Více než čtvrtina z lidí, kteří v Česku ročně zemřou, podlehne chorobě, kterou lze léčit nebo jí předcházet prevencí.

Ukazují to data demografů, která slouží pro srovnávání úrovně zdravotnictví v jednotlivých zemích. Ministerstvo zdravotnictví údaje zveřejnilo s tím, že dokládají neutěšený stav péče, přestože Česko má oproti jiným státům velký počet lékařů.

Statistická data o úmrtích zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z jejich propočtů vyplývá, že lidí, kteří by teoreticky nemuseli zemřít, je každý rok více než 24 tisíc.

Jsou to dospělí i dětští pacienti, kteří zemřeli předčasně na jednu ze zhruba osmdesáti vybraných chorob nebo komplikací, například na zánět slepého střeva, záškrt, rakovinu prsu či vrozenou vadu srdce. Úmrtím z těchto příčin lze podle demografů částečně nebo úplně předejít prevencí či vhodnou léčbou.

Podle statistického úřadu celkem ročně umírá na zdravotní problémy průměrně 106 tisíc lidí.

"Rozhodující je stadium nemoci, ve kterém poprvé pacient vyhledá zdravotnické zařízení. Pokud je časné, lze smrt odvrátit," míní lékař a náměstek ředitelky jičínské nemocnice Martin Šimák.

Česko šesté od konce

Ministerstvo zdravotnictví tuto statistiku používá jako jeden z ukazatelů efektivity péče. Takzvaná odvratitelná úmrtnost slouží i při mezinárodních srovnáváních. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj loni čísla přepočítala na 100 tisíc obyvatel a srovnala je ve 31 zemích.

Pro Česko žebříček nevyzněl lichotivě. Skončilo šesté od konce, nejlepšího výsledku dosáhla Francie, nejhoršího Estonsko.

Ministerstvo zdravotnictví se rok od zveřejnění žebříčku k datům vrátilo a spolu s dalšími statistikami poukazuje na to, že Česko nemá tak dobrý stav zdravotnictví jako země, které přitom mají v přepočtu na počet obyvatel daleko méně lékařů či nemocničních lůžek.

-------

autor: Hana Válková

Mladá fronta Dnes