POZNÁMKY

Sloučení ministerstva práce a sociálních věcí s ministerstvem zdravotnictví je zhruba stejně pravděpodobné, jako byla ještě před nedávnem přímá volba prezidenta.

Nepředstavitelné, ale možné. Hlavní námitka je triviální – nový úřad by byl finanční a mocenské monstrum: rozpočet ministra Jaromíra Drábka je dnes přes půl bilionu korun (504 917 239 000).

Leoš Heger sice přímo rozhoduje o pouhém zlomku (necelých sedm miliard), zásadně však ovlivňuje zdravotní pojišťovny (dalších 220 miliard). Sloučením by vznikl superúřad, což je na úrovni půli státního rozpočtu.

Z hlediska nepolitického jde ale o skvělý nápad: zatímco téměř všichni během života platíme a staráme se, na konci života potřebujeme rozsáhlou péči.

A tradiční rozdělení na zdravotní a sociální služby často škodí. Příklad: Lékaři skvělou operaci zachrání život – ale už se nikdo nepostará o následnou rehabilitaci. Ta potíž sužuje mnohé země, nás však enormně: máme oproti zbytku vyspělého světa přemíru akutních lůžek (5,2 na 1000 obyvatel, průměr OECD 3,8 – jsme sice "chudí", ale zde téměř 40 procent nad průměrem).

Naopak máme málo lůžek dlouhodobých, která vyžadují trochu zdravotní a hodně sociální péče. Zdá se proto nezbytné, aby část peněz, které platíme jako pojistné na péči o své zdraví, mohly využít rehabilitačně sociální služby.

Už dnes Jaromír Drábek a Lubomír Heger chystají legislativní změny, aby mohli využít peněz z pojištění k péči právě na sklonku života; ta dramaticky zlepší náš stav, ale nejmenuje se operace.

I díky tomu, že jsou oba pánové z TOP 09 a též oba relativně málo "žárliví", mohou si agendu v klidu předávat. Aby politik přenechal "své" peníze jinému, je v jejich oboru víc než zázrak.

------

autor: Petr Kamberský

Lidové noviny