cituji: Nemoci, které byly v minulosti neléčitelné, se dnes přesouvají do škatulky chronických a přidávají další roky života. S prodlužujícím se věkem jedince vzrůstá i riziko vzniku chronických onemocnění. Nicméně i úspěšná léčba může přinášet vedlejší efekty....

Což se soustředit na minimalisaci těch vedlejších špatných efektů,které vše prodražují?

zejména na léčbu nemocí. Na prevenci nemocí vynakládáme v České republice pouhý zlomek celkových nákladů na zdravotní péči a většina prostředků spolyká léčba nemocí a jejich komplikací. Neúčinná je jakákoli reforma, která není zaměřena na změnu životního stylu. Taková reforma nemůže vést ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

Zásadní chybou řady koncepcí, které byly doposud předkládány bylo, že ignorovaly důležitost determinant zdraví neinfekčních chorob, tedy faktorů, které ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva. Životní styl zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví a zejména výskyt všech tzv. civilizačních nemocí.

Na zdraví populace se zdravotnické služby a jejich kvalita se podílí cca 10-15 %. I když diagnostika a léčba nemocí se zlepšuje v posledních letech stále stoupá počet a frekvence civilizačních chorob.

Problém je ten,že mnoho tzv.civilisačních nemocí je geneticky vrozených-tedy dispozice k nim,a zde opravdu lze předejít vzniku nemoci jen prevencí,ale to by se muselo vědět,jakou.

Máte pravdu,je třeba jakási dobrá koncepce - ovšem to by odborníci museli výzkum směrovat tímto směrem.

V rámci politiky zaměstnanosti by mělo být z veřejných peněz ve veřejném zájmu
dáno na výzkum nemocí a jejích prevence.
Dále by stát měl mít zájem nekupovat draze od zahraničních farmafirem,ale být soběstačný a zaměstnat lidi ve vlastním vývoji léků.

Životní styl zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví a zejména výskyt všech tzv. civilizačních nemocí. Jsou to choroby, které zaznamenaly zvýšený nárůst v posledních zhruba 200 letech, vyskytují se převážně u obyvatel vyspělých zemí a způsob životosprávy je klíčovým faktorem jejich vzniku.

O civilizačních chorobách mluvíme proto, že se člověk není schopný rozumně přizpůsobit nadbytku vymožeností, které nám civilizace přináší. Moderní způsob života způsobil, že průmyslová velkovýroba kaloricky bohatých potravin, vyrábí nadbytek tučných, slaných jídel, které jsou převážně z živočišných zdrojů a slazených potravin a nápojů. Technický rozvoj, počítače a vývoj dopravy způsobil významný úbytek fyzického pohybu.

Hlavní příčiny smrti se v podstatě liší ve vyspělých a rozvojových zemích. Infekční a parazitické choroby jsou stále daleko nejdůležitější příčinou smrti v rozvojových zemích /cca 80%/. U nás se v polovině minulém století se podařilo potlačit klasické zoonózy tj. brucelózu,.vzteklinu, anthrax, vozhřivku, tuberkulosu, tasemnice, trichinely, trichofitozu. Snížil se výskyt většiny ostatních zoonóz a intoxikací z potravin. Ve vyspělejších zemích jsou to zejména kardiovaskulární onemocnění. A jiné tzv.. civilizační nemoci.

Civilizační choroby je souhrnný název nemocí, na jejichž vzniku se podílí neovlivnitelné faktory, jako jsou rodinná zátěž nebo pohlaví, a faktory ovlivnitelné, které jsou způsobené moderním životním stylem, jako je nadměrná konzumace vysoce kalorických potravin, nedostatek pohybu, nekvalitní spánek, stres, alkohol, kouření a v neposlední řadě i znečištěné životní prostředí.


Velká část populace není v dobrém zdravotním stavu. Většina lidí nad 50 let užívá nějaké léky, které kromě toho, že nevedou k vyléčení.
Systém „zdravotní péče“ a přístup poskytovatelů péče je zaměřený na léčbu nemocných. Je to pouze řešení stávajícího stavu. V posledních letech stále stoupá počet a frekvence tzv. civilizačních chorob. T.j. onemocnění, které se vyskytuje zejména v souvislosti se změnou životního stylu a životního prostředí

Vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se přeceňuje a naopak se nedoceňuje vliv způsobu života a životního prostředí.

Hlavním cílem péče o zdraví není léčení nemocí, ale podpora fyzického, duševního a sociálního blahobytu. To, že „aktivní tvorba zdraví“ funguje, ukazuje výkonnost vrcholových sportovců. Před 20 lety profesionální fotbalista nebo hokejista začínal cca ve dvaceti a končil ve třiceti letech. Dnes mnozí hrají na vrcholné úrovni do 40 let. V minulosti hrál 10 let, teď 20 let.

Ukazuje se, že ani rozvinuté společnosti zatím nedokázaly vyvinout takovou soustavu zdravotnictví, která by se pružně adaptovala potřebám společnosti a přitom by se vyvíjela v rámci hospodárných proporcí. Značný růst specializace, farmakologický a přístrojový pokrok znamenaly velký vzrůst výdajů společnosti na zdravotnictví. Vzniká otázka, nakolik je tento růst objektivně potřebný pro zdraví obyvatelstva a nakolik je vynucen předimenzovaností zdravotnické soustavy.

Zdravá populace je hnacím motorem ekonomického růstu. Špatné zdraví má také důsledky sociální: nemocní, a především ti, kteří jsou nemocní dlouhodobě, nemohou plnit své společenské role (v zaměstnání, rodině, v občanské společnosti apod.). Nemocní lidé, nemohou pracovat, případně mají nižší výkonnost než lidé zdraví. Člověk je jediný tvor který je ochotný obětovat za momentální, krátkodobý požitek svoje zdraví.

ne,domestikovaná zvířata se také přežírají

Možná by bylo přesnější, že mají také tzv. civilizační choroby. To souvisí se změnou životního stylu. Obezní vlk v přírodě neexistuje. Obezních psů není málo. Také tam funguje přírodní výběr.

Člověk je býložrvec a potří do podskupiny frugiofora t.j. plodožravci. Konzumovat maso začal až když přišel do chladnějších oblastí. Tam potřeboval energeticky vydatnější stravu. Také lépe přežili jedinci, kteří si na těla udělali zásoby tuku. Pes je považován za všežravce, ale původně byl masožravec. Dokázal se přizpůsobit na potravu rostlinného původu. Člověk se zatím na větší množství masa nepřizpůsobil. Má totiž podstatně delší zažívací trakt než masožravci. Maso se rychle stráví a než se dostane zažitina ven, tak hnije a otravuje tělo. Pokud nedostane dost vlákniny, tak jsou z toho zažívací problémy.

Z toho je jasné, že nutné podpořit primární sféru-praktik jako lékař, učitel, rádce...autorita,preventista.
Zatím je to však naopak-v současné době je to odbornou i laickou veřejností despektovaný poskok.

„Hlavním úkolem zdravého stárnutí je prodloužení křivky zdraví až na úplný závěr života. Za tohoto předpokladu se budou lidé dožívat vysokého věku při současném zachování kvality života. Jejich zdraví se zhorší až v samém závěru (stlačení nemocnosti).“
Zdroj: UMCG, studie Healthy Ageing, November 2011


To nemusí zkoumat. Stačí se podívat tam, kde se lidé dožívají vysokého věku a zhodnotit seriozně faktory, které by mohli jejich zdraví ovlivňovat. Dochované přesné záznamy jsou na ostrově Okinava

Maximální délka lidského života je někde okolo 120 let. Procento populace, která se dožívá v ČR vyššího věku, se od roku 1900 zvýšilo ze 4 % na 13 %.

Pokud chceme pochopit proč někteří lidé mají dobré zdraví, je třeba hledat mezi těmi, kteří se dožívají vysokého věku. Na zemí existují tři oblasti, které jsou známy množstvím osob, dožívajících se ve zdraví 100 let. Nejlépe na tom je v tomto směru japonský ostrov Okinawa. Je světovou jedničkou, pokud jde o počet dlouhověkých občanů. Ze 100 000 se jich tam dožívá více než sta let čtyřiatřicet.

Obyvatelé Okinawy trpí tři až čtyřikrát méně často různými formami rakoviny než lidé v jiných částech světa. Na Okinawě jsou vedeny podrobné registry obyvatel už od roku 1872, kdy bylo souostroví připojeno k Japonsku. Dnes tu žije celkem 675 lidí, kteří se dožívají sta let a více, a čtyři lidé dokonce překročili věkovou hranici 110 let. Podle výzkumníků tajemství dlouhého věku na Okimawě není v genetických dispozicích obyvatel. Lidé z Okinawy, kteří emigrovali do Brazílie a přizpůsobili se tamnímu jídelníčku, začali trpět obezitou, kardiovaskulárními chorobami stejně jako místní obyvatelé a možná ještě víc.

Biologické dispozice jsou podmíněny geneticky . Mimo jiné vyjádřeny schopností dlouhodobě odolávat silnému psychickému a fyzickému stresu. Míra odolnosti organismu je tedy určena poměrem mezi genetickou predispozicí a životním stylem. Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimálně 50 tisíc let) se člověk z biologického hlediska prakticky nezměnil. Struktura a funkce jeho řídících a výkonných systémů odpovídá potřebám lovce a sběrače.

Míra odolnosti organismu je tedy určena poměrem mezi genetickou predispozicí a životním stylem . Jestliže životní styl neodpovídá biologickým dispozicím člověka dochází k poškození jeho organismu. Životní styl je faktor, který nejvíc ovlivňuje naše zdraví – až z 80 procent! Pouze těch zbývajících 20 procent je dáno všemi ostatními vlivy – především dědičností a zdravotní péčí.

Neexistuje jediný správný návod na dodržování zdravého životního stylu, potřeby a možnosti každého jednotlivce jsou odlišné. Zdravý životní styl je proto třeba posuzovat zejména s ohledem na fyzický i psychický stav, věk, pohlaví a zdravotní stav člověka.Se skladbou stravy souvisí až 90 % současných onemocnění. Onemocnění s dominancí výživy (41%).

Nu jasně,jenže jak dosáhnete zdravotního stylu zdravějšího,když všechno začíná být automatisované s nutností vysedávat u počítačů,vzdálené s nutností užívat auto,jídlo máme náhražkovité se suprmárketů...
To záleží na volnočasové aktivitě jedinců a hlavně na kontrole těch našich potravin.

Podniky vyrábějící tzv potravinové dolňky mají zájem prodávat. Proto vydávají svoje produkty za něco, co vede k zlepšení kvality života. Jsou to jenom náhražky a i zde platí, že nejlépe se vydělává na lidské hlouposti.

Cesta k lepšímu zdraví populace má před sebou dlouhou cestu. Ta vede přes zdravou půdu - zdravá zvížata -zdravá potrvina - zdravý člověk. Půda není v dobrém stavu. Potraviny jsou čím dál horší kvality. Její zlepšení je hrozně dlouhá a složitá cesta. Do půdy se nevrací přirozená hnojiva. Pokles humusu, umělá hnojiva, úbytek stopových prvků, pesticidy, insekticidy, atd.

mám stejný názor,že nejlépe se vydělává na lidské hlouposti-ale něco jíst přeci musíme.
Jde nakonec opravdu otu soběstačnost našeho zemědělství-naši moudří předkové nám zanechali krajinu jako zahrádku/zemský ráj to napohled/- ale dnešní podnikatelé a tzv.hospodáři slepě drancují a ženou se za ziskem-ohled na příští generace,to už vůbec ne.
Je to styl Po nás POTOPA.

Dmes nejsou zemědělci, jsou to podnikatelé v zemědělství. Nazval jste to přesně. To si totiž málokdo uvědomuje. V současné době se do ČR dováží 50% potravin, které potřebujeme. Zelenina za zahraničí, konkretně rajčata, jsou velmi podezřelé zboží. Vypadají sice krásně, ale jsou bez chuti a jakou procedurou projdou, když na pohled tak pěkně vypadají nechci spekulovat.

V roce 1960 obsahovala půda v naší zemi průměrně 3% humusu. Dnes je to 1,5% t.j. hranice úrodnosti. Taková půda není schopna zadržet žioviny ani vodu. Pokud se k tomu přidá zhutnění půd, tak se divíme, že máme potopy, které nikdy takové nebyly.

Pro zdraví člověka je důležité to, že chbí v půdé a následně v rostlinách mikroprvky a stopové prvky. Zejména Se, Cu, Zn, J, Mn, Co a p. Když to není v rostlinách není to ani v potravinách řivočišného nebo rostlinného původu.

Nejvíce se vydělává na obchodu s iluzemi. Dejte člověku naději, že bude žít věčně, v horším případě, že umře z plného zdraví během letu na rogalu nebo jízdy na vodních lyžích. Pak mu nabídněte náramek z umělé hmoty a kovovým plíškem za pouhých 500 Kč a urve vám ruce.
Přednášky o kouření, nedostatku pohybu, pesticidech a insekticidech, to lidi nebaví a nezajímá To si vymysleli nafoukaný vyděračský felčaři, aby zakryli svojí neschopnost dělat něco s obezitou, astmatem a alergiemi.

nechme nakapsovat soudruha Paláta, který nám přeprodá úpríma technologie.Možná poskytne i provizi nějakých 10-15% z ceny,tak čímvyšší cena, tím vyšší benefity pro stranické pokladny. Tím lepší budou vyhlídky ve volbách. Vohnoutům ukážeme graf, jak se jim to vyplatí.