Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ani jiný právní předpis, nestanoví výslovnou podmínku, že se ordinační a provozní doba poskytovatele musí lišit.

Delší provozní dobu lze doporučit zejména pro bezproblémovější kontakt se správními orgány. Nicméně pokud by se lékař-poskytovatel rozhodl, že bude uvádět provozní dobu shodnou jako ordinační, nelze takové rozhodnutí považovat za porušení zákona, a to právě vzhledem k absenci výslovně stanovené zákonné podmínky, že obě doby musí být odlišné.

Lékař tedy dle mého názoru nemůže být jakkoliv sankcionován za to, jestliže se bude jeho provozní a ordinační doba shodovat.

Neexistuje právní předpis, který by mu zakazoval veškerou administrativu a další úkony nad rámec ordinování pro pacienty provádět doma ve svém volném čase po večerech či o víkendech, stejně tak žádný právní předpis poskytovateli nepřikazuje takovou činnost provádět výhradně v prostorách zdravotnického zařízení a být tak dostupný správním orgánům či jiným osobám po ordinační době.

Pro případné návštěvy pověřených osob správních orgánů se lze vždy domluvit s poskytovatelem individuálně, je-li kontrola plánovaná, pokud jde o namátkové kontroly, není vyloučeno, aby byly prováděny v ordinační době, jestliže tím nebude ve smyslu § 45 odst. 3 písm. b) a c) citovaného zákona narušeno poskytování zdravotních služeb.