Když se dopravní experti z ČVUT ptali při průzkumu řidičů, jaký typ motoristy je podle nich na silnici nejnebezpečnější, respondenti se shodli na "pánovi v klobouku". Na mysli tím měli řidiče důchodového věku. Jenže lidé starší 64 let jsou podle policistů naopak nejbezpečnější skupinou řidičů. Ukazuje to srovnání s nováčky. Mladí šoféři ve věku 18 až 20 let loni zavinili 3 763 nehod, což je o 570 víc než všichni senioři dohromady.

I proto se skupina senátorů rozhodla, že starším motoristům ježdění zjednoduší. Zatímco dnes, pokud chtějí řídit, musí povinně chodit na zdravotní prohlídky už od šedesáti let, senátoři schválili novelu, která posunuje hranici až k osmašedesátým narozeninám. "Na řízení auta má věk mnohem menší vliv, než by se na první pohled zdálo, protože nejhorší nehody způsobují opilci nebo mladí řidiči. Pokud se uvažuje o tom, že do důchodu se bude chodit v 68 letech, tak proč by se do té doby nemohlo jezdit autem," vysvětluje rozhodnutí senátor Jaroslav Kubera. Návrhem se nyní bude zabývat Sněmovna.

Odborníci se na posunutí věkové hranice pro zdravotní prohlídky nemohou shodnout. Zpravidla souhlasí s tím, že nynější starší lidé jsou zdatnější, než bývali jejich rodiče a prarodiče, na stranu druhou tvrdí, že se jim třeba naopak rychleji zhoršuje zrak.

"Zrak se ve vyspělé populaci zhoršuje vlivem civilizačních chorob. Setkáváme se s lidmi, kteří mají oční vadu, nejsou způsobilí k řízení, a přitom o tom ani nevědí," upozornil Pavel Diblík, primář oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ten by prohlídky řidičů naopak zpřísnil.

Test řidičů na trenažéru ve Velké Británii ukázal, že řidiči, kteří špatně vidí, vybočují ze svého jízdního pruhu o 62 procent častěji než lidé bez oční vady. Také dokážou přečíst jen tři čtvrtiny značek. Starší populace má častěji potíže i se sluchem a s tím, že vyráží na cesty mnohdy pod vlivem léků nebo při nemoci. To vše může být na silnici rizikem.

"Ten návrh je nerozumný. Od šedesáti let se začínají měnit motorické i rozumové schopnosti člověka a každý je na tom jinak. Nynější systém funguje jako síto a měl by být zachován," míní neurolog Jaroslav Říman.

Podle odborníků z Centra dopravního výzkumu je sice prokázáno, že díky vyšší sebekontrole a lepšímu odhadu nebezpečných situací starší lidé bourají méně, ale zároveň je prokázáno, že na rozdíl od mladých šoférů na delších trasách častěji selhávají. A takových řidičů bude se stárnutím populace přibývat. Zároveň se experti domnívají, že spousta českých řidičů, než aby v šedesáti či později v pětašedesáti letech povinně navštívila lékaře, raději s řízením sama dobrovolně skončí. Lze tedy předpokládat, že pokud se věk pro povinné prohlídky zvýší, tito motoristé nadále za volantem zůstanou.

V Česku umírá nejvíc seniorů

Je paradoxní, že přestože senioři zaviní málo nehod, na silnicích jich umírá velké množství. Česko dokonce vede žebříček zemí Evropské unie v počtu zemřelých seniorů na počet obyvatel. Umírá jich tu na silnicích dvaapůlkrát víc než ve Velké Británii, která je na tom nejlépe. "Starší řidiči nehavarují často, protože jsou pozorní, ale když už dojde k havárii, bývá to spojeno se smrtí, protože mají stará vozidla, která je neochrání a jejich tělo není kvůli různým nemocem tolik odolné," vysvětluje dopravní psycholog Martin Kořán.

Gerontoložka Iva Holmerová vidí potíž také v tom, že tuzemské dopravní prostředí je nepřátelské k chodcům či cyklistům a hodně obětí jsou právě důchodci, kteří se pohybují po silnici pěšky nebo na kole. "Staří lidé jsou zpravidla obezřetní řidiči, ale možná jim nevyhovuje to běžně agresivní prostředí na našich silnicích. Nevidím motorizované seniory jako nějaké nebezpečí, ale jako radost. Bojím se spíš motorizovaných borců," dodává Holmerová.

Její slova potvrzuje i známý profesor a fyzioterapeut Karel Lewit z Dobřichovic, který řídí auto ještě ve svých 96 letech. "Ale jenom tady v Dobřichovicích, jinak bych se dostával do práce obtížně – je to na kopci. Dál nejezdím. Do Prahy bych se už jako řidič nepustil. Na to potřebujete rychlé reakce," říká Lewit.

Podle psychologa Kořána by se hranice povinných prohlídek měla stanovit na 65 let. S tím souhlasí i Alois Hudeček, prezident asociace dopravních psychologů. "Ideální věk by byl 65 let. Lidé jsou psychicky aktivnější než dřív. Prohlídky v šedesáti letech mají stejně spíše formální charakter. ‚Vidíš, slyšíš, hýbeš se, tady máš razítko a zaplať 200 korun.‘ Tak to chodí," dodává Hudeček.

Mladá fronta Dnes

Radka Římanová, Petr Švec