Je to jen jedno slovo v zákoně, ale už stihlo nadělat velkou paseku: místo slova "mimotělní oplodnění" se do zákona dostalo "umělé oplodnění". A kvůli tomu možná dojde i na žaloby a na soud. Oč jde?

Největší zdravotní pojišťovna VZP začala počítat do hrazených pokusů o dítě nejen skutečné mimotělní oplodnění, o něž v zákoně jde, ale i takzvanou inseminaci. Tedy vložení spermií do těla ženy. To je jednoduchý a levný zákrok, jenže jen málo úspěšný – okolo 15 procent.

Doposud to fungovalo tak, že ženy nejdřív zkusily inseminaci a teprve potom se neplodnost léčila skutečným mimotělním oplodněním s přenosem embryí, což je náročné na peníze i ženino zdraví. Teď se však ženy, které už podstoupily inseminaci, dozvěděly od VZP, že dál nemají nárok na cykly mimotělního oplodnění, kde je pravděpodobnost narození dítěte naopak velmi vysoká, protože limit hrazených cyklů už vyčerpaly.

"Revizní lékařka napsala: Neschvaluji," říká jedna z žen, právnička, která si nechala udělat rozbor zákona, a pokud VZP nezmění postoj, je připravená jít do žaloby. Teprve pak chce zveřejnit jméno, aby se k ní mohly přidat další ženy. "Kdybychom to věděly dřív, žádná by nešla do inseminace a snížila si tak šanci počít dítě, ale rovnou do přenosu embryí," vysvětluje.

Ostatní zdravotní pojišťovny přitom inseminaci mezi skutečné mimotělní oplodnění nepočítají a ženám hradí jak přenos spermií, tak přenos embryí zvlášť.

"Jde skutečně jen o jedno slovo v zákoně a kvůli tomu slovu se chceme v dohledné době obrátit na ministerstvo a jednat o tom. Neumím ale říct, dokdy bude jasno," řekla Anna Veverková, ředitelka tiskového odboru VZP.

Ministerstvo však ústy mluvčího Vlastimila Sršně tvrdí, že VZP chybuje. "Mají samozřejmě hradit inseminaci zvlášť a pokusy o přenos embryí také zvlášť. To plyne z logiky zákona. Žádná jiná zdravotní pojišťovna s tím problém nemá," říká Sršeň. O tom, že by se kvůli chybě měl změnit zákon, ministerstvo neuvažuje.

Mladá fronta Dnes     Lenka Petrášová