Skoro to vypadá, jako by byl Masarykův onkologický ústav líhní adeptů na senátora. Loni do Senátu kandidoval stávající ředitel Jiří Vorlíček i ten bývalý Jan Žaloudík. Letos jde do boje o senátorské křeslo přednosta kliniky onkologické péče Rostislav Vyzula. "Politika má rakovinu a já rakovinu léčím," říká devětapadesátiletý onkolog.

- Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu?

Dennodenně slyšíme o skandálech, které vytváří naši politici. Objeví se jeden a hned ho přehluší druhý. Je jich tolik, že jsem od lidí kolem za poslední dva roky neslyšel jediný pozitivní ohlas na politiku. Musíme proti tomu bojovat.

- Jak? Vstupem do politiky?

Jistě. Jestli lidé chtějí změnu, tak se jim změna musí nabídnout. Já jsem nikdy v politice nebyl. Někteří známí mi říkají, že to nemá cenu, ale já si to nemyslím.

- Proč jste kývl právě na návrh ANO 2011?

Velmi se mi líbilo vystoupení Andreje Babiše v pořadu Jana Krause. Jako první otevřeně a naplno řekl, jaké jsou tady problémy. Ztotožnil jsem se s tím. Babiš se snaží, aby Česku pomohl po všech stránkách, nejen v byznysu, ale i v politice.

- Nebojíte se, že ANO 2011 dopadne stejně jako Věci veřejné?

Naprosto ne. Věci veřejné byly postavené na Vítu Bártovi, který měl firmu s třiceti či šedesáti zaměstnanci. Babiš má firmu s třiceti tisíci zaměstnanci. Má mnohem větší zkušenosti a je si vědom, jak skončily Věci veřejné. Jejich osudu se vyhne. Od začátku Babiš říká, že vše bude naprosto průhledné.

- To bylo heslo i Věcí veřejných.

To je pravda. Ale když se podíváte do účetnictví Věcí veřejných, řada věcí vám zůstane zatajená. Babiš má zásadu, že vše bude průhledné. Věřím, že ji bude naplňovat.

- Jak moc se s Babišem znáte?

Několikrát jsme se setkali. Než mě oslovili jeho lidé, neznali jsme se. Já jsem stále nezávislý kandidát, do hnutí jsem nevstoupil.

- Nevadí vám jeho minulost v KSČ a podnikatelské začátky?

Já ani nevím, že byl v komunistické straně. To mi není známo a nevadí mi to. Je to dávná minulost. Mně se líbí jeho názory v současné době. Jsem přesvědčený, že jako byznysmen nebude dál pokračovat v politické kariéře a přenechá to jiným.

- Patříte mezi uznávané onkology. Nebojíte se, že se v politice takříkajíc ušpiníte?

Já bych se v žádném případě nechtěl ušpinit. Proto také nechci být vazalem žádné politické strany. Straničtí senátoři rozhodují podle svého politického klubu. Nikoho nezajímá, když máte jiný názor.

- Proč by vás měli lidé volit? Co jim můžete nabídnout?

Ve zdravotnictví a školství, na které se specializuji, se dá mnoho udělat. Ve zdravotnictví je dost peněz, jen je potřeba s nimi umět hospodařit. To platí i v Brně. Náš ústav a kardiocentrum jsou jediná zdravotnická zařízení, která mají výsledky zdravotnické i ekonomické. Nemocnice v Bohunicích i svatá Anna mají významné finanční problémy. Ani Úrazová nemocnice a Milosrdní bratři neprosperují a je otázkou, jak jsou s nimi pacienti spokojeni. Když se dělal průzkum, jen náš ústav pacienti vnímali pozitivně.

- Co s tím ale můžete udělat jako senátor?

Senát je velmi důležitý, jen je potřeba změnit jeho statut. V Americe nebo Velké Británii má Senát mnohem větší váhu, ten náš za nimi pokulhává. Když se zeptáte lidí, k čemu je Senát, většina řekne k ničemu. S tím nesouhlasím.

- Jakou plánujete kampaň?

S kampaní jsme už částečně začali v červenci. Rozmístili jsme plakáty, vznikly webové stránky a facebookový profil. Později přijde na řadu setkávání s lidmi v terénu.

- Na Zvonařce máte billboard bez jakéhokoliv nápisu. Co má znamenat?

Je to taková předkampaň, která má provokovat, aby si lidé řekli: Co to je? Známým jsem z legrace říkal, že je to kampaň pro prezidentské volby. Když jela kolem manželka, tak se nabourala.

- Co na vaši kandidaturu říkala rodina?

Žena se na to dívá racionálně. Není nadšená, ale pomáhá mi. Jedna dcera je v zahraničí, ta mě podporuje. A druhá dcera je nadšená, je se mnou i na billboardu.

- V obvodu Brno-město je silná konkurence. Do Senátu kandiduje třeba Eliška Wagnerová či rektor VUT Karel Rais. Věříte si?

Je to silná konkurence a to mě na tom baví. Ale myslím, že mám co říct a můžu v politice něco udělat. Známí mi říkají: "Co sám změníš?" Ale o tom to je. Musíme názory říkat, prosazovat. Jít pozvolna příkladem. Pokud bych měl být senátorem, který sedí v lavici a jen hlasuje, tak ať jím raději nejsem.

---
Devětapadesátiletý Rostislav Vyzula žije v Brně 40 let. Osm let vedl Masarykův onkologický ústav, nyní je přednostou Kliniky komplexní onkologické péče. V roce 2005 byl jmenován profesorem.

Mladá fronta DNES

Eliška Kolínková