Životní styl zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví a zejména výskyt všech tzv. civilizačních nemocí. Jsou to choroby, které zaznamenaly zvýšený nárůst v posledních zhruba 200 letech, vyskytují se převážně u obyvatel vyspělých zemí a způsob životosprávy je klíčovým faktorem jejich vzniku.
O civilizačních chorobách mluvíme proto, že se člověk není schopný rozumně přizpůsobit nadbytku vymožeností, které nám civilizace přináší. Moderní způsob života způsobil, že průmyslová velkovýroba kaloricky bohatých potravin, vyrábí nadbytek tučných, slaných jídel, které jsou převážně z živočišných zdrojů a slazených potravin a nápojů. Technický rozvoj, počítače a vývoj dopravy způsobil významný úbytek fyzického pohybu.
Hlavní příčiny smrti se v podstatě liší ve vyspělých a rozvojových zemích. Infekční a parazitické choroby jsou stále daleko nejdůležitější příčinou smrti v rozvojových zemích /cca 80%/. U nás se v polovině minulém století se podařilo potlačit klasické zoonózy tj. brucelózu,.vzteklinu, anthrax, vozhřivku, tuberkulosu, tasemnice, trichinely, trichofitozu. Snížil se výskyt většiny ostatních zoonóz a intoxikací z potravin. Ve vyspělejších zemích jsou to zejména kardiovaskulární onemocnění. A jiné tzv.. civilizační nemoci.
Civilizační choroby je souhrnný název nemocí, na jejichž vzniku se podílí neovlivnitelné faktory, jako jsou rodinná zátěž nebo pohlaví, a faktory ovlivnitelné, které jsou způsobené moderním životním stylem, jako je nadměrná konzumace vysoce kalorických potravin, nedostatek pohybu, nekvalitní spánek, stres, alkohol, kouření a v neposlední řadě i znečištěné životní prostředí.
Velká část populace není v dobrém zdravotním stavu. Většina lidí nad 50 let užívá nějaké léky, které kromě toho, že nevedou k vyléčení.
Systém „zdravotní péče“ a přístup poskytovatelů péče je zaměřený na léčbu nemocných. Je to pouze řešení stávajícího stavu. V posledních letech stále stoupá počet a frekvence tzv. civilizačních chorob. T.j. onemocnění, které se vyskytuje zejména v souvislosti se změnou životního stylu a životního prostředí
Vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se přeceňuje a naopak se nedoceňuje vliv způsobu života a životního prostředí.
Hlavním cílem péče o zdraví není léčení nemocí, ale podpora fyzického, duševního a sociálního blahobytu. To, že „aktivní tvorba zdraví“ funguje, ukazuje výkonnost vrcholových sportovců. Před 20 lety profesionální fotbalista nebo hokejista začínal cca ve dvaceti a končil ve třiceti letech. Dnes mnozí hrají na vrcholné úrovni do 40 let. V minulosti hrál 10 let, teď 20 let.
Ukazuje se, že ani rozvinuté společnosti zatím nedokázaly vyvinout takovou soustavu zdravotnictví, která by se pružně adaptovala potřebám společnosti a přitom by se vyvíjela v rámci hospodárných proporcí. Značný růst specializace, farmakologický a přístrojový pokrok znamenaly velký vzrůst výdajů společnosti na zdravotnictví. Vzniká otázka, nakolik je tento růst objektivně potřebný pro zdraví obyvatelstva a nakolik je vynucen předimenzovaností zdravotnické soustavy.
Zdravá populace je hnacím motorem ekonomického růstu. Špatné zdraví má také důsledky sociální: nemocní, a především ti, kteří jsou nemocní dlouhodobě, nemohou plnit své společenské role (v zaměstnání, rodině, v občanské společnosti apod.). Nemocní lidé, nemohou pracovat, případně mají nižší výkonnost než lidé zdraví. Člověk je jediný tvor který je ochotný obětovat za momentální, krátkodobý požitek svoje zdraví.