Onehdá mi akutně onemocněla sestra, mobil jsem měl vypnutý, takže, když jsem ráno přišel do ambulace a uviděl narvanou čekárnu a teprve zapnul mobil, na kterém byla zpráva, že žádná sestra nepřijde, došlo mi v jakém jsem průšvihu, že neseženu nikoho, kdo by mi pomohl. Vyšel jsem do čekárny a oznámil, že nemám bohužel setru a proto navrhuji, ať si to pacienti oragizují sami a chodí do ordinace jak uznají za vhodné, že já budu pouze pracovat. Světe div se, naprostá pohoda, zvládl jsem vše, trvalo to sice trochu déle, ale nikdo neremcal, všichni byli v pohodě, ochotně se nechali předbíhat akutnímy stavy, lidi byli na sebe hodní. Pro mě to byl záhul, jsem rád, že jsem to zvládl bez průšvihu. Myslím si, že největší problém dnešních nemocnic je v tom, že se míchají akutní pacienti s neakutními. Máte narvanou čekárnu, každého něco bolí, čeká hodinu i déle, Vám přivezou "rychlíci" nějakou "havárku" a vy máte 2 hodiny co dělat a v čekárně jsou čím dál víc naštavní s tím naraženým prstem, zatím co za dveřmi jde možná o život. Ono je to bohužel v organizaci práce, třídění, ALE NA TO POTŘEBUJETE LIDI, aby byl zvlášť akutní příjem, akutní abulance a zvlášť ti co mají čas. Bohužel, nedostatek personálu se supluje tím, že se slučují odbornosti, někdo je jen na telefonu, o víkendu slouží omezený počet lékařů atd.....