Nádory vaječníků

Výsledky průběžné analýzy celkového přežití v randomizované studii fáze III GCIG ICON7 sledující léčbu bevacizumabem u žen s nově diagnostikovaným karcinomem ovarií

G. Kristensen, T. Perren, W. Qian, J. Pfi sterer, J. A. Ledermann, F. Joly, M. S. Carey, P. J. Beale, A. Cervantes, A. M. Oza, GCIG

Norwegian Radium Hospital, Oslo, Norway; St. James‘s University Hospital, Leeds, United Kingdom; Medical Research Council Clinical Trials Unit, London, United Kingdom; Klinikum Solingen, Solingen, Germany; UCL Cancer Institute and UCL Hospitals, London, United Kingdom; Centre François Baclesse, Caen, France; Vancouver Coastal Health, Vancouver, BC, Canada; Sydney Cancer Centre, Sydney, Australia; Hospital Clinico Universitario, Valencia, Spain; Princess Margaret Hospital, Toronto, ON, Canada

Východiska: Studie ICON7 byla navržena s cílem posoudit bezpečnost a účinnost zařazení bevacizumabu ke standardní chemoterapii u žen s nově diagnostikovaným karcinomem ovarií. Analýzy úplných údajů o přežití bez známek progrese onemocnění (progression-free survival, PFS) naznačují přínos léčby bevacizumabem ve smyslu zlepšení PFS (p = 0,0041; 15% zlepšení po 12 měsících a 1,5 měsíce celkově) a trend směrem k prodloužení celkového přežití (overall survival, OS) (relativní riziko [hazard ratio, HR] 0,81; 95% CI 0,63–1,04; p = 0,098). Konečná analýza OS bude realizována poté, kdy dojde k 715 úmrtím. Průběžná analýza s minimálně 365 úmrtími byla vyžádána regulačními orgány posuzujícími schválení. Provedení této analýzy bylo schváleno nezávislou monitorovací a řídicí komisí. Podskupinová analýza u pacientek se špatnou prognózou (FIGO III se zmenšením nádorové masy na méně než 1,0 cm nebo FIGO IV s debulkingem) byla provedena exploračním způsobem.

Metody: Zařazené pacientky s vysoce rizikovým časným (stadium I nebo IIa dle FIGO [nediferencovaným nebo z jasných buněk], limitovaným [≤ 10 %] nebo pokročilým (stadium IIb–IV) karcinomem ovarií, primárním peritoneálním karcinomem nebo karcinomem vejcovodu byly randomizovány (1 : 1) do ramene se 6 třítýdenními cykly samotné chemoterapie (karbo platina AUC 5 nebo 6 a paclitaxel 175 mg/m2) nebo do ramene se stejnou chemoterapií podávanou současně s bevacizumabem (7,5 mg/kg) v trvání 5 nebo 6 cyklů s následnou pokračující léčbou bevacizumabem v monoterapii každé 3 týdny v trvání dalších 12 cyklů nebo do okamžiku progrese onemocnění bez ohledu na to, co nastalo dříve.

Výsledky: Od prosince 2006 do února 2009 bylo randomizováno celkem 1 528 žen z 263 center v sedmi skupinách GCIG. Vstupní charakteristiky byly mezi rameny dobře vyváženy: střední hodnota věku (57 let), ECOG PS 0–1 (47 %), časné stadium vysoce rizikového onemocnění (9 %), pacientky se špatnou prognózou (30 %), histologie (69 % serózní, 8 % endometrioidní, 8 % z jasných buněk). Celková analýza OS: střední délka sledování 28 měsíců, 377 úmrtí (200 standardní terapie, 177 bevacizumab), HR 0,84, 95% CI 0,69–1,03; p = 0,099. Explorační podskupinová analýza pacientek se špatnou prognózou: 188 úmrtí (109 standardní terapie, 79 bevacizumab), HR 0,64; 95% CI 0,48–0,85; p = 0,0022 s p = 0,015 pro test interakce (terapie/riziková skupina).

Závěry: Celkový trend směrem ke zlepšení OS při léčbě bevacizumabem pokračuje, přičemž číselně významnější přínos je u pacientek se špatnou prognózou.

OCEANS: Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III sledující chemoterapii spolu s bevacizumabem nebo samostatně u pacientek s recidivou karcinomu ovaria, primárního karcinomu peritonea nebo karcinomu vejcovodu citlivých na platinová cytostatika

C. Aghajanian, N. J. Finkler, T. Rutherford, M. G. Teneriello, J. Yi, H. Parmar, L. R. Nycum, M. A. Sovak

Memorial Sloan-Kettering Cancer Center, New York, NY; Florida Hospital Gynecologic Oncology, Florida Hospital Cancer Institute, Orlando, FL; Yale University School of Medicine, New Haven, CT; Northwest Cancer Specialists, Vancouver, WA; Genentech Inc., South San Francisco, CA; Forsyth Regional Cancer Center, Winston-Salem, NC

Východiska: Bevacizumab (BEV) – humanizovaná monoklonální proti látka proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (vascular endothelial growth factor, VEGF) – prokázal ve dvou pilotních studiích fáze III u pacientek s epiteliálním karcinomem ovarií (epithelial ovarian cancer, EOC), primárním karcinomem peritonea (primary peritoneal cancer, PPC) nebo karcinomem vejcovodu (fallopian tube cancer, FTC) klinický přínos ve smyslu zlepšení přežití bez známek progrese onemocnění (progression-free survival, PFS). V této klinické studii fáze III byl hodnocen dopad léčby BEV v kombinaci s karboplatinou (C) a gemcitabinem (G) s následnou mono terapií BEV do okamžiku progrese onemocnění (disease progression, PD) u pacientek s recidivou nádorů citlivých na platinová cytostatika.

Metody: Zařazeny byly pacientky s recidivou EOC, PPC nebo FTC citlivých na platinová cytostatika, s předchozí terapií jedním režimem, s žádnou předchozí léčbou BEV, s výkonnostním stavem 0–1 dle ECOG a s měřitelným onemocněním. Osoby byly randomizovány do dvou ramen (tab.):

• Rameno A: [IV C (AUC 4, 1. den) + G (1 000 mg/m2 1. a 8. den) + placebo (PL) 1. den] každých 21 dnů × 6 cyklů (c) → PL každých 21 dnů až do okamžiku PD nebo projevů nepřijatelné toxicity.

• Rameno B: [CG + BEV (15 mg/kg) 1. den] každých 21 dnů × 6 cyklů → BEV každých 21 dnů až do PD nebo nepřijatelné toxicity.

Primárním sledovaným parametrem bylo PFS hodnocené výzkumníky (RECIST). Sekundární sledované parametry zahrnovaly objektivní odpověď (objective response, OR), celkové přežití (overall survival, OS), trvání odpovědi a bezpečnost. Uspořádání studie poskytlo 80% sílu pro detekci 27% snížení rizika progrese onemocnění nebo úmrtí pro rameno B vs. A, s omezením celkové chyby I. typu na 5 %.

Výsledky: Ve studii OCEANS bylo od dubna 2007 do ledna 2010 zařazeno 484 pacientek (242 v každém rameni) a střední délka sledování byla 24 měsíců. Režim BEV + CG s následnou monoterapií BEV do okamžiku PD vedl v porovnání se samotným režimem CG k významnému prodloužení PFS (HR 0,484; p < 0,0001). Míra OR se zvýšila o 21 % (p < 0,0001). Údaje o OS nejsou úplné, neboť událost byla zaznamenána pouze u 29 % pacientek. Bezpečnostní profi l byl v souladu s dalšími studiemi s BEV.

Závěry: Výsledky ukazují statisticky významný a klinicky relevantní přínos zařazení bevacizumabu k chemoterapii u pacientek s recidivou EOC, PPC a FTC citlivých na platinová cytostatika. Jedná se o první studii fáze III s antiangio genním léčivem prokazující klinický přínos u těchto pacientek.

Nezávislé radiologické posouzení studie GOG218 – klinické studie fáze III sledující léčbu bevacizumabem u nepředléčených žen s pokročilým karcinomem ovarií, primárním karcinomem peritonea a karcinomem vejcovodu

R. A. Burger, M. F. Brady, J. Rhee, M. A. Sovak, H. Nguyen, M. A. Bookman

Fox Chase Cancer Center, Philadelphia, PA; Gynecologic Oncology Group, Buffalo, NY; Genentech Inc., South San Francisco, CA; Arizona Cancer Center, Tucson, AZ

Východiska: GOG218 je randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III se třemi rameny srovnávající režim karboplatina a paclitaxel (CP) současně s bevacizumabem s režimem CP současně s bevacizumabem a následnou pokračující monoterapií bevacizumabem (CP + B → B) u karcinomu ovarií (epithelial ovarian cancer, EOC), primárního karcinomu peritonea (primary peritoneal cancer, PPC) nebo karcinomu vejcovodu (fallopian tube cancer, FTC) stadia III (s makroskopicky reziduálním onemocněním) a stadia IV. Zhodnocení řešiteli studie ukázalo v případě režimu CP + B → B klinicky relevantní a statisticky významné prodloužení přežití bez známek progrese onemocnění (progression-free survival, PFS) v porovnání se samotnou terapií CP (R. A. Burger, ASCO 2010 LBA1). Poměr rizik (hazard ratio, HR) pro PFS z necenzorované analýzy bylo 0,72 (p < 0,0001) a z cenzorované (cenzorované pro CA-125 a neprotokolární terapii, INVc) pak 0,644 (p < 0,0001). S cílem určit spolehlivost kritérií RECIST při posuzování progrese ovariálních karcinomů bylo pro potvrzení získaných výsledků provedeno nezávislé přezkoumání zaslepených radiologických a klinických údajů (tab. na str. 198).

Metody: Nezávislé hodnoticí komisi (independent review committee, IRC) byly poskytnuty radiografi cké snímky a klinické údaje. Údaje byly přezkoumávány zaslepeným způsobem v souladu s předem specifi kovaným schématem řídícím se kritérii RECIST. Analýza PFS byla prováděna podle léčebného záměru u všech randomizovaných subjektů.

Výsledky: K přezkoumání byly zaslány radiografi cké snímky více než 97 % pacientek. Vysoká míra shody mezi IRC a INVc byla pozorována při hodnocení progrese onemocnění (progressive disease, PD) (77 %) a data začátku PD (73 %). Další analýzy týkající se shody a potvrzení u dalších sledovaných parametrů ve studii probíhají.

Závěry: Dle znalostí autorů se jedná o doposud nejrozsáhlejší analýzu IRC u pacientek s ovariálním karcinomem. Mezi analýzou PFS prováděnou IRC a INVc panovala vysoká míra shody, kdy obě potvrdily významné zlepšení PFS u osob léčených režimem CP + B → B v porovnání s terapií CP. Velikost souboru hodnoceného IRC, vysoká míra účasti a silná shoda pozorovaná mezi hodnocením IRC a INVc naznačují, že kritéria RECIST mohou být použita k objektivnímu posouzení ovariálních karcinomů.

---

zdroj: Journal of Clinical Oncology