ČTK to řekla mluvčí SÚKL Veronika Petláková.

Podle televize Prima by na seznamu mohlo být až 400 léků, které by si lidé museli platit. Pojišťovny by tak prý mohly ušetřit až jednu miliardu korun.

Ročně dají pojištovny za léky na recept kolem 35 miliard korun a za léky na žádanku přes deset miliard. Pacienti vydají za léky na recept za rok přes sedm miliard a za léky bez receptu přes osm miliard korun.

Změnu v úhradách léků zavedla reformní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle ní se automaticky vyřadí z úhrad pojišťoven léky, které jsou bez lékařského předpisu a současně je lze psát na recept, kdy je také pojišťovny hradí. V systému úhrad zůstanou tyto léky jen v případě, že všechny zdravotní pojišťovny o to požádají.

"V tuto chvíli je na pojišťovnách, aby vyhodnotily veřejný zájem na ponechání úhrady u takzvaných volně prodejných léků. Nikdo tedy nemůže uvést, kterých léků se případné vyřazení týká. Nabádání k nákupu do zásoby není na místě," zdůraznila mluvčí.

Zrušením receptů pro vybrané léky chtěli zákonodárci podpořit samoléčení pacientů a zrušit bariéry v přístupu k lékům, u nichž k tomu nebyl důvod.

Ze zákona jsou vydáním na lékařský předpis podmíněny jen léky v injekční nebo infuzní formě a vysoce účinné látky.

Pokud má být lék volně prodejný bez receptu, musí splnit tři hlavní kritéria: nesmí poškozovat jaterní buňky a riziko závažných nežádoucích účinků smí být jen nízké. Lék se musí užívat u onemocnění, které si pacient dokáže určit sám a riziko ohrožení zdraví i při nesprávném užití je nízké.

A poslední je, že užívání léku nesmí zakrýt příznaky vážnějšího onemocnění, které pacient nerozpozná, a tak nevyhledá včas lékaře.

Petláková uvedla, že pokud SÚKL dojde k závěru, že lék nesplňuje kritéria, aby byl výhradně na lékařský předpis, může v rámci registračního řízení navrhnout změnu způsobu výdeje, případně sám zahájit správní řízení. Vždy ale při rozhodování musí zvážit všechny přínosy i rizika pro pacienty, aby byla při léčbě zajištěna jejich bezpečnost.
------

autor: nam

ČTK