Jak blízko musí být lékař a vybavený sál, aby bylo pro budoucí matku bezpečné nechat porodu volný průběh a přivést dítě na svět jen pod dohledem porodní asistentky?

Do debaty s úředníky se na toto téma pustila brněnská porodní asistentka Jana Růžičková, která s dalšími kolegyněmi plánovala v Brně poblíž porodnice na Obilním trhu založit takzvaný porodní dům.

Taková zařízení například v Německu umožňují matkám rodit přirozenou cestou bez zásahu lékaře. Ani nemocnice doslova za rohem však není podle úředníků jihomoravského krajského úřadu dostatečnou zárukou toho, že se v případě komplikací dostane matkám včasné pomoci lékaře.

Jediným řešením je proto podle nich zřízení porodního domu přímo v porodnici.

"Vyhláška z roku 2010 přitom vznik porodních domů umožňuje. Jenže podmínky, které stanovuje, jsou tak vágní, že na jižní Moravě ani v České republice zatím žádný takový dům nevznikl, i když by si to mnoho žen přálo," kritizuje Růžičková.

Podle vyhlášky je například nutné, aby se žena v případě potíží dostala do čtvrt hodiny na porodní sál a lékař ji mohl začít operovat. Plánovaný porodní dům měl přitom vzniknout jen 450 metrů od vjezdu do zařízení na Obilním trhu. Ženy by se proto na operační sál mohly dostat velice rychle.

Podle odborníků z porodnice na Obilním trhu však téměř celou tuto patnáctiminutovou lhůtu spotřebuje příprava rodičky k operaci.

"Podle tohoto stanoviska by tak podmínky vyhlášky nešlo splnit jinak než umístit takové zařízení přímo v areálu porodnice," tlumočil názor úředníků z krajského odboru zdravotnictví mluvčí úřadu Jiří Klement.

Jenže to se zase nelíbí Fakultní nemocnici Brno, která by v takovém případě musela porodním asistentkám část budovy pronajmout. "Nemáme důvod pronajímat vlastní prostory někomu, kdo poskytuje stejné služby jako my," zhodnotila mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Právě chybějící zázemí v porodních domech však podle řady asistentek komplikuje život ženám, které chtějí rodit co nejpřirozenější cestou. Rodičkám totiž v porodnicích vadí například to, že se u nich střídá řada neznámých lékařů a sester. A nechtějí se s nikým dohadovat ani o tom, kdy mohou a nemohou mít své dítě následně hned u sebe.

"Mnoho žen pak volí variantu zůstat rodit doma, protože nenajdou jinou alternativu," upozorňuje Růžičková.

Porodní domy, které u nás kvůli nejasné legislativě víceméně nemohou vzniknout, přitom už dlouhá léta fungují například v Německu či Rakousku.

"V Německu jich funguje přibližně 150, vedou se přesné statistiky toho, jakou poskytují péči, a ta stále vychází jako bezpečná alternativa k porodnici," popisuje své zkušenosti ze stáže v zahraničí Růžičková.

Jenže čeští lékaři nejsou z podobných zařízení nadšeni.

"Být na místě porodní asistentky, netroufnul bych si vést porod bez toho, aniž bych měl sál doslova za zády. Bez toho totiž není možné zaručit, že matka i dítě budou v pořádku," zhodnotil například primář gynekologickoporodnického oddělení nemocnice v Ivančicích Aleš Soukal.

Problém je navíc podle něj i v tom, kdo má za matku a její dítě odpovědnost.

"Jakmile mi totiž žena, která rodila například doma, přejde práh nemocnice, padá všechna odpovědnost na moji hlavu. A to i přesto, že u porodu jsem do té doby nebyl," popisuje Soukal.

Vznik porodních domů a zlepšení vztahů mezi lékaři a porodními asistentkami tak zřejmě umožní jen změna zákonů, které by lépe vymezily odpovědnost a povinnosti obou povolání.

"Zatímco v zahraničí je lékař chápán jako partner, se kterým porodní asistentka konzultuje případný přesun do porodnice, u nás se takový přesun považuje za exemplární případ selhání asistentky," shrnula situaci Růžičková.

-------

autor: Zuzana Taušová

Mladá fronta Dnes