druhý k exotickým broukům - stejně lehce, nenuceně a přirozeně, jako plyne celý dokument.
Jistě, něco se dá aranžovat, navíc Neodcházení si vybralo skutečné pány doktory, lékaře snů, aristokraty profesí i duší. Ale jestli může být dokument zároveň pozitivní, inteligentní, zajímavý, vkusný i zábavný, pak to Neodcházení přinejmenším zkusilo.
------
autor: Mirka Spáčilová
Mladá fronta Dnes


