Odboráři, rada postižených a svaz pacientů si stěžují ombudsmanovi na připravované i prosazené změny ve zdravotnictví. Podle nich vedou ke zhoršování dostupnosti péče. Požádali veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského o jednání.

ČTK to sdělili zástupci odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP). Rada, odbory a svaz pacientů kroky zdravotnické reformy kritizují, několikrát proti nim protestovaly i v ulicích.

Odboráři, NRZP a pacientský svaz se na ombudsmana obrátili dopisem. V něm poukazují na změny ve zdravotnictví. Vadí jim chystané nařízení, které má stanovit maximální dojezdové doby k lékaři a čekací lhůty na operace a vyšetření. Kritizují také připlácení za vybraného lékaře, zdravotnické poplatky či případné uzavírání některých nemocnic.

Připravovaná i přijatá opatření nejsou podle nich v souladu s ústavou a mezinárodními úmluvami o právech dítěte, právech postižených či lidských právech. Pisatelé by se rádi s Varvařovským sešli v týdnu od 13. do 17. srpna.

Podle ministerstva měly dojezdové a čekací časy ve zdravotnictví platit od roku 2013. Na návrhu nařízení se ale zatím pracuje. Jedna z verzí obsahovala třeba to, že by se k praktickému lékaři, zubaři či do lékárny měl pacient dostat nejpozději do 45 minut jízdy.

Cesta ke specialistům by neměla překročit hodinu až dvě, a to podle oboru. Například do ordinace kardiologa by měl pacient dojet do hodiny, klinického onkologa či dětského chirurga do hodiny a půl, na ušní, magnetickou rezonanci či k sexuologovi do dvou hodin.

Lůžková péče na chirurgii, interně či v porodnici by měla být dosažitelná do 45 minut, ortopedie či rehabilitace do 75 minut, novorozenecké oddělení či paliativní péče do dvou hodin a onkologie či neurochirurgie do tří hodin.

Podle odborářů, rady a svazu by se tak mohla začít rušit zdravotnická zařízení. V extrémním případě by totiž mohlo stačit v Česku jen pár nemocnic, do tří hodin by člověk do některé dorazil, uvádějí ironicky zástupci odborů, NRZP i pacientské organizace. Podporuje je i lékařská komora.

Na náhradu kyčelního kloubu by se podle jedné z verzí nemělo čekat přes 35 týdnů - tedy osm měsíců. Na operaci šedého zákalu by měl pacient jít do 12 týdnů - do necelých tří měsíců. Léčba roztroušené sklerózy by měla začít do čtyř týdnů od potvrzení diagnózy.

Podle ministerstva jsou to maximální časy a lhůty pro péči, kterou uhradí pojišťovny. Chystané nařízení má lidem zaručit, do kdy nejpozději musí ošetření dostat a jak daleko za ním nanejvýš pojedou.

Rada podala kvůli zvyšování poplatků, nadstandardům či dlouhým dojezdovým dobám k lékaři před nedávnem na ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) trestní oznámení.

ČTK