Pane doktore, nevíte, co se děje, nebo máte v hlavě úplný zmatek, když píšete o
svobodné volbě poskytovatele a pojišťovny !

Srovnávají nesrovnatelné. Např problém počtu lékařů- čr a jinde- lékař jako pracovní síla, ať dělá kdekoliv je stále větším procentem svého času nucen zapisovat, vykazovat a neléčit. Dál je taky zaměstnávám nesmyslně a neefektivně, což je výsledek mnohaletého chaotického řízení úřednictvem a ekonimy s právníky za zády. V klídku bych počítal počet lékařů efektivně léčících 8 h denně jako polovičku z psaného počtu, a možná jsem ještě optimista.
Další samostatná šupa je věkové složení, viz můj blog, v čr velmi nepřirozená s katastrofickým výhledem.
\Tak o čem to ti experti píší a proč když jsou to všeobecně známé věci (lidem kteří v oboru pracují)

Někdy je vše marno. Není to dávno, četl jsem zajímavou úvahu : USA vynakládají na zdravotní péči více než desetkrát tolik co Kuba, při tom průměrný věk dožití je v obou zemích stejný. Otázka pro posádku lodi v Karibiku zní - kam poplujete za zdravotní péčí, když bude nutná.

Často se objevuje posmívání statistice a pohrdání jí. Problém ovšem není v ní, ale v těch, kteří ji interpretují. Nemluvě o těch, kterých cílem je dosáhnout nějakého postavení v žebříčku statistických údajů. Je to podobné jako s dogmatem, které spočívá ve zvláštním paradoxu - skutečnost není interpretována, ale interpretace jsou uskuteč%novány.

Je to divný článek, počet pojišťoven se prezentuje jako možnost volby, když v současném systému se jen přerozděluje zdravotnická daň nesmyslně mnoha pojišťovnami, které si nijak nekonkurují, a i kdyby si náhodou mohly konkurovat, nový zákon možnost změnit pojišťovnu ztížil

veškeré vymoženosti mediciny tohoto století jsou v tomto státě určeny pri určitý početz lidí, kteří žijí převážně ve velkých městech jmenovitě v Praze.
Politici tvrdí, že příplatky za hospitalisaci / t. č. 100 Kč/, příplatky za léky, poplatky u lékaře atd atd nikoho nějak ekonomicky neohrozí.
Průměrný důchod ve státě je méně , než 150 000 Kč za rpk. Elementární sociologická analysa nás přivede k tomu, že zdravotní stav opbyvatelstva není v přímé úměrnosti kmpočtu lékařů...

Omnia, quae vindicaris in altero, tibi ipsi vehementer fugienda sunt , všeho, co odsuzuješ u jiného, se musíš rozhodně vyvarovat sám.

Seneca Lucius Annaeus sice věbnoval dvě knihy o mírnosti (De Clementia) Caesarovi Neronovi, oč zde však běží je,zda ypsilon je majoskulní či miniskulní

miniskukně ani promiskuitytu neobhajuji
a kuny skulní mi smrděj i v máji

a jak jste jistě rychle pochopil,njvíce mi ve věži straší Werichovy konzervy s hráchem

Ad 1) Trvalá rovnováha není možná pokud se nám z našich peněz na naše zdraví bude ztrácet padesát miliard korun ročně, jak tvrdil Jiří Paško, v jehož firmě jen za transfer peněz mizí statisíce korun měsíčně.
Adaptabilní vývoj není v našem současném zdravotnictví možný. Náš systém, ve kterém naši politici chtějí vše držet ve svých opratích, je neuvěřitelně těžkopádný.
Podstatně adaptabilnější by byl systém ve svobodě všech subjektů ve zdravotnictví a v jejich přirozených vztazích. Lékař musí být svobodný léčit svého pacienta podle jeho potřeb. Pacient musí být svobodný nejen ve výběru lékaře, ale také ve smysluplném výběru v pojišťovnách, což náš současný systém veřejnoprávního pseudopojištění de facto a bez iluzí neumožňuje.
Maximálně adaptibilní je pouze systém se svobodnými pojišťovnami (nesmí jim chybět legislativní limitace v podobě neziskové organizace, solidarity zdravých s nemocnými a solidarity bohatých s chudými), ve kterých úředník rozhoduje o reálné bilanci mezi možnostmi finančních prostředků a možnostmi léčby a uzavírá smlouvu přímo se svými klienty v rámci různých pojistných produktů s různou spoluúčastí. Bez splnění této podmínky si o adaptibilitě systému můžeme jen snít!
Ad 2) Legislativně jste nám změnili trpící pacienty potřebující naši pomoc v naše klienty, kteří si poroučí nesmyslná vyšetřování a předepisování nesmyslných léků. Z toho není úniku. Legislativní změna pacienta v klienta nepřinesla a ani nemůže přinést změnu prosebníka ve váženého klienta. Pacient jako klient se v systému propadá do mnohem horší role prosebníka, řešícího svou situaci protekcí nebo korupcí. Dokud návštěvník naší ordinace se nestane naším jednoznačným ekonomickým přínosem a zůstane ekonomickým ohrožením svého ošetřujícího lékaře, jak je tomu dnes, pak nikdy nemůže být pánem ve zdravotnictví a všechna pia desideria Julínkova zůstanou jen v rovině iluzí.
Není pravda, že stát předal své řízení do rukou pojišťoven. Proto ani pojišťovny nemohou sloužit svým klientům a nemohou uzavírat s nimi pojistné smlouvy podle potřeb pacientů.
Ad 3) Mantra o sloučení zdravotní a sociální péče by byla přínosná, ale v současnosti se mi jeví jako neřešitelná. Konečně jsou i závažnější otázky k řešení, které politici odmítají řešit.

Ad ad 2) skro by se někdy chtělo říci, že změnili trpělivého na trpícího.

K tomu klientovi : zatím jsem nenašel právní normu, určující zdravotní péči a zdravotní služby, která by pro pacienta užívala pojem klient. Ale obsahově to řiní, jak píšete.

napsal jsem před lety

http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-pacient-nebo-klient-d5y-/p_spolecnost.asp?c=A060430_112121_p_spolecnost_wag

říká se,že trpělivost přináší růže.
Tyto růže jsou samý trn.
A že pacient má důvěřovat.
No kam důvěra vede,je v tomto článku:

http://www.novinky.cz/krimi/273079-napalena-zena-sla-vymenit-zertovnou-tisicieurovku-prodavac-ji-dal-24-tisic-korun.html

Il n'y a pas de rose sans épines

otec inovací Joseph Schumpeter mluvil o inovacích jako o tvůrčí destrukci. V každé inovaci je i ta destrukční část. Bohužel jinak to při daném stavu lidské psychiky nejde.

jakékoliv tvrzení. Jen je třeba vybrat ty správné grafy, správné tabulky a správně je interpretovat. To už věděl Churchill a my jsme mu v Praze postavili pomník.

...ano, czela jistě platí tento titulek. Příkladem budiž preventivní prohlídky, které jsou dnes nepovinné, praktičtí lékaři je aktivně nenabízejí, protože proč by si přidělávali práci, když za ni od ZP dostanou zlámanou grešli. A tak je vše výhradně na svobodné vůli a rozhodnutí pacienta, resp. klienta, podnešním - ostatně tento termín zavádí nový zákon o zdravotních službách, nikoli tedy o zravotní péči !
Vezměte příklad : kontrolní otázka ! Kdo provádí poctivě dle rozpisu ZP vyš. hemoocult ? Málokdo. Takže nádor tračníku se nechá narůst až do inoperativního stadia a všechno to v důsledku stojí daleko více, než kdyby to bylo nějak kodifikováno. Ale žijeme v demokracii, že ? Takže to raději necháme všechno pochcípat, s odpuštěním, a ZP ušetří.
Atd., atd., každý si může dosadit co chce. A stát prosperuje a dusí lékaře a regulůuje a strhává za péči, prostě stále a pořád dokola....

Po přednášce o novinkách prevence rakoviny tlustého střeva jsem u vysoce rizikových svých pacientů (děti rodičů, kteří oba měli rakovinu tlustého střeva) navrhnul racionální preventivní postup, který byl odsouhlasen revizním lékařem pojišťovny. Po několika měsících jsem byl donucen vyšetření zaplatit ze svého...
To je ďábelský systém našeho zdravotního pojištění!

No, je to tedy tragédie ! Ale je toho daleko více ! Kdybychom nebyli takoví připosraní a měli ještě sílu bojovat s tím státním molochem, tak by asi bylo namístě podat trestní oznámení a rozeslat stížnost na všechny rozhodující instituce. Ať lidé vědí, jak se o ně jejich pojišťovací zdravotní ústavy bijí. Zatím jsme biti jenom my, lékaři .....
A pozvat NOVU, AHA a Rudé právo ! Protože na nic jiného se naši dobrodinci nedívají a nic jiného nečtou !
Co je platno, když chytří pánové z odborných společností píšou všelijaké traktáty o prevenci pořád dokola. Mám pocit, že je to ještě horší a ty lepší časy už jsou za námi. Nechci vypadat jako staromilec, ale úroveň toho materiálu, co dnes každoročně vylézá z lékařských fakult je "obdivuhodný". Abych neurazil.

A to jeste vetsina z nejschopnejsich z nich mizi za hranicemi...