Na otázku, jakou roli hraje při objevování léků náhoda, kdysi odpověděl světoznámý chemik Antonín Holý takto: "Velikou, ale je třeba si jí všimnout."

On sám si dokázal všimnout několikrát. Miliony lidí na celém světě dnes léčí několik antivirotik. Jeho sloučeniny jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice a chronické hepatitidě typu B.

Včera oznámil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, že profesor Holý zemřel. Bylo mu pětasedmdesát let.

Věděcká dráha Antonína Holého začala velmi brzy - doma v kuchyni. Mezi kolegy chemiky koluje legendární historka, kterak už jako kluk našel doma starou knížku o lučbě (chemii) a ta ho přilákala k oboru.

Tajuplné bublání v hrncích

"Začal jsem dělat různé chemické pokusy. Líbilo se mi míchat něco v hrncích dohromady a pozorovat, jak to mění barvu, bublá to, kouří, syčí a někdy i bouchá. To mě fascinuje dodnes," zavzpomínal také sám Holý před deseti lety v rozhovoru pro MF DNES.

Zmíněnou učebnici pro císařskokrálovská gymnázia, ozdobenou pěknými mědirytinami, záhy vystřídala vysokoškolská skripta.

V roce 1959 vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a rok nato, s takřka čerstvým diplomem v ruce, prošel dveřmi pražského Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Tam zůstal až do konce života - ozdobený mnoha tituly, čestnými doktoráty a hlavně světovou pověstí vědce, který dokázal svými objevy zachránit miliony pacientů s virem HIV či chronickou hepatitidou typu B v těle. A přesto zůstal skromným člověkem, ačkoli jeho patenty přinášely ústavu stamiliony ročně.

"Pro mě to byl představitel neuvěřitelně zapáleného vědce, nesmírně pilného a pracovitého. Vůbec nejšťastnější byl v laboratoři, přestože vedl ústav, zastihnout ho v ředitelně byl nadlidský výkon," vzpomíná jeho kolega a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Holého pracovní nasazení bylo přímo vražedné a "chemický nos" neomylný. "Měl geniální intuici. To je vlastnost, kterou dobrý chemik, obzvlášť pokud se věnuje organické chemii, potřebuje. Už když míchal sloučeniny, tušil, že by mohl mít výsledek význam," popisuje Drahoš.

Další český biochemik a předseda Učené společnosti České republiky Václav Pačes zase vzpomíná na Holého preciznost.

Patenty z laboratoře

"Profesor Holý vyšel ze základního výzkumu, přesto své výsledky dokázal převést až k patentům. Je třeba si to připomenout právě dnes, když někteří kapitáni průmyslu základní výzkum zpochybňují. Obdivuhodná byla také jeho preciznost. Nikdy nezveřejňoval výsledky výzkumu dříve, než si jimi byl naprosto jist," hodnotí Pačes.

Sám profesor Holý ještě za života připouštěl, že ho na cestu k výzkumným úspěchům popostrčily tři zásadní události. Říkal jim "výhybky".

První přišla po aspirantuře, když musel z organizačních důvodů nastoupit do oddělení nukleových kyselin. "Volné místo v ústavu bylo právě tam. Ptali se mě, jestli tam chci jít, a já řekl, že ano, protože co jiného jsem měl taky dělat," vzpomínal na začátky v Akademii věd.

Druhá "výhybka" ho přivedla k zájmu o "biologicky užitečné a účinné látky". Právě tehdy začal s výzkumem léku proti leukémii.

Třetím zásadním momentem byl rok 1976 a setkání s profesorem Erikem de Clercqem, který se na Katolické univerzitě v belgické Lovani zabýval látkami působícími proti virům. Belgičan potvrdil medicínskou účinnost několika vzorků Holého a oslovil americké farmaceutické firmy.

Lidové noviny

Veronika Rodriguez

---

Výsledky výzkumů Antonína Holého

Je autorem 60 českých i zahraničních patentů. Látky, které vyvinul, jsou základem těchto léků:

* Duviragel
Český preparát proti oparům. Vývoj léku začal v roce 1976, když se Holý setkal s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani. Belgický lékař a virolog si všiml účinků látek, které Holý vyvinul - potlačovaly viry, přitom nepůsobily toxicky.

* Vistide
Přípravek na léčení druhotných infekcí u lidí s oslabenou imunitou - třeba po transplantacích orgánů nebo při onemocnění AIDS. Schválený v roce 1996.

* Viread
Tento lék zastavuje množení viru HIV. Látka nedokáže virus zničit, nicméně zpomalí rozvoj AIDS u HIV pozitivních pacientů. Látka byla schválena v roce 2001 v USA a tento lék je jedním z nejúčinnějších proti smrtelné chorobě AIDS. Od roku 2008 se jím léčí i žloutenka typu B. Jen v Česku se loni spotřebovalo na 14 tisíc balení tohoto preparátu za více než 91 milionů korun. Spotřeba léku každým rokem stoupne až na dvojnásobek.

* Hepsera
Lék na žloutenku typu B, schválený v roce 2002 v USA. Hepatitidou B trpí na 300 milionů lidí na celém světě a jeden milion nakažených každý rok zemře. Lék působí také u pacientů, kterým nepomáhala doposud známá užívaná farmaka. Jen v loňském roce se v Česku využívala stovka balení tohoto léku za zhruba milion korun.

* Truvada
Jedna z nejúčinnějších pilulek proti HIV infekci. Lék byl zaregistrován v roce 2004 v USA. Jediná pilulka nahradila třináct tablet, které museli pacienti polykat dříve. V Česku se loni využívalo na 1200 balení tohoto léku za zhruba 14 milionů korun. * Atripla První kombinovaný přípravek pro léčbu HIV. Schválený v roce 2006.

* Doposud nepojmenovaný lék proti chronické leukemii a rakovině lymfatických uzlin. Klinické testy u pacientů nakonec nedopadly podle očekávání, lék proto najde pravděpodobně užití ve veterinární medicíně, kde při zkouškách uspěl skvěle.