S přelomem roku vstoupilo v platnost hned několik novinek týkajících se stanovování cen a úhrad léčivých přípravků. Nejprve začal už v prosinci 2011 platit nový postup pro výpočet tzv. jádrové úhrady a k tomu se od ledna letošního roku zvýšila DPH, mimo jiné i na léky, a také se změnily maximální obchodní přirážky v lékárnách.

Právě zavedení tzv. jádrové úhrady umožní pružně měnit úhrady léků v závislosti na změnách DPH a obchodních marží lékáren, což současný systém neumožňoval.

Další novinkou v oblasti lékové politiky je reálná možnost provádění „lékových aukcí“. Jelikož se všechny tyto novinky přímo či nepřímo dotknou i lékárníků a provozu lékáren, požádala MT o jejich komentář PharmDr. Lubomíra Chudobu, prezidenta České lékárnické komory.

Jak lékárníci v praxi hodnotí nově nastavený proces úhrad léčivých přípravků?

Obecně došlo k určitému zjednodušení, na druhé straně byla tato změna pro řadu lékáren finančně dosti nákladná. Podstatně musely být upraveny lékárenské programy a každá lékárna věnovala spoustu času přípravě na přechod do nového režimu.

Vím, že v průběhu času ke změnám musí a bude docházet. Proto bych si do budoucna přál, aby byly významnější změny vždy nejen pečlivě připravené, ale především skutečně opodstatněné. Tak tomu totiž právě teď není.

V poslední době se setkávám se stížnostmi lékárníků i programátorů lékárenských softwarů na neustálé a často těžko opodstatněné úpravy datových rozhraní, které vyžaduje, nezřídka na poslední chvíli, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ve své snaze o zavedení eReceptu a rozšiřování systému sběru dat.

Lékárny nemohou nadále „sponzorovat“, a to ani prostřednictvím plateb za aktualizace svého softwarového vybavení, stále se nepředvídatelně měnící požadavky SÚKL.

Nezaznamenali jste v souvislosti se změnou stanovování úhrad a faktickým navýšením cen pro pacienta kvůli nárůstu DPH nějaké komplikace v lékárnách?

V důsledku zvýšení DPH jsme v lékárnách zaznamenali především zvýšení cen u volně prodejných léčiv. U léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění nedošlo plošně k vyššímu nárůstu spoluúčasti vzhledem k aplikaci tzv. jádrové úhrady. Mnohem větší zmatky nám ale hned počátkem roku způsobily opravy seznamu cen a úhrad léků, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Přál bych si, aby SÚKL pracoval v této oblasti bezchybně, neboť i takové instituce jako zdravotní pojišťovny jsou schopny reagovat na opravy nesprávných údajů SÚKL ve svých číselnících až se zpožděním několika dní.

Lékárny však musejí opravu chyb SÚKL do svého softwarového systému zanést okamžitě, jinak se vystavují riziku postihu. To znamená v důsledku časového tlaku většinu řešit manuální opravou v programu každé jednotlivé lékárny, což nás stojí zbytečně mnoho času, jejž bychom jinak mohli věnovat svým pacientům.

Mohl byste v praxi stručně přiblížit, jak se mění maximální obchodní přirážka, stanovená cenovým předpisem pro rok 2012, a jak se toto opatření v praxi promítne do hospodaření jednotlivých lékáren, popř. jinak lékárníky ovlivní?

Jde pouze o nepatrnou změnu, kdy se v nejnižším pásmu obchodní přirážka zvýšila o jeden procentní bod a v nejvyšším pak došlo o stejné procento k jejímu snížení. V ekonomice lékáren se změna neprojeví.

Menším a venkovským lékárnám tato kosmetická úprava nepomůže a nezabrání hrozbě zhoršené dostupnosti lékárenské péče ve venkovských oblastech. Tuto situaci se budeme nadále snažit řešit ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

Jaké změny podle vás přinese spuštění elektronických aukcí léků v praxi?

Domnívám se, že u lékových aukcí nebyl zvolen vhodný model. Stanovit jen jednoho výherce s povinností zásobit 50 % trhu a všem ostatním zaměnitelným léčivům umožnit jen 75 % úhrady vítěze není zejména pro pacienty dobré řešení.

Podle mého názoru mj. povede k nerovnoměrnému zásobení plně hrazeným lékem v rámci celé země a k nepředvídatelným výpadkům léčiva v čase, nejen v důsledku reexportů. Při hledání řešení pak můžeme být donuceni k urychlenému dovozu mnohem dražší náhrady léčiva.

A to nezmiňuji náklady související např. se zhoršeným zdravotním stavem především chronických pacientů, pokud by bylo nutné třeba jejich urychlené převedení na léčbu jinou účinnou látkou.

Za mnohem racionálnější bych osobně pokládal variantu, kdy zjednodušeně řečeno budou vybráni 2 až 3 výrobci, kteří budou léky dodávat za ceny minimalizující riziko výpadků a reexportu. A následně dle skutečné spotřeby svých léčiv za časové období poskytnou výrobci zdravotním pojišťovnám „vysoutěženou finanční slevu“.

Zdravotní pojišťovny by samozřejmě musely připravit motivační schémata pro předepisování a výdej takto vysoutěžených léků a na druhé straně zabezpečit, aby finančně náročnější varianty léčiva byly hrazeny pouze ve zcela odůvodněných případech.

Poslední dobou se v tisku bylo možno dočíst, že na reexportu léčiv z ČR se podílejí i lékárny za tichého přihlížení ČLnK …

Česká lékárnická komora usiluje o zamezení reexportu léčiv z České republiky dlouhodobě stejně jako o zavedení opatření směřujících k zabezpečení dostatečného množství kvalitních léčiv pro české pacienty. Striktně odmítá nepravdivá tvrzení typu lékárny „zneužívají díru v zákoně a vydělávají na vývozu léků“.

Lékárny nemohou vyvážet léčiva mimo území České republiky. Vývoz léků do zahraničí je záležitostí provozovatelů distribučních společností, nikoli lékáren.

Držitelem distribučního povolení se může stát po splnění zákonných podmínek prakticky jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která může být současně provozovatelem lékárny, ale i jiného zdravotnického zařízení. Kontrolním orgánem v oblasti distribuce léčiv je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), přímo podléhající ministerstvu zdravotnictví a již dnes vybavený dostatečnými pravomocemi k zamezení provádění nelegálních praktik v oblasti zacházení s léčivy.

Pro zamezení nelegálního vývozu léčiv do zahraničí by mu proto stačilo důsledně využívat možností, jež vyplývají z platných právních předpisů.

Česká lékárnická komora proto jednoznačně odmítá nepravdivé nařčení lékáren, které se s dalšími hrubě zkreslenými informacemi objevilo například v článku „Pětina českých léků končí v zahraničí, Heger chce nelegální vývoz zastavit“, zveřejněném 23. ledna 2012 na webu iDNES.cz.

Česká lékárnická komora důrazně upozorňovala na možná rizika vývozu léčiv již před vstupem ČR do EU. Tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví a SÚKL však této hrozbě nevěnovala patřičnou pozornost. V současnosti je ČLnK iniciátorem legislativních změn projednávaných v rámci připravované novely zákona o léčivech, jejichž cílem je zabezpečení dostatečného množství kvalitních léčiv pro české pacienty.

-------

autor: ton

Medical Tribune