Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 23. červenec 2014 | Svátek má Libor
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Z medicíny  |  Kongresy  |  Z praxe  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Mrtvice má u nás velké šance

Mrtvice má u nás velké šance

15.06.2007 09:56
Autor: Zdena Lacková
diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA: RIZIKEM JE VYSOKÝ TLAK

Mozek představuje sídlo rozumu čili ducha. Zůstat "bezduchý" jistě nikdo netouží. Přesto mozková příhoda, při níž se hraje nejen o zachování rozumových schopností, ale leckdy o život, postihuje v České republice mnohem více lidí než ve vyspělých evropských zemích.

Cévní mozková příhoda, nazývaná též iktus nebo lidově mrtvice, je akutní onemocnění, které je způsobeno buď uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku, nebo krvácením do mozku. V prvním případě lékaři hovoří o ischemické cévní mozkové příhodě, při krvácení pak o příhodě hemoragické. Ischemické příčiny jsou častější, tvoří asi 80 % všech případů iktu.

Každý rok utrpí iktus kolem 15 milionů lidí po celém světě, z nichž téměř třetina na toto onemocnění zemře, a další třetině zůstanou trvalé následky. Příhoda se může dostavit v kterémkoliv věku, v 75 % případů postihuje osoby starší 65 let.

"Alarmující je ale fakt, že zatímco dříve se u mladého člověka cévní mozková příhoda objevila jen výjimečně, dnes není ani pětadvacetiletý pacient žádnou raritou," zdůrazňuje MUDr. Miroslav Kalina, primář neurologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Podle něj je to způsobeno především nezdravým životním stylem a u žen s poruchou krevní srážlivosti pak negativním působením užívané hormonální antikoncepce.

Nejčastějším rizikovým faktorem pro oba typy iktu je vysoký tlak a ateroskleróza, u ischemické příhody se přidává zvýšená krevní srážlivost, u hemoragické zase vrozená onemocnění cévní stěny, jako je výduť nebo cévní malformace.

Varovným signálem blížící se mrtvice může být takzvaná tranzitorní ischemická ataka neboli "minimrtvice". Tu způsobí nedokrvení mozku a jejím důsledkem je podobně jako u mozkové mrtvice výpadek té neurologické funkce, kterou má na starosti právě postižená část mozku. V případě tranzitorní ataky se ale jedná o přechodný, krátce trvající stav, jenž se u tří čtvrtin pacientů do pěti minut spontánně upraví. Takováto ataka může předcházet o dny, týdny nebo měsíce skutečnou mozkovou příhodu. Nemocní, kteří prodělali tranzitorní ataku, mají podle statistik devětkrát vyšší pravděpodobnost vzniku iktu.

V České republice utrpí poprvé akutní cévní mozkovou příhodu každý rok 300 lidí ze 100 tisíc obyvatel a výskyt tranzitorních ischemických atak se odhaduje na 40 lidí ze 100 tisíc. "Výskyt prvních příhod je tak u nás až třikrát vyšší než v zemích západní, severní a jižní Evropy," říká doc. MUDr. Zbyněk Kalita, CSc., primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Cévní mozková příhoda je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí, druhou nejčastější příčinou invalidity a u žen po 45. roce věku dokonce nejčastějším invalidizujícím důvodem.

"V oblasti diagnostiky iktu je nejdůležitější CT vyšetření, které nejlépe rozezná krvácení do mozku nebo pod pleny mozkové. Některé moderní přístroje jsou schopné ještě následně provést přesnou CT angiografii, která zobrazí cévní řečiště v mozku a detailně definuje oblast zúžení či uzávěru cévy," vysvětluje plukovník MUDr. František Charvát, Ph.D., primář radiodiagnostického oddělení Ústřední vojenské nemocnice.

Další výhodou nových softwarů na CT vyšetření je provedení perfuzního vyšetření. To dokáže určit množství krve, které oblastí mozkové tkáně proteče, a napoví tak, zda již mozková tkáň odumřela, nebo ji ještě léčba může zachránit. Moderní vyšetřovací metody, ať už se jedná o CT či magnetickou rezonanci, dokáží také lokalizovat případné výdutě na cévách, které, když prasknou, způsobí u pacientů krvácení do mozku.

U léčby mozkových výdutí dnes existují dvě rovnocenné metody. Je to jednak neurochirurgická léčba, při níž lékař, aby se dostal k mozku, provádí kraniotomii, tedy odstranění kousku lebeční kosti. Druhou možností je mnohem méně invazivní endovaskulární léčba. Ta se provádí kratší dobu a dlouhodobé výsledky nejsou úplně k dispozici.

Podstatu endoskopických výkonů zjednodušeně vysvětluje MUDr. Helena Přindišová z radiodiagnostického oddělení Nemocnice Na Homolce: "Do postižené tepny v mozku se zavede vodící katetr čili tenká cévka, a to z přímého vpichu nejčastěji do stehenní tepny. Poté je nitrem tohoto vodícího katetru přímo do místa postižení zaveden další tenoučký katetr, který slouží k vlastnímu umístění stentu - jemné kovové cévní výztuže či k zavedení balonku pro rozšíření zúžené tepny. Takto se zavádějí i odpoutatelné kovové spirálky, jež vyplní, a tím zaslepí výduť na cévě. Velká část výkonů se provádí v celkové anestezii."

Léčit ischemické mozkové příhody, kdy se náhle uzavře některá z mozkových cév, lze konzervativně nebo za pomoci trombolýzy. Konzervativní léčba v sobě zahrnuje podávání léků na zlepšení prokrvení postižené oblasti nebo ostatních tkání, prevenci otoku mozku a infekčních komplikací, prevenci opakování nebo pokračování příhody a v neposlední řadě rehabilitaci.

"Původní pohled na iktus jako na neléčitelnou, fatální záležitost se změnil především s příchodem intravenózní a intraarteriální trombolýzy," zdůrazňuje primář Kalina. Trombolýza je podání léku na rozpuštění krevní sraženiny, jež ucpala cévu. Lék se podává buď do žíly - intravenózně, nebo za pomoci katetru přímo do sraženiny - intraarteriálně.

Trombolýza v ideálním případě umožní pacientovi několik dnů po mozkové mrtvici odejít domů bez následků. Není však vhodná pro všechny nemocné. Může být totiž uplatněna jen zhruba do tří hodin od vzniku cévní mozkové příhody a jedině na specializovaném pracovišti na jednotce intenzivní péče. Mnozí pacienti bohužel přicházejí k lékaři pozdě nebo nejsou léčeni v dostatečně vybaveném zdravotnickém zařízení.

Podle docenta Kality, který je také předsedou Cerebrovaskulární sekce České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, by měl být iktus jakožto onemocnění mozku léčen neurology, přitom u nás až dvě třetiny pacientů s mozkovou příhodou končí na interních odděleních.

"Podle helsingborské deklarace z roku 1995 by dnes měl být každý nemocný s akutním iktem přijat na jednotce intenzivní péče. U nás je ale taková skutečnost, že se na jednotky intenzivní péče dostane sotva osmina indikovaných nemocných," zdůrazňuje docent Kalita. Trombolýza, kterou lze dělat jedině na těchto jednotkách, se tak v České republice provádí desetkrát méně než v zemích severní a západní Evropy.

Chybějící síť iktových jednotek intenzivní péče a z toho plynoucí dvakrát vyšší úmrtnost našich pacientů ve srovnání s vyspělou Evropou má podle docenta Kality na svědomí nezájem státu. Přestože ke vzniku funkční sítě iktových jednotek připravila Česká neurologická společnost detailní podklady, několik let již selhávají její pokusy o projednání materiálů na Ministerstvu zdravotnictví.

Mrtvice se hlásila dvakrát

Během jednoho dne musel 49letý pan Radek dvakrát na chvíli přerušit práci. Vždy po dobu několika minut nebyl schopen hýbat nohama. Po pracovní době se tedy vydal na nejbližší neurologickou kliniku. Nález na CT mozku byl ale normální a také ultrazvukové vyšetření přívodných mozkových tepen nic špatného neukázalo. Pacient tedy dostal nějaké léky a byl odeslán domů. Ovšem cestou ještě na schodech kliniky upadl, protože mu končetiny opět vypověděly službu. Byl ihned převezen do Nemocnice Na Homolce a diagnóza zněla - uzávěr střední mozkové tepny. Lékaři provedli trombolýzu a stav pacienta se díky tomu zlepšil tak, že po několika dnech mohl sám odejít domů. "Pan Radek byl nekuřák, nepil a měl zdravé tepny. Trpěl ale dědičnou poruchou - trombofilií a zvýšená srážlivost krve se mu stala osudnou. Naštěstí pomoc medicíny přišla včas," dodává k tomu primář Kalina.

Nejběžnější příznaky mozkové mrtvice:

* náhlá ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla, * potíže s mluvením nebo potíže porozumět řeči, * porucha zraku patrná na jednom nebo na obou očích, * závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace, * silná bolest hlavy bez zřejmé příčiny. Jak si chránit mozek:

* Nekuřte. * Dostatečně se hýbejte. * Nejezte tučnou stravu, bohatou na živočišné tuky. * Hlídejte si hladinu cholesterolu v krvi. * Kontrolujte si krevní tlak. * Nepodceňujte přechodné varovné příznaky signalizující nedokrevnost mozku. * Pokud máte v rodině dědičnou trombofilii, zjistěte, zda jí také netrpíte, a pokud ano, upravte svůj životní styl podle rad lékaře.



Copyright © 2000-2012 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved. Podrobné informace o právech.