Podle dokumentů, které má MF DNES k dispozici, by tu léčba pacientů měla stát až miliardu ročně. Léčbu se již před šesti lety za nestandardních okolností zavázala platit Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jenže pojišťovna nyní couvá – podpisem smlouvy by zatnula do svého hospodaření pořádnou sekeru.

Jak to v roce 2006 bylo? Bývalý náměstek ministra zdravotnictví a někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka z pozice nuceného správce těsně před skončením správy, kdy směl jednat bez posvěcení správní rady, podepsal s firmou Proton Therapy Center smlouvu o smlouvě budoucí, kde se VZP zavazuje léčbu hradit.

Firma následně rozjela největší soukromou investici do zdravotnictví u nás. Za čtyři miliardy od Erste Group (přes svou divizi Immorent) centrum vybudovala.

To už u ní pracoval Antonín Pečenka jako hlavní manažer. K firmě přešel po skončení angažmá ve státní správě, a dostal se tak do jasného střetu zájmů.

"Podepsal bych to znovu, protože jsem přesvědčený, že je to terapie budoucnosti, něco, co je pro české pacienty velkým přínosem," říká dnes Pečenka. Právníci nyní zkoumají, zda se dá ze smlouvy z dubna roku 2006 vycouvat bez rizika arbitráže. Tím se majitelé firmy nezabývají a věří, že prvního pacienta ošetří na podzim. "Měl by přijít v říjnu," říká Václav Laštovka, starší z bratrů Laštovkových, spolumajitelů firmy. »

Pokud bude pojišťovna nucena smlouvu uzavřít za předjednaných podmínek, půjde o citelnou finanční ránu. Průměrně tu totiž léčba pacienta přijde na 450 tisíc.

"Což je v porovnání s léčbou dosavadními ozařovači několikanásobně dražší. Já to vím, kolik se platí, já jsem ty kalkulace dělal kvůli našemu ozařovači cyber knife," říká onkolog David Feltl z ostravské fakultní nemocnice.

Podle něj nemocnice dostávají za takzvanou léčebnou frakci na ozařovacích přístrojích, jichž je u pacienta potřeba vždy několik, od pěti do osmi tisíc korun. V případě protonového centra ekonomické kalkulace počítají s tisícem eur za léčebnou frakci, což je zhruba 25 tisíc korun.

Podle informací MF DNES vedení VZP o smlouvě celých šest let vědělo. Co s ní, však řeší až nyní. Pojišťovna se proto obrátila i na ministerstvo zdravotnictví. "To je čistě záležitost VZP. Jsou diagnózy, kde tato léčba má pro pacienty přínos, a pak jsou ty ostatní, kde tak velký přínos nemá," říká mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň diplomaticky. "V každém případě je to atypická smlouva. Taková o takové úhradě tady ještě nebyla," dodal.

VZP však na otázky MF DNES neodpověděla a její mluvčí Jiří Rod pouze říká totéž, co pojišťovna tvrdila už před čtyřmi lety, když MF DNES o vzniku centra psala poprvé: "Všechny otázky kolem hrazení léčby jsou předčasné." Hraje se přitom o hodně.

Roční výnos centra spočítaný na 2 600 pacientů, které zařízení zvládne obsloužit, dosahuje více než půl miliardy korun před zdaněním. Erste čeká finanční návratnost za deset let od okamžiku spuštění do provozu – bratři Laštovkové budou muset splácet 35 milionů měsíčně. I po odečtení veškerých nákladů byl plánovaný čistý zisk spočítán na šest milionů měsíčně. Je to podnik, na němž prakticky nelze prodělat.

Přesto se přání bratrů Laštovkových léčit prvního pacienta už letos v říjnu zřejmě nevyplní. A nejen kvůli váhání VZP nad smlouvou. Státní úřad pro jadernou bezpečnost totiž přerušil řízení o vydání povolení k používání zdrojů ionizujícího záření. "Nepředložili nám všechny požadované dokumenty, mimo jiné výsledky testů. Řízení bylo přerušeno do září, pokud dokumenty dodají, máme pak 90 dnů na rozhodnutí o udělení povolení," říká Zuzana Pašková z jaderného úřadu.

Mladá fronta Dnes

Lenka Petrášová